pondělí 7. května 2018

Recenze ✩ Pařížská kravata ✩ Mika Waltari

Autor: Mika Waltari
Originální název: Pariisilaissolmio; Fine van Brooklyn; Ihmisen vapaus
Přeložila: Marta Hellmuthová
Obálka: Jiří Blažek
Nakladatelství: Vyšehrad
Rok a místo vydání: 1981, Praha
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 144
Zdroj: moje knihovna
1. vydání
ISBN 33-592-81

O knize:
Pařížská kravata je kniha skládající se ze tří povídek odehrávajících se ve slunné Paříži. Jsou o lásce, naději a tak trochu nesplněném snu. Povídky se jmenují Pařížská kravata, Fine van Brooklyn a Živá voda věčnosti.

Můj názor:  
Pařížská kravata je kniha, okolo které jsem dlouho chodila a neměla odvahu ji přečíst. Párkrát jsem ji otevřela, abych ji zase zavřela, ale nakonec jsem se odhodlala. Moje obavy, že to bude těžké čtivo, se mi nepotvrdily, zato co se čtivosti týče… Každá povídka je jedinečná a každá je naprosto jiná. A myslím, že každý by si na ni měl udělat svůj obrázek.

Příběhy (první dva z nich) jsou o lásce mezi mužem a ženou. Mezi nespoutanou láskou, opětovanou i neopětovanou. Třetí povídka se k nim hodí akorát místem dějiště. Ať už mladí nebo starší, Finové vzpomínají nebo prožívají lásku plnými doušky. Netuším proč, ale přijde mi zajímavé, že právě ve Francii se odehrává tento děj. Je to jiné, než v dalekém Finsku.
„Ta kravata -“ řekla, „v ní jste docela jiný než dřív. Lidštější. Ovšemže je hrozná, ale rozveselí mě pokaždé, když se na ni podívám. Proč jste tak smutný, pane řediteli? Nebuďte! Vždyť se nic zlého nestalo.“
Začal jsem zprudka dýchat. Byla tak mladá, tak čistá. Musel jsem od ní odvrátit zrak, napadlo mě, jak by mi bylo, kdybych odepnul tu hravou keramickou rybu a tak dále… Cítil jsem, že bych se do ní zbláznil jen proto, že je tak mladá a horoucí. To bylo nebezpečné a zbytečné. Lépe bylo nedívat se na ni.  
Pařížská kravata je o muži jménem Valtr. Je to starší, vážený muž. Má ženu, dvě děti a své místo v bance. Jednoho dne však díky svému starému známému získá kravatu. Zářivou, pařížskou kravatu, díky které si vzpomene na své mládí. Na Paříž a na krásnou Jeanne. Jenže právě díky Jeanne se jeho život vydá jiným směrem. Jak se s nenadálou situací vypořádá? Pařížská kravata se mi líbila. Není nijak dlouhá a četla se mi docela dobře (na Waltariho poměry). Bylo to zajímavé, možná trochu zmatené, ale přesto krásné. Je zajímavé sledovat, jak jedna věc dokáže změnit život. Jaké myšlenky napadají Valtra a jak je uchvácen a najednou zjišťuje, že chce změnu. Vždyť v každém věku máme možnost změny a volby, jak je nám libo.

Druhá povídka je o muži, který se s jednou částí své minulosti snaží vypořádat na papíře. Vypráví o dívce, která ho učarovala, a on se do ní bláznivě zamiloval. Jeho láska byla ovšem neopětovaná a on se i po tolika letech nemůže zbavit myšlenky na ni. Fine van Brooklyn je povídka, která je stejně kouzelná, jako Pařížská kravata. Je delší, ale to nevadí. Zamilovaného mladíka mi bylo trochu líto. Fine byla opravdu potvora. Některé dívky by se mohly od ní učit. Ale na druhou stranu, mládenec byl slepý a hloupý. Tajně doufal a věřil a tvrdá rána mu zasadila políček, který nečekal. Čtenář ví, že to měl čekat, ale tady krásně poznáte, jak je někdy láska slepá.

Živá voda věčnosti je nejkratší, zato nejbláznivější. Podíváme se za jednoho bláznivého rána do centra Paříže za párem a jejich nových přátel. Docela dobře si dokážu představit, že by kniha mohla být o poslední povídku ochuzena. Pravda, byla nejkratší, tudíž přečtena téměř okamžitě. Ale za jakou cenu? Nebavila mě. Zápletka s koněm mi přišla absurdní. A nikdo z postav si u mě nezískal pražádnou pozornost. Ale… Jaká byla moje původní myšlenka? Mohla by být ochuzena? Já myslím, že ne. Protože co se nelíbí mě, nemusí se nelíbit nutně i ostatním. A přece, je to Waltari. Zapomenuta by určitě být neměla…

Kdybych je měla seřadit podle čtivosti a líbivosti, na prvním místě by určitě byla Fine van Brooklyn. Jako druhá by byla Pařížská kravata, no a na posledním místě je ta nejkratší. Myslím, že tato kniha je svým způsobem výjimečná. Nebude se líbit asi každému a určitě na ni budete muset mít náladu. Ale myslím, že by byla škoda, kdyby ušla Vaší pozornosti.

Bodování:

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za Váš čas strávený čtením příspěvku a případným komentářem :)