Zaujalo mě #41

Tuto rubriku poslední dobou zanedbávám. Tak jsem si s novým rokem řekla, že každý měsíc napíšu jeden článek. No, jsem zvědavá, jak mi to bude vycházet 😀 Každopádně, první článek je zde.

Tahle kniha mě upoutala svou obálkou. Ten pohled do hlubin... Hrob pro mého manžela má jistě zajímavý námět a já se moc těším, až se začtu. Co našli Erin a Mark při potápění? Toť otázka, na kterou chci znát odpověď.

Anotace:
Erin je dokumentaristka a Mark investiční bankéř s velkými plány. Vášnivě zamilovaný pár se po svatbě vydá na kouzelné líbánky v ráji na Bora Bora. Při společném potápění v průzračném moři však najdou něco, co jejich životy obrátí vzhůru nohama. Novomanželská idylka se rázem změní v nekonečné lhaní a boj na život a na smrt.
Pro fanoušky Ruth Ware či Pauly Hawkins.

Zaujalo mě #40

Po opravdu dlouhé době mám pro Vás další článek o knihách, které mě něčím zaujaly a já bych si je ráda někdy přečetla. Opět představím pět knih.

Duch domu Ashburnů vyšel minulý rok a podle všeho byl velmi úspěšný. Autorka poté vydala další tři knihy a každá je svým způsobem zajímavá, lákavá a jinak napínavá. Přiznávám, že horory moc nečtu, ale s touto knihou bych ráda udělala výjimku.

Anotace:
O tomto domě se šířily podivné zvěsti bezmála sto let. Jeho majitelka, Edith, odmítala nechat kohokoli vstoupit dovnitř a nedaleké městečko navštěvovala jen málokdy. Po její smrti zdědila dům její jediná příbuzná, Adrienne. Vše co má, je jeden kufr, dvacet dolarů a milovaný kocour. Dům je pro ni příležitost, jak začít nový život, kterou si nemůže dovolit odmítnout.
Ačkoli na duchy nevěří, při zkoumání svého nového domova naráží na věci, které v ní vyvolávají neklid. Do tapet na zdech jsou vyryty podivné nápisy, v lese nedaleko domu je ukryt starý hrob a tajuplné portréty v chodbě v prvním patře jakoby sledovaly každý její pohyb.
Jak odhaluje další a další tajemství domu, začíná věřit, že pověsti, které se o něm vyprávějí, mají možná pravdivější jádro, než předpokládala. Budova má chmurnou a děsivou minulost. Adrienne postupně zjišťuje, že o její život usiluje něco hluboce nepřirozeného a děsivě odporného.

Zaujalo mě #39

Ahoj všichni, jak prožíváte toto nelehké období? Patříte mezi pracující nebo ty, kteří musí být doma? Doufám, že jste všichni v pořádku. I u nás to není nejinak. Já do práce chodím dle potřeby, ale zrovna teď jsem už týden doma. A protože jsme všichni zdraví a začíná jaro, mám dobrou náladu a každý den hltám plnými doušky.

Protože mám teď více volna než normálně, dočetla jsem (konečně!) všechny recenzáky. Na jeden mi chybí recenze, ale tu už dávám dohromady. Poté jsem zvládla desítku s Malin Forsovou, kterou mám půjčenou z knihovny. A protože je teď zavřená, zalitovala jsem, že jsem si těch knížek nepůjčila více. Na což mi bylo odpovězeno, že doma jich mám mraky, tak co bych ještě chtěla. No... A ono to je pravda. Takže jsem konečně otevřela Alenu Mornštajnovou a po ní se konečně vrhnu na svou oblíbenkyni Sofi Oksanen, na kterou se chystám už aspoň 2 nebo 3 roky, ale pokaždé se mi do rukou dostalo něco jiného. Tím chci říct (a nechci nic zlehčovat!), že tady ta situace má i své plus. Konečně přečtu knihy, které mi tu leží jen tak ladem a mám na ně více času. Další věc, začínám uvažovat, zda ještě budu pokračovat v recenzních výtiscích. Stále více mě to svazuje a to spolupracuji jen s Gradou...

