Harryho Pottera netřeba představovat. Zná ho opravdu každý, ať už knižně, filmově nebo jen z doslechu. Stal se fenoménem a já sama ho poprvé četla, když u nás poprvé vycházel. Byla jsem ovlivněna masou dalších a postupně shlédla každý díl. Podruhé jsem Harryho četla dlouho po vydání dvoudílného filmu Harry Potter a Relikvie smrti. Chtěla jsem si to celé oživit a zavzpomínat. Tento svět snad nikdy neomrzí a stále se k němu budu vracet.
V kostce
Chlapec, jehož život jsou jen urážky, ústupky a ponižování, se v den svých jedenáctých narozenin dozví, že není jen obyčejným chlapcem, ale že je synem z čarodějnické rodiny. Okamžitě nastupuje do prvního ročního kouzelnické školy Čar a kouzel v Bradavicích. Jeho život se rázem změní, pozná nové přátele, ale i nepřátele a zjistí, že je v kouzelnickém světě něco jako legendou. Stal se prvním kouzelníkem, který přežil. Záhy ovšem zjišťuje, že nic není růžové a pán zla se probouzí a je jen na něm, aby ho porazil. Po celých sedm let na škole se připravuje na boj, který může skončit jeho smrtí…
„Co přede mnou tajili?“ zeptal se Harry dychtivě.Mé myšlenkové pochody
„PŘESTAŇTE! ZAKAZUJI VÁM TO!“ zaječel strýc Vernon zachvácený hrůzou.
Teta Petunie zděšeně vyjekla.
„Děte se vycpat, voba dva,“ řekl Hagrid. „Harry, ty jseš totiž – čaroděj.“
V chatrči se rozhostilo úplné ticho. Bylo slyšet jen moře a kvílení větru.
„Cože jsem?“ vydechl Harry. (Harry Potter a Kámen mudrců)
Když u nás vyšel poprvé Kámen mudrců, byla jsem ještě školou povinná a moc dobře si pamatuji, že se mi příběh sice líbil, ale už ne popisování osob a vůbec všeho okolo. Tenkrát jsem nehltala jednu knihu za druhou, takže jsem na to měla prostě jiný pohled. Ovšem po x letech (nechce se mi to počítat, respektive se nechci zhrozit, jak je to dlouho 😀) mi to nepřišlo nijak strašné, ba právě naopak. Okamžitě jsem se začetla a znovu hltala jeden díl za druhým. A tentokrát více, rychleji a nadšeněji.
Celé to bylo opravdu úžasné. Skvěle promyšlené, čtivé, vtipné a najdeme tu i spousty mouder, ať už ze života nebo jen tak. Některé myšlenky jsou opravdu úžasné a mnohdy se nad nimi můžeme zamyslet. Ale to vidíme až v dospělosti, když se nad tím pořádně zamyslíme. Jako dítě jsem v tom viděla jen skvěle napínavý příběh.
Už jsem tu zmínila, jak to měla Rowlingová skvěle promyšlené a já bych na to ráda navázala. Protože ať se na to díváte, jak se na to díváte, po celou tu dobu, co tento svět vytvářela a rozšiřovala, měla to vymyšlené do posledního detailu. Obdivuji, jak si s tím dokázala vyhrát. Spoustu věcí jen nadhodila a pak v pozdějších dílech je vysvětlila, navázala či rozvedla do takové míry, až to bralo dech. Některé části musela vymýšlet v samotném zárodku, protože to jinak není možné. Nechala si spoustu otevřených vrátek, které později bude vysvětlovat, a Vy jen žasnete, jak něco tak jednoduchého mohlo být vymyšleno. A také vymyslela spoustu úžasných věcí (nebo jsem se s nimi doposud nikde nesetkala). Jen namátkou: myslánka, hulák, mudla, pohádka Tří kouzelníků, zvěromág, testrálové, bradavické známkování, třaskavý skvorejši, pohyblivé obrazy nebo fotky, nitrobrana, mozkomorové, hypogryf, letax, viteály, smrtijedi, přenášedlo… Je toho tolik a já si vzpomněla sotva na čtvrtinu. Obdivuji, jaký svět vymyslela. Jak je to do nejmenšího detailu promyšlené. A jak čtivě a napínavě to dokázala napsat. Opravdu! Klobouk dolů 😊
