Zaujalo mě #28

Přestože byl měsíc duben krásný měsíc, kdy vše rozkvetlo, svítilo sluníčko, začalo se pracovat na zahrádce a sezóna vůbec celkově začala, pro mě byl co se knížek týče absolutně nulový. V knihovničce mi nepřibyla žádná knížka, do městské knihovny jsem nestihla vrátit ani jednu půjčenou a celkově mám za sebou jen 2 knihy. To není moc velké skóre, že? Recenze se ale pokusím sepsat co nejdříve, však mi to tu skoro hoří 😀 Ještě předtím jsem se však rozhodla představit dalších 5 knih, které mě zaujaly a které jsem odkoukala od Vás 😊

Jako první tu mám Žena z kajuty č. 10. Hned po vydání mě kniha moc nezaujala, ale četla jsem docela rozporuplné názory a já si řekla, že bych si na ni mohla udělat ten svůj. Bude to dobrý thriller nebo jen další průměrný? Autorka Ruth Ware napsala ještě Všude kolem černý les, který určitě spousta z Vás zná a už tenkrát mě její tvorba zaujala. Ale opět pro ne zrovna kladné recenze jsem knihu odložila na neurčito... 

Anotace:
Novinářka Lo Blacklocková, která píše do cestovatelských časopisů, právě dostala životní šanci: má se spolu s hrstkou cestujících z vyšší společnosti účastnit luxusní okružní plavby po norských fjordech. Soukromá jachta Polární záře se právě vydává na svou panenskou plavbu – obloha je modrá, moře klidné a hosté dobře naladěni. Noblesní kajuty, večeře ve velkém stylu, elegantní konverzace… Pohádka se však zvrhne v noční můru: Lo v polotmě zahlédne, jak někdo srazil z paluby do moře jakousi ženu. Lo je jediná, kdo incident viděl, a nikdo jí nevěří – vždyť nikdo z hostů nechybí! Lo se zoufale snaží zjistit, co se stalo, ale loď pluje dál, jako by o nic nešlo. Jenže něco je tu špatně, skrznaskrz špatně…
Důmyslně vystavěný román, který připomíná vrcholná díla Agathy Christie, je plný překvapivých zvratů a mrazivých odhalení.

Román Němci mě zaujal už svou jednoduchou obálkou a následně anotací. Jakuba Katalpa je pseudonym pro českou spisovatelku Terezu Jandovou. Její tvorbu jsem ještě nečetla, ale hodně mě zaujala a určitě mám v plánu ještě Doupě, které mimochodem vypadá také velmi dobře.

Anotace:
Hlavní hrdinka a současně vypravěčka románu žije v Londýně, kam odešla po listopadu 1989 za prací a kde nyní čeká své první dítě. Nadcházející mateřství ji v myšlenkách vrací do dětství v komunistickém Československu a vyvolává i zasutou vzpomínku na balíčky plné sladkostí, které dostávala od jakési babičky ze západního Německa…
Třetí román mladé autorky Jakuby Katalpy čtenáře zavede až na počátek dvacátého století. Babička Klára Kolmannová stále žije a my sledujeme její osud od narození v roce 1910. Autorka mimořádně sugestivně a plasticky líčí život středostavovské německé rodiny na počátku století, útrapy první světové války a posléze vzestup fašismu ve třicátých letech. Přesto velké dějiny hrají jen okrajovou roli ve srovnání s rodinnými vztahy. Je tu Klářina psychicky labilní matka, prostopášný otec, i další příbuzenstvo a služebnictvo. Po začátku druhé světové války odchází Klára, čerstvá absolventka učitelského ústavu, do Berlína a poté se ocitá v českém pohraničí. Zde se sblíží s místním rasem, který ji přitahuje živočišnou tělesností a drsnou povahou…

Per Petterson mě zaujal hned dvěmi svými knihami, a to Na Sibiř a Proklínám řeku času. Ne jen že mají krásné obálky, ale věřím, že oba příběhy ve mě zanechají silné pocity. Vím, že slibovat si hodně je blbost, ale prostě si nemůžu pomoct.

Anotace:
Jesper a jeho malá sestra vyrůstají na dánském venkově za druhé světové války, vypořádávají se s odtažitými rodiči, početnou výstřední rodinou a chladným větrem. Jesper sní o cestě na jih do Maroka, zatímco jeho sestra touží dostat se na Sibiř. Sebevražda jejich dědečka, nástup puberty a především německá invaze však jejich idylické dětské vztahy zpřetrhají. Po letech se Jesperova sestra marně snaží zakotvit v některém ze skandinávských měst. Uzavřena do své samoty doufá ve znovusetkání s bratrem… Něžně melancholický, poutavý portrét výjimečné ženy od autora románu Jít krást koně (Knižní klub, 2007), vydaného ve 37 jazycích. Próza Na Sibiř byla nominována na Severskou cenu za literaturu.

Anotace:
Je podzim roku 1989. Komunistické zřízení ve východní Evropě se hroutí a v troskách se ocitá i svět Arvida Janssona – jeho čeká rozvod, jeho matce právě diagnostikovali rakovinu. Arvid odjíždí do chaty na dánském pobřeží, kde strávil dětství, a pokouší se tam přehodnotit svůj život. Vybavují se mu letní dny na pláži ve společnosti bratrů, první lásky i mladistvý levicový idealismus, který se postavil mezi něj a sny jeho matky. Teď kolem ní Arvid váhavě krouží a není schopen se jí svěřit s tím, co ona už stejně dávno ví…

Závěrem představím román Sbor chilburských dam. Tady se mi líbí, že autorka Jennifer Ryan knihu napsala v rámci deníků a dopisů. Nápad je to určitě znamenitý a dosnate se nám určitě jedinečného a netradičnho čtení a já se na něj moc těším.

Anotace:
Kniha Jennifer Ryanové je důmyslně konstruovaným románem s tajemstvím, zasazeným do bouřlivého údobí druhé světové války, kdy na Británii útočilo německé letectvo. Autorka svůj čtivý příběh zasadila na anglický venkov, a prostřednictvím hlasů několika žen líčí střet tradičního života a velkých dějin. Román dovedně poskládala z dopisů a deníkových záznamů, které umocňují intimitu líčených příběhů, a okořenila jej vášnivými i osudovými střety postav, které musejí překonávat válečné útrapy, předsudky i sociální přehrady


Klasické otázky: znáte knihy? Jaké se Vám líbily a jaké ne a které byste mi doporučili přečíst jako první?

Anotace a fotky knih jsou vypůjčeny z Databáze knih.