Zaujalo mě #38

Všem Vám přeji krásnou sobotu, i když trošku zasněženou a zamračenou. Dnes mám první článek ze sekce Zaujalo mě v tomto roce. Mám skvělou náladu a tak si říkám, že místo klasických pěti představím rovnou deset knih, které snad jednou otevřu. Které mě natolik zaujaly, že jsem neváhala a skončily v seznamu Chystám se číst na Databázi knih ☺

Ztichlý dům je thriller, který vypadá velmi nadějně a velmi dobře. Nalákala mě na ni samotná obálka, protože ta je fakt pěkná. A hodnocení má také velmi vysoké.

Anotace:
Jmenuji se Emma Cartwrightová. Ještě před třemi lety jsem byla Susan Websterová a zabila jsem svého dvouměsíčního syna Dylana.
Vůbec si nepamatuji, co se tehdy stalo. Ale když vám něco tvrdí policie, váš lékař i všichni blízcí, tak jim začnete věřit, ne?
Ovšem na druhou stranu... Když si nevzpomínáte, co se stalo, můžete si být opravdu jisti, že vám říkají pravdu?
Co kdyby se objevila malá naděje, že je váš syn naživu? Neudělali byste všechno pro to, abyste s ním zase mohli být?

Zaujalo mě #37

Ještě před koncem roku bych ráda představila pár knih, které mám v hledáčku. Tento článek jsem dlouho nepsala a docela mi to chybí, takže aspoň teď to napravím. A když se podívám do sekce "Chystám se číst" na Databázi knih, je tam neuvěřitelné číslo 350 a já si neustále říkám, kdy to asi všechno stihnu. A právě z této sekce Vám ty knihy představuji a ještě 53 jsem nezmínila. No, tak se na další pětku půjdeme podívat, ne?

Bez dechu od Irky Olivie Kiernan je první detektivní román ze série Frankie Sheehan. Nakladatelství Host vydává samé skvělé kousky, tak nepochybuji o tom, že s touto to nebude jinak.

Anotace:
Vrchní komisařka Frankie Sheehanová by případ Eleanor Costellové nejraději odepsala jako sebevraždu. Před čtyřmi měsíci ji hon na vraha málem stál život a na vyšetřování další vraždy se necítí. Ale během pitvy lékaři objeví špatně zahojené kosti, staré bodné rány a nový řez na ruce, který někdo pečlivě překryl barvou. Manžel oběti není k zastižení. Po prohledání jejich bytu se objeví jen dvě věci, které poukazují na osobnost svých majitelů: milovaná kniha o umění a počítač s přístupem na darknet. Eleanor si svá tajemství střeží i po smrti...

Zaujalo mě #36

Krásné sobotní dopoledne přeji, dnes se podíváme na dalších pět knih, které mě zaujaly. A myslím, že dnes to bude stát opravdu za to ☺

Začneme ale něčím milým, hezkým a romantickým, i když možná smutným. Kniha se jmenuje Kniha snů a napsala ji německá autorka Nina George. Už se proslavila svými dvěma knihami, Levandulový pokoj a Přístav naděje. Na obě mám spadeno, ale prý píše velmi pěkně a je hodně oblíbená. No, mě nezbývá než doufat, že se k Nině dostanu co nejdříve ☺

Anotace:
Vykořeněný válečný reportér Henri si dává za vinu smrt svého otce a nesmí vídat syna, kterého neplánovaně zplodil s kolegyní ve válečné zóně. Geniální Sam, třináctiletý chlapec s IQ 148 a schopností rozeznat lidské nálady, v nemocnici poznává dvanáctiletou Madelyn, která je po nehodě už sedm měsíců v kómatu. Knižní nakladatelka Eddie se sotva vzpamatovala z rozchodu s Henrim a navázala nový vztah, když ji zastihne šokující zpráva: Henri se nachází v umělém spánku a ji uvedl jako kontaktní osobu pro případ nouze.