„Tohle je strašná ztráta času,“ sykla Hermiona. „Udělala bych líp, kdybych si procvičovala něco užitečného. Třeba ta zameškaná povzbuzovací kouzla…“První díl byl psán pro děti od devíti let a je to úžasná kouzelnická pohádka. Chlapec, který zjistí, že je čaroděj, pozná přátele, zažije spousty legrace a na závěr ještě zachrání svět před Voldemortem. Každým dílem můžeme zaznamenat, že Rowlingová přitvrzuje a v pozdějších dílech si mnohdy říkáte, jestli to je ještě pro děti. Napětí a nebezpečí sílí, přesně tak, jak hlavní hrdinové rostou. Až si teď říkám, jak je příhodné, že lord Voldemort počkal, až Harry dospěje, dodělá školu, naučí se spousty kouzel a jak se bránit a bojovat a teprve pak v plné síle zaútočí. V podstatě je to směšné, takto by to v "normálním" světě nefungovalo. Ale přesto to funguje. A také je až do očí bijící, jak všechny zachrání jen Harry, tedy s pomocí Rona a Hermiony. Ale je to jen příběh a takto to je pro tyto hrdiny psané… A bez toho napětí by to nebylo ono 😊
Profesorka Trelawneyová prošla kolem nich.
„Přál by si někdo, abych mu pomohla s výkladem tajemných znamení v jeho orbitě?“ mumlala do cinkotu svých četných přívěsků.
„Já žádnou pomoc nepotřebuju,“ zašeptal Ron. „To je přece jasné, co tohle znamená. Dnes v noci bude příšerná mlha.“
Harry i Hermiona se hlasitě rozhihňali. (Harry Potter a Vězeň z Azkabanu)
Postavy
Harry Potter:
Harry je chlapec, který si musí projít těžkým životem, aby nakonec obstál a dokázal, co dokázal. Do svých jedenácti let zažil mnoho útrap od svých příbuzných, a tak je skromný, milý a nic moc si nepřeje. Jen své rodiče. Nakonec zjistíme, že je velmi statečný a spoléhá se na své přátele, kteří jdou neochvějně za ním. A až moc dobře si uvědomuje, že záchrana kouzelnického světa závisí jen na něm…
Hermiona Grangerová:
Hermiona mi zpočátku lezla na nervy. Aby také ne, když se snažila být nejlepší a všem dokázat, jak chytrá je. Jak někoho poučovala, jen aby sama na sebe upozornila. Ale velmi brzy pochopí, že takto to nepůjde a zkrotla a záhy se stala skvělou kamarádkou. Je velmi inteligentní, vnímavá a soběstačná. A přestože se snaží být ve všem nejlepší, velmi brzy se ukáže, že její píle a nadšení k něčemu bylo. Ron s Harrym její přátelství velmi ocení, i přes některé neshody.
Ron Weasley:
Ron je dobrák. Vždyť je Wealsey. Všichni Weasleovi jsou dobrosrdeční. Mají to v krvi. Ale Ron je někdy tupec. Je urážlivý, žárlivý a někdy mu to opravdu pomalu myslí. Hermionina láska k němu je překvapivá. Na druhou stranu je nebojácný (jeho odpor k pavoukům zcela chápu) a statečný. Odhodlán dojít do konce. Vždyť málo kouzelníků by našlo tolik odvahy, aby byli s Harrym celou tu dobu, ukrývat se, pátrat po viteálech a vědět, že kdykoliv je mohou najít a zabít.
Fred a George. Moji oblíbenci. Škoda, že takové osoby se nepohybují v mém okolí. Hned by bylo veseleji. Jejich srandičky, lumpárny, podfuky a vylomeniny jsou úsměvné. A i když by některé osoby nejraději zašlapali do země, ve skutečnosti by neublížili živé mouše. Jsou to kluci s dobrým srdcem, kteří by se pro rodinu rozdali. Ale když přijde na boj, oni jsou mezi prvními, kdo se bude bít a kdo bude chránit slabší.
Molly Weasley:
Tato osoba je velice dobrosrdečná a silná žena. Když vezmeme v potaz, že vychovala dvojčata 😀 Ale to jsem nemyslela. Bojí se o svou rodinu, jako každá milující matka. A hodlá udělat vše, aby ji ochránila. Scéna, kdy se snaží vypudit bubáka, jakých sil ji to stojí a pak se postaví samotné Belatrix. Obdivuhodné.