Zaujalo mě #35

Ahoj moje milé čtenářky, konečně i mě začíná zasloužená dovolená. Ani nevíte, jak neskutečně jsem se na ni těšila, hodlám si ji užít dosyta a opět se vydat na výlety po okolí. A protože dnes máme první výlet a jsem z toho všeho taková rozjařená, rozhodla jsem se, že ještě než vyrazíme, představím Vám dalších 5 knih, které mě v minulosti zaujaly natolik, že jsem neváhala ani vteřinu a přidala je na svůj nekonečný seznam. Tak hurá na to ☺

První knihou je Závity ulit od české autorky Martiny Málkové. Už ani nevím, kde jsem na ni narazila, možná u Monči. Moc se mi líbí obálka a dle kladných reakcí to bude jistě skvělá kniha. Někde jsem četla, že je to skvělá oddechovka na dovolenou, tak třeba si ji ještě v létě půjčím v knihovně.

Anotace:
Život píše svoje vlastní osudy a zaznamenává je do minulosti každého z nás, tak jako závity ulit, nedají se smazat nebo změnit, ačkoli bychom dali cokoli za to, kdybychom se jich mohli jednou pro vždy zbavit. A nakonec je musíme přijmout a začít psát nové, mnohdy povedenější, příběhy. Stejně jako Marta, jejíž život se právě zhroutil a teď je postavena před úplně nové výzvy a problémy. Jak se s nimi popere? Dokáže překonat stín, který poznamenal její osobní i pracovní život?
Poetické vnímání reality se prolíná s rockovým stylem a hranice se stírají. Někdy se nám realita zdá být povrchní a klamavá… nebo se k ní stavíme s příliš velkými předsudky, a když prohlédneme, býváme příjemně překvapeni? Co čeká na Martu – najde sílu začít znovu a čelit svým životním kopancům?
Pretty Woman z Holešovic se každopádně nikdy nevzdává!

Zaujalo mě #34

Krásné květnové ráno, přeji všem svým čtenářům. A ač to na květen moc nevypadá, za chvíli tu budeme mít červen. Je neskutečné, jak ten čas letí.. Já Vám však přináším další článek o pěti knihách, které mě zaujaly natolik, že jsem se je rozhodla zařadit na svůj čtecí seznam.

První knihou je český fantasy román Bílý Jasmín ze série Bílý Jasmín. V tuto chvíli už jsou na světě tři díly a zdá se, že autorka Leandra Sold slaví úspěchy. Popravdě jsem na tuto knihu zapomněla, ale právě díky těmto článkům si některé připomenu, jako třeba tuto. A víte co? Hned bych se do ní pustila. Knihy jsou navíc v e-podobě, takže bych musela oprášit svůj účet na eReadingu a vážně o tom uvažuji :)

Anotace:
Yasminne je zdánlivě obyčejná dívka, která se přistěhovala do ospalého městečka na pobřeží Severní Karolíny spolu se svým strýcem Pheenexem a dvěma sourozenci. Nedlouho po jejich příchodu se však začnou v okolí ztrácet její spolužačky z místní střední školy.
Sama Yasminne ovšem nemá čas řešit vlastní bezpečí, protože jediné co ji zajímá, jsou nebesky modré oči, jež patří bloďatému bratranci její nejlepší přítelkyně Diane.
Přesto se nakonec zaplete do temné hry svého bratra Asmodea, který s ní má už od jejich přistěhování svoje vlastní ďábelské plány.
Podaří se Yasminne nesejít ze správné cesty a splnit poslání, které jí bylo předpovězeno už před dlouhými staletími samotnými serafíny i přesto, že to znamená zradit vlastní krev? Nebo podlehne kouzlu svůdného černovlasého Daniela?
A jakou roli hraje v celé věci neznámý šedooký muž, o kterém se jí zdává?

Zaujalo mě #33

Je to zvláštní, ale pokaždé mi přibližně měsíc trvá, než napíšu další článek o knihách, které mě něčím zaujaly a přidala jsem si je na svůj seznam. Ne že by to bylo schválně nebo cíleno, ale vždy se mi naskytne příležitost až po takové době. No nic, pojďme se podívat na oněch pět knih ☺

Minule jsem skončila s Kristinou Ohlsson a jejím románem Hořící stromy a dnes s ní začnu. Její série Martin Benner má prozatím dvě knihy a právě Lotosové blues je první knihou. Jedná se o detektivky, a protože tento žánr můžu a autorka je u nás hodně oblíbená, nemám nad čím přemýšlet. Co nejdříve bych se do ní chtěla pustit, ale znáte to.. 😀

Anotace:
Venku lije jako z konve a do advokátní kanceláře Martina Bennera přijde zoufalý muž, který tvrdí, že jeho sestra potřebuje pomoc. Má to ale jeden háček. Jeho sestra je totiž mrtvá.
Než spáchala sebevraždu, přiznala se k pěti vraždám. A její bratr teď chce očistit její jméno a najít jejího zmizelého syna.
Martin Benner má všechno, co si může přát. Skvělou práci, krásné ženy a malé dítě. Má ovšem i své slabosti. Například nedokáže odolat výzvám. A při hledání pravdy se dopustí strašlivého omylu.
Z úspěšného advokáta se stane pouhou figurkou v závratně vysoké hře, jež vyústí v tu nejděsivější noční můru.

Zaujalo mě #32

Po víc jak týdnu se opět hlásím a přináším další článek ze sekce Zaujalo mě. Dnes představím pět knih, které mě zaujaly minulý rok v červenci a jednu z nich dokonce mám doma. Tak se na ně pojďme podívat :)

Ona první (už zmíněná) kniha je Vlak osamělého muže od finského klasika Mika Waltariho. Jeho knihy jsou pro mě něco víc. Něco, u čeho se odreagujete, ale také se musíte více soustředit a dostane se Vám skvělého čtenářského zážitku. Tato kniha by mi letos dokonce pasovala do dvou úkolů ze Čtenářské výzvy na Databázi knih, jen se rozhodnout.. :)

Anotace:
Finského spisovatele Miku Waltariho (1908–1979) proslavil na celé světě román ze starověkého Egypta Egypťan Sinuhet. Přesto Waltari v Egyptě nikdy nebyl – ani před napsáním románu, ani po jeho vydání. O to víc cestoval do ostatních zemí, v nichž se jeho romány odehrávají. V knize Vlak osamělého muže z roku 1929 mladý Mika Waltari popisuje své první velké putování Evropou. Z Helsinek cestoval přes Berlín, Prahu (která v něm kupodivu zanechala dojem velmi nelichotivý), Vídeň, Budapešť, Bělehrad a Sofii do Istanbulu, odkud se pak vracel přes Dubrovník, Řím a Paříž zpátky domů. Je to poutavý popis Evropy, která byla deset let po konci první světové války ještě plná nadějí a iluzí, a také dojímavý deník mladého muže, jeho citového a tvůrčího hledání. Waltari se na podobnou cestu vydal znovu o dvacet let později, napsal o ní knihu Cesta do Istanbulu (česky vyšla v nakladatelství Hejkal roku 2003). V Istanbulu se odehrává několik jeho velkolepých historických románů, mj. Temný anděl, Krvavá lázeň a především Šťastná hvězda, která je jedním z nejpůsobivějších moderních zobrazení zhoubné totality. Vlak osamělého muže vychází česky poprvé (v překladu Markéty Hejkalové), a čeština je jediným cizím jazykem, do něhož byla kniha přeložena.

Zaujalo mě #31

Všem Vám přeji krásnou sobotu. Jak ji prožíváte? Lelkujete nebo jste vyrazili ven do sněhu?

Včera večer mě napadlo, že bych mohla obnovit tuto rubriku. Přece jen je taková spousta knih, které čekají v mém seznamu a já ještě přidávám. Za prvé: třeba Vás nalákám na nějaký kousek, o kterém jste ještě neslyšeli. Za druhé: některou z těch knih jste už četli a podělíte se se mnou se svými dojmy, když budete chtít. Za třetí: aspoň ten svůj nekonečný seznam provětrám a znovu objevím zapadané knihy a třeba se k nim konečně dostanu. Vidíte, jak prospěšné tyto články jsou? :D

Jako první tu mám Panenku od Věry Kadlecové. Kniha mě zaujala už svou obálkou. Já prostě takové jednoduchosti prostě zbožňuji :) Její anotace je více než zajímavá a ráda se ponořím do příběhu z českých krajin.