Lenka Láskorádová:
Lenku jsem si vůbec nepamatovala. Mnohdy jsem si říkala, proč ji do filmu obsadili a vůbec mi neseděla. Jako postava, ne herečka. Ale po znovu přečtení celé série mohu říct, že jsem si ji hodně oblíbila. Je zvláštní, svéhlavá, tajnůstkářská a velmi inteligentní. Je jiná. Je svá. Ví o věcech, o kterých jiní kouzelníci nemají ani potuchy. Prostě Střelenka.
Neville Longbottom:
Ano, Neville. Jeho mám velice ráda. Udivilo mě (co jsem si vůbec nepamatovala), že i on mohl být vyvolený. Tuto podstatnou věc jsem si vůbec nepamatovala. Nedokážu si představit, jak by tento zapomnětlivý, neprůbojný hoch mohl zabít Voldemorta. Jenže ono se není čemu divit. Stačí si vzpomenout, co se stalo jeho rodičům. To je snad ještě horší, než když Vás okamžitě zabijí. A takové události poznamenávají…
„Pane profesore… je důležité, abych tohle všechno o Voldemortově minulosti věděl?“Draco Malfoy:
„Myslím, že je to velice důležité,“ ujistil ho Brumbál.
„A má to… má to něco společného s tou věštbou?“
„S věštbou to má společné úplně všechno.“
„Jasně,“ přikývl Harry, kterého to trochu zmátlo, zároveň ale také uklidnilo.
Otočil se k odchodu, napadla ho však ještě jedna otázka, a proto se zase vrátil.
„Pane profesore, smím všechno, co jste mi pověděl, prozradit Ronovi a Hermioně?“
Brombál si ho chvíli zamyšleně prohlížel a teprve pak promluvil. „Ano, řekl bych, že pan Weasley a slečna Grangerová už prokázali, že jim můžeš důvěřovat. Musím tě ale požádat, Harry, aby sis je zavázal slibem, že nic z toho neřeknou před nikým jiným. Nebylo by dobré, kdyby se mezi lidmi rozneslo, kolik toho vím – nebo se domnívám, že vím – o tajemstvích lorda Voldemorta.“ (Harry Potter a Princ dvojí krve)
Draco Malfoy je nalízaný, panovačný, nafoukaný, podlézavý, nadřazený kouzelník, který za to vlastně nemůže. Je lehké soudit. Tyto vlastnosti zdědil po svých rodičích, hlavně otci, který je ještě horší než samotný Draco. Vždyť Malfoyovi jsou z čistokrevnýho rodu, to už samo o sobě něco znamená. Deformace kouzelnického světa. Takže jeho chování, dle mého názoru, je pro něj samozřejmé, jako pro nás třeba záchodové prkýnko. V šestce jasně vidíte, jak je na pokraji sil. Nechce zabít Brumbála, nechce patřit mezi Smrtijedy. I když se jimi vychloubá, v hloubi srdce se chce od toho všeho držet co nejdál. Jen si vzpomeňte na scénu po 19 letech, kdy všichni hrdinové na nástupišti devět a tři čtvrtě, vypravují svoje děti do Bradavic.
Minerva McGonagallová:
Učitelka přeměňování. Přísná, tvrdá, nepřístupná žena. Tuto ženu neuvidíte se usmát. Ale dokáže v těch nejhorších chvílích podržet a bude za Vás bojovat. Přesně taková je Minerva McGonagallová.
Severus Snape:
Severus Snape je muž, který se snaží být zlým a nepřístupným. Některým jedincům nadržuje a jiné podráží. Skvěle si na někom dokáže vybít svou zlost a skvěle dokáže srážet a ponižovat. Ale když se podíváme do jeho nitra, zjistíme, že i on je citlivá osoba. Na první pohled to není znát, ale své city dokáže skvěle skrývat a jen Brumbál ho prokoukl a věřil mu. Až na konci ho dokážeme plně pochopit a někdo si ho dokáže i oblíbit.