Anotace:
Co asi prolétne hlavou stárnoucí ženě ve chvíli, kdy účtuje se životem? Lituje zmařených nadějí, vzpomíná na lásku, která ji neopustila ani po smrti nebo se omlouvá v duchu všem, kterým ublížila? Proč šňupala kokain a dopustila, aby její mozek vplul do míst, odkud není návratu? Eva spoléhá na novinářku Beatu, kterou nadchl její příběh tolik, že společnými silami napsaly knihu. Doufá, že jí písmenka a řádky svěřené s důvěrou jediné přítelkyni, přinesou rozhřešení. I když je sama téměř zapomenutá a zbavená práv rozhodovat sama o sobě, je to právě Beata, kdo hltá každé její slovo, kašle na vlastní soukromí a napsanými kapitolami přesvědčuje, jak moc ji Eva zajímá. Eva má však dceru Ester. Ublíženou, do ulity zavřenou dívku žijící za vysokou zdí nenávisti a hořkého pohrdání. Dokáže pochopit matčin život a přijmout její zpověď?

Zaujalo mě #30

Přeji pěknou sobotu, i když upršenou. Ovšem ideální den věnovat se knihám, nemyslíte? Já se dnes rozhodla, že představím pět knih, které mě zaujaly a zařadila na seznam a zoufale doufám, že se k nim někdy dostanu.  

Jako první tu mám dětskou knížečku Jak to bylo dál? Knížka o muminkovi, mimle a malé Mie. Doma už ji nějaký pátek mám a věřte mi, že je naprosto úchvatně zpracovaná a je velkého formátu s velmi malým počtem stránek. Jenže stále ji mám odloženou na neurčito a to i přesto, že bych ji měla přečtenou opravdu za krátko. Jenže... Asi si ji nechám na Vánoce nebo co 😀

Anotace:
Překlad půvabné obrázkové knížky světoznámé finské, švédsky píšící autorky se k českým čtenářům dostává poprvé po více než padesáti letech od prvního vydání v jazyce originálu. Je to také jeden z prvních příběhů ze světa skřítků muminů, bambulů, hatifnatů, fififjonek a jiných tvorečků. Navíc ozvláštněný všelijak tvarovanými výseky do stránek, jimiž lze spatřit něco nečekaného, podivuhodného. Zkrátka tahle knížka bude děti bavit! Vypráví se v ní o tom, jak muminek s mimlou hledali ztracenou malou Miu a na své pouti se dostali k moři i do jeskyně, dokonce je pořádkumilovný bambul vcucnul do vysavače...

Zaujalo mě #29

Pěkné nedělní ráno, jak jste se vyspali? Doufám že dorůžova jako já :) Dnes bych Vám ráda představila dalších 5 knih, které mě zaujaly a přidala jsem je na můj nekonečný seznam a doufám, ne přímo věřím (jo jasně, ha ha), že všechny knihy stihnu přečíst. A víte co? S hrůzou jsem zjistila, že naposled sem byl článek přidán v květnu! Stydím se, zpytuji svědomí a můžu jen doufat, že příště to bude lepší :) Ale teď už se pojďme podívat na ty knihy.

Dobrodružství milovníka knih je kniha, která mě zaujala už svým názvem a navíc má opravdu pěknou obálku. Američan Charlie Lovett napsal román, který se zabývá historií a konkrétně Shakespearem.A přestože mě Shakespeare nikdy moc nezajímal, jsem zvědavá, jak to s ním nakonec bylo. A věřím, že kniha má trošku detektivního ducha.

Anotace: 
Román o posedlosti.
Peter Byerly vlastně ani nevěděl, jak se dostal právě do tohoto antikvariátu. Před devíti měsíci jím otřásla smrt jeho milované manželky Amandy, přestěhoval se ze Severní Karolíny na anglický venkov a doufal, že se tu znovu vrátí ke svému koníčku – sbírání a restaurování vzácných tisků. Když však otevře svazek z 18. století o shakespearovských podvrzích, vypadne z něj – Amandin portrét! Přestože akvarel očividně pochází z viktoriánských časů, podobnost je tak neuvěřitelná, že Petera posedne myšlenka přijít záhadě na kloub. Pátrá po stopách obrazu v historii a nakonec objevuje knihu, která by mohla s jednoznačnou platností říci, zda Shakespeare opravdu byl autorem svých her. Brilantní román o lásce a vzácných knihách tak prozkoumává i jednu z nejdráždivějších literárních záhad všech dob. 

Zaujalo mě #28

Přestože byl měsíc duben krásný měsíc, kdy vše rozkvetlo, svítilo sluníčko, začalo se pracovat na zahrádce a sezóna vůbec celkově začala, pro mě byl co se knížek týče absolutně nulový. V knihovničce mi nepřibyla žádná knížka, do městské knihovny jsem nestihla vrátit ani jednu půjčenou a celkově mám za sebou jen 2 knihy. To není moc velké skóre, že? Recenze se ale pokusím sepsat co nejdříve, však mi to tu skoro hoří 😀 Ještě předtím jsem se však rozhodla představit dalších 5 knih, které mě zaujaly a které jsem odkoukala od Vás 😊

Zaujalo mě #27

Máme tu nový měsíc a já bych řekla, že by nebylo na škodu Vám představit dalších 5 knih, které bych jednoho dne strašně ráda přečetla. Dnes začneme dvěma novinkami, z kterých mám ohromnou radost a další tři knihy mám na seznamu už nějakou dobu.

Jako první kniha, z které mám neskutečnou radost a těším se na její vydání a následné začtení, je Čarodějnice. Má vyjít až 17.4. a přijde mi, že je to strašná doba :D Moc se těším na další zapeklitý případ, příhody ze života všech detektivů, hlavně Eriky s Patrikem a jejich ratolestmi a samozřejmě na celou Fjällbacku a její obyvatele.

Anotace:
Ze statku nedaleko Fjällbacky zmizí za bílého dne čtyřletá Linnea. Na povrch vyplouvají tragické vzpomínky, před třiceti lety totiž ze stejného statku zmizela malá holčička, kterou později našli zavražděnou. Tehdy byly za její smrt odsouzeny dvě třináctileté kamarádky, vzhledem k věku však unikly vězení. Jedna z nich vede tichý život v městečku. Druhá se poprvé od dávné tragédie vrací do Fjällbacky, nyní jako slavná herečka, která zde má natáčet film o Ingrid Bergmanové. Obyvatelé Fjällbacky se zapojí do pátrání a nakonec Linneu najdou u jezírka v lese, na stejném místě, kde byla nalezena i první ztracená dívka. Městečkem se šíří strach. Jsou snad i další děti v ohrožení? Patrik Hedström navzdory počátečním pochybnostem začne s kolegy vyšetřovat, jestli není mezi oběma případy nějaká souvislost. Pomáhá jim Erika Falcková, která o dávné vraždě už dlouho shromažďuje materiály pro novou knihu. Vyšetřování otevírá mnohé staré rány a začíná hon na čarodějnice, který přinese strašlivé následky…

Zaujalo mě #26

Není to tak dávno, co jsem psala, že blog zanedbávám. Tenkrát mi svitla naděje a já se znovu ponořila do recenzí a začala plánovat. Jenže můj život si opět pohrál a znovu to tu opadlo. A jak to vypadá, tak letos to bude asi v takovýchto intervalech. Nic se neděje, pak se to tu oživí a pak zas nic... Dokonce jsem opomněla druhé výročí blogu. Ono se toho moc nezměnilo, pořád jedu ve stejných kolejích, takže jste o nic moc nepřišli. Ale stejně mě to trošku štve. A to ani nemluvím o tom, že všichni měníte kabátek a mě to nadchlo a ráda bych také změnila vzhled. Spolu s přicházejícím jarem 😀 No jo, ale kdy?