Dolores Umbridgeová:
Vážně by mě zajímalo, jak k této postavě přišla. Jestli někoho takového zná nebo co ji vnuklo, aby tuto postavu vytvořila. Mně osobně připomíná jednu mou učitelku ze střední. Nikdo nemá pravdu, jen ona sama a jen ona sama je ta nejlepší, a když se Vás na něco zeptala a Vy jí odpověděli, tak jste se dověděli, že Váš názor je zcela špatný a začala Vám nutit ten svůj. Neboť jen ten její je ten jediný a správný. Takže z této postavy mám smíšené a (dá se říct) odpudivé pocity. Neboť ona sama Umbridgeová je odpudivá jen svým vzhledem. A to její "působivé" zakašlání… Taky je Vám tak odporná, když už to tak řeknu, jako mě?
Hodnocení jednotlivých knih
Harry Potter a Kámen mudrců - 4 hvězdičky RC
Harry Potter a Tajemná komnata - 4 hvězdičky RC
Harry Potter a Vězeň z Azkabanu - 5 hvězdiček RC
Harry Potter a Ohnivý pohár - 5 hvězdiček RC
Harry Potter a Fénixův řád - 4 hvězdičky RC
Harry Potter a Princ dvojí krve - 4 hvězdičky RC
Harry Potter a Relikvie smrti - 5 hvězdiček RC
Snažila jsem se to celé shrnout jen okrajově a i tak je to dlouhé až až a věřte mi, že jsem se musela hodně krotit, protože jinak bych tu byla ještě za týden. Harry Potter je prostě skvělá pohádková a kouzelná série, o které by se dalo diskutovat donekonečna.
Jak jsem tu už několikrát psala, je to prostě skvěle napsané a doslova Vás to vtáhne do toho všeho, až si nakonec přejete, aby to neskončilo a stali jste se toho součástí. Kdo Pottera četl, jistě chápe, kdo nečetl, určitě pochopí, pokud se k četbě odhodlá. Myslím, že zde není nad čím přemýšlet, je to jedna z nejlepších fantasy příběhů, co jsem četla.
Naprosto souhlasím, HP série je prostě vynikající, všechny knihy. :) Knihy v sobě mají mnohem víc než film (přesto, že jsou povedené). Je skoro až povinnost si sérii přečíst. :))
OdpovědětVymazatSéie je hodně vyvedená. A máš pravdu, přestože jsou filmy dobré a propracované, na knihy to nemá. Na HP prostě nedám dopustit :)
VymazatNa těchhle knihách jsem vyrůstala a přivedly mě ke čtení. Mám je hrozně ráda, i tak v nich ale s přibývajícím věkem vidím dost chyb. Obsahují věci, které JKR nikdy neodpustím. Stejně na ně ale nedám dopustit a vždy si moc užívám, když se k nim mohu vrátit. Jen by mě zajímalo, jestli ještě nikdy dokážou někoho oslovit tak moc, jako generaci lidí, která s nimi rostla. Harry byl vždy stejně starý jako já a knihy tomu byly vždy přizpůsobené. Kdybych ale v jedenácti přečetla první díl, nedokázala bych čekat do sedmnácti na ten poslední. A v jedenácti bych ho prostě nepochopila. Kdybych se v sedmnácti dostala k tomu prvnímu, připadal by mi asi hodně dětský a nevím, jestli bych v sérii pokračovala... těžko říct.
OdpovědětVymazatKaždopádně jsem moc ráda, že jsem knihy četla. Na svůj web jsem dokonce psala článek o tom, co všechno mě knihy naučily (je to spíš v humorném duchu).
Tak to jsme na tom obdobně. Já na HP také vyrostla, i když jsem ho až tak moc nežrala (tenkrát jsem ještě nebyla taková čtenářka a raději se podívala na film). A věřím, že kdybych ho četla teď, vnímala bych ho jinak. Teď je v něm hodně nostalgie a možná proto na něj nedám dopustit :)
VymazatSupéééér! Jsem to vzala nějak letmo, tak se k článku určo ještě vrátím, a pak možná své dojmy více rozepíšu...
OdpovědětVymazatJak asi víš - já jedu re-reading v reedici - a užívám si to!... :)
Vím, mám toho radost :) Hlavně ti závidím ta vydání. Kdybych už neměla jiné, tak bych si je taky koupila.
Vymazat