Myslím, že jsem se vykecala už dost. Teď se půjdeme podívat na podstatu článku. A začneme 2 novinkami, na které se moc těším a které by mi, nebýt Vás, určitě utekly.

První se jmenuje Do posledního dechu od mého oblíbence Roberta Bryndzy. Kniha vychází za pár dní, tedy 15.3. a moc se na ni těším. Na další určitě úžasný příběh s Erikou Fosterovou. Ještě jsem nečetla anotaci a asi ani nebudu. Nechám se překvapit až knihou 😊

Anotace:
Mělo to být vysněné rande…
Šaty nasáklé krví, víčka násilně zavřená. Tak vypadá mrtvá dívka v kontejneru. Detektiv šéfinspektor Erika Fosterová je na místě nálezu jako první. Problém ovšem je, že to není její případ. Nejprve si musí zajistit místo ve vyšetřovacím týmu, přesto se Erika rovnou vrhne do práce – a odhalí souvislost s jinou nevyřešenou vraždou. Obě oběti se našly ve stejném prostředí a zemřely stejným způsobem. Navíc si obě smluvily schůzku po internetu…
Kdo se skrývá za falešnými profily na Facebooku a láká naivní mladé ženy na schůzku? Jak chytí Erika vraha, který vlastně existuje jen virtuálně?

Zaujalo mě #25

Přeji pěknou neděli a doufám, že si ji užíváte plnými doušky 😊 Dnes se podíváme na dalších pět knížek, které mě zaujaly a které mi visí na seznamu a já mám stále větší obavy, kdy to všechno hodlám přečíst. Kdy si ke všem těm knihám najdu čas a vůbec nezačínám trošku panikařit (tak asi jako každá z nás, když ji to zrovna přepadne), protože to šílené číslo čítá 335!! 😨 Ale dost mého zděšení, jdeme se podívat na ty knížky...

Jako první tu mám thriller, který je na Databázi knih ještě ke všemu v kolonce "pro ženy". Trošku mi utíká ten pojem, ale to nevadí. Důležité je, že je to thriller, který tu nedáno dost často pobíhal a dost mě zaujal. Má celkem slušné hodnocení a já se moc těším, až se konečně do něj pustím. Knihu sice přirovnávají ke Zmizelé a to mě trochu děsí, ale ráda se přesvědčím, jaká je ve skutečnosti pravda.

Anotace:
Hannah je atraktivní, cílevědomá a úspěšná. Ve velké účetní firmě, kde pracuje, ji podle všeho brzy čeká povýšení, a tak se plná elánu vrací ze služební cesty z Oxfordu do Liverpoolu za „svým“ Mattem. Namísto otevřené náruče ji však čeká pořádný šok – doma nejenže nenachází svého přítele, ale ani žádné jeho věci, dokonce i jeho účty na sociálních sítích jsou smazány. Jak může člověk jen tak zmizet? Jak může beze stopy zmizet tak, jako by předtím ani neexistoval? Hannah se ze dne na den ocitne na dně. Nedokáže se soustředit na práci, přestane o sebe dbát, nejí, nespí. Postupem času začíná mít pocit, jako by jí Matt chtěl dát přece jen nějakou zprávu. Dostává podivné esemesky, dokonce doma rozpozná stopu důvěrně známé kolínské a ve váze jí kdosi vymění květiny za čerstvé… Psychologický thriller pro všechny fanoušky Dívky ve vlaku, Zmizelé a vypravěček, jimž není radno věřit všechno, co říkají. 

Zaujalo mě #24

V letošním roce to je poprvé, co Vám tu představím 5 knih, které mě velmi nedávno (a v roce ještě minulém) zaujaly, a které bych si jednoho dne strašně ráda přečetla. I tentokrát se podíváme do několika žánrů, neboť všechny knihy jsou o zcela jiném a každá je jedinečná (aspoň doufám) něčím jiným :)

Úplně první knihou je V pekle plynových komor. Už ani nevím, kdo z Vás mě na ni upozornil. Vím jen to, že mě okamžitě zaujala a já vím, že až jednoho dne budu mát takovou "tu" náladu, která se mi nedostává tak často, tak se po ní poohlédnu a přečtu. Musím se ale přiznat, že mě opravdu děsí a nevím, zda četbu této knihy zvládnu. Ale třeba jednou jo. Kdo ví... 

Anotace:
Podtitul: Svědectví přeživšího člena osvětimského sonderkommanda
„Až doted’ jsem to nikomu nevyprávěl. Je to tak tíživé a děsivé, že mluvit o tom, co jsem viděl, mi stále dělá potíže…“
Autentické svědectví někdejšího člena židovského sonderkommanda v Osvětimi – jednoho z mála těch, kteří osvětimské peklo přežili, a jediného, kdo podal ucelenou pravdivou výpověď o smrticí mašinérii, které musel sloužit. Shlomo Venezia se odvážil otevřeně popsat i ty nejděsivější stránky své „práce“ a vynesl na světlo šokující podrobnosti, jež odhalují spáchaný zločin v celé jeho obludnosti. Jak konstatuje spoluautorka knihy Béatrice Prasquierová, Veneziovo svědectví je historický dokument, který vrhá světlo na nejtemnější stránku našich dějin.

Zaujalo mě #23

Pěkné odpoledne, přeji Vám hezké prožití svátků Vánočních, plno dárků, žádnou kost v krku a hlavně tu pohodu, štěstí, zdraví a lásku. Neboť o tom to přeci celé je 😊

Dnes mám pro Vás letos poslední článek ze sekce Zaujalo mě. Nebudou s Vánočním tématem, takových tu už bylo docela dost. Já představím knihy, které mi delší dobu visí na Databázi knih jako "Chystám se číst". Jako vždy mě potěší veškeré reakce, jestli jste tu či onu knihu četli nebo máte v plánu nebo naopak jste o ní dosud nevěděli.

Zaujalo mě #22

Dnes bez nějakého rozvleklého úvodu a rovnou se podíváme na knihy, které jsem si během dvou měsíců, co jsem psala poslední článek, zaškrtla na DK do kolonky "Chystám se číst".

Tahle knížka je už dva roky v oběhu a popravdě mě nijak moc nezaujala. Nebo spíše jsem se neobtěžovala si přečíst, o čem je. Ale pak jsem narazila na recenzi u Haničky a já okamžitě věděla, že bude velmi dobrá. Jákobovy barvy jsou z válečného období a podle anotace je kniha přirovnána k Sophiině volbě, která se mi moc líbila.

Anotace:
Pokud na vás hluboce zapůsobil Schindlerův seznam, Sophiina volba nebo Nabarvené ptáče, pak byste si neměli nechat ujít ani tento silný a nesmírně emotivní román.
Jákob, osmiletý cikánský chlapec, ze čtvrtiny Rom a ze čtvrtiny Jeniš, zůstal úplně sám v nacisty okupovaném Rakousku. Prchá lesem, na nohách boty z pytloviny potřísněné cizí krví, v jedné ruce kámen a v druhé dřevěnou truhličku jako jedinou upomínku na dřívější život. Prchá zběsile a zoufale, plný strachu a zbaven všech nadějí.
Už se naučil rozpoznat, kdy může cizímu člověku věřit a kdy se musí mít na pozoru. Dovede přečíst znamení, která mu dává příroda; ví, kdy se skrýt a kdy utíkat dál. Umí běžet s větrem i schovávat se ve stínech. To všechno ho naučil táta. Ale teď je táta pryč. I máma a sourozenci. A tak Jákob dál dělá to jediné, co může: utíká a skrývá se, pronásledován strašlivými vzpomínkami.
Lindsay Hawdon napsala silný román, jehož děj je rozprostřen do sedmnácti let a tří zemí: Anglie, Rakouska a Švýcarska. Na pozadí tragického příběhu malého Jákoba sledujeme osudy tří generací z naprosto rozdílných společenských vrstev a prostředí, abychom se společně s naším osmiletým hrdinou pokusili nalézt naději tam, kde už žádná naděje nezbyla.