Úvodem…
Po této sérii jsem pokukovala hodně dlouho. Zaujala mě svým obalem. A po doporučení nebylo o čem přemýšlet, prostě jsem se začetla a těšila se na další svět plný čarodějů, vlků, upírů a dalších postav. Každý díl jsem měla přečtený během jednoho odpoledne, ale druhý byl tak napínavý, že jsem nedokázala trojku odložit na neurčito (jak to u mě bývá zvykem) a ihned ji otevřela. Autorka se totiž tak dobře rozepsala, že jsem prostě chtěla vědět, jak to dopadne. Jasně, dopadne to dobře, vždycky to tak je. Ale cesta k němu bývá jiná...
V kostce„Víš,“ prohodil někdo nalevo ode mě, „blokovací kouzlo mi připadá efektivnější než křičet ošklivej pejsek, ale možná se pletu.“ (Čarodějnice z Hex Hall)
Sophie Mercerová je čarodějka, která se neustále musí se svou mámou stěhovat. Stěhují se po celých státech a právě kvůli Sophiiným schopnostem. Nikdo totiž nemá rád čarodějky. A kvůli poslední botě se dostane na Hex Hall. Nápravnou školu na ostrově, kde jsou všichni kouzelníci, čarodějnice, víly a vlkodlaci od 13 do 18 let a jsou chráněni proti sestrám Brannickovým a L'Occhio di Dio.
Sophie je tak šikovná, že díky své prostořekosti a sarkasmu, si hned první den vytvoří nepřátele. Ale během těch pár měsíců se stihne i zamilovat a najde svou nejlepší kamarádku Jennu. Upírku, která je vůbec první svého druhu na této škole. Na škole začnou být napadáni spolužáci a k Jennině smůle si všichni myslí, že je za to odpovědná. I přes své obavy, se Sophie snaží Jennu očistit. A když zjistí, kdo za to může, celá škola je ohromena.
Díky oním útokům se dozví více o své existenci a zjistí, že ona je jedna z mála, kdo může vyjít proti Brannickovým a L'Occhio di Dio. Sophie musí začít zjišťovat, kdo je na čí straně a čím by obě skupiny porazila. Jenže jsou opravdu všichni tak nepřátelští? A jak je porazí? Stojí někdo na její straně? A přežije to všechno?
Mé myšlenkové pochody
Knížky tohoto typu jsou většinou na jedno brdo. Znáte to: puberťačka, která není moc oblíbená a má s něčím problémy (pokaždé něco jiného) se najednou zakouká do toho nejhezčího kluka ve škole, on jako zázrakem si jí všimne a je jen otázka času, kdy se na ni vrhne. A jeho původní holka? Ta se svou partou kámošek ji samozřejmě nesnáší a udělá jí ze života peklo. Asi proto jsem se od tohoto typu knih odpoutala, přece jen už nejsem puberťačka, která hledá toho svého vysněného prince. Ale protože mi tato série byla doporučována, zkusila jsem ji. A mohu říct, že i když to má typický rys, tady mi to nevadilo a dokonce jsem se pobavila. Asi jsem potřebovala něco oddechového a nenáročného.
Celá série je psána ve vtipném, až sarkastickém stylu. Autorka Vás vtáhne do děje, je to psáno lehce a svěže. Hlavní hrdinka je prostě číslo a věřte mi, že Vás nenechá jen tak knihu odložit nebo únavou usnout. Musím ovšem podotknout, že kdyby nebyla taková, jak ji autorka vytvořila, ztratilo by to glanc a velmi brzy bych knihu odložila a sérii možná nedočetla. Protože ve výsledku je těchto knih už moc: hlavní hrdinka je nevýrazná, pak najednou získá schopnosti, o kterých neměla ani tušení, že existují a začne bojovat s temnými silami. Asi jako ve Škole noci nebo třeba v Harrym Potterovi (akorát že tady byl chlapec). Stejný scénář, jen jiné postavy, reálie, temné síly… Možná by to chtělo obměnu?
„Většina holek dostává kytky. Já dostala jámu, ve které se vyvolávali démoni. Bezva.“ (Démon z Hex Hall)Hodně mě zklamaly bojové scény, čekala jsem něco většího. S tím peklem to byl výborný nápad, nikdo nechce znovu prožít své nejhorší zážitky. Ale myslela jsem, že tam budou třeba bojovat nebo něco. Že jim někdo zkříží cestu. Ne že během pár stránek ujdou sotva pět kroků, seberou démonův střep a zmizí. A konečná bitva? Nepostřehla jsem, jak Sophie zachránila svou tetu s Finley. V jednu chvíli leží v jámě a v druhé stojí kousek od ní. A že se Lara nechala tak lehce zabít. Jasně, paní Casnoffová už toho měla dost a očividně ji trápilo svědomí. Ale čekala jsem aspoň nějaký boj. A nakonec tam vtrhne Oko, Sophie se obejme s Archerem a najednou leží v posteli? Co to k čertu je??? Tohle bylo hodně odfláknuté. Nemůžu si pomoct, ale jako by autorka nevěděla, jak má pokračovat a raději to uspěchala. Jak popsat nejzásadnější scény z celé série? Jak přiblížit samotné peklo a případné překážky, které by se mohly (měly!!) vyskytnout, když šla ukrást démonův střep? Jak co nejvěrohodněji popsat záchranu své tety? Tyto scény mohly být úžasné, napínavé, živé a strhující, leč bohužel…
Když nad tím přemýšlím, je tu dobře vyobrazeno psychologické cítění některých osob. Na nich by se dalo studovat. Nejsem žádný psycholog a celé to všechno je pro mě španělská vesnice, ale myslím, že právě sestry Casnoffovy by mohly být dobrým příkladem.
Postavy
Sophie Mercerová:
Sophie je typická puberťačka. A hodně naivní. Snaží se vycházet se všemi, ale bohužel ne všichni ji berou a chtějí se s ní kamarádit. Chce všem pomáhat, ale ne všichni její pomoc přijmou. A to se jí skoro pokaždé vymstí. No jo, chvíli hold trvá, než to naivním a hodným holkám dojde. A někdy jim to ani nedojde… Naštěstí Sophie patří do té první skupiny. Její sarkasmus je jedinečný, skoro pokaždé mě rozesmála. A jako kamarádka je vážně dobrá.
Jenna Talbotová:
Tuhle holčinu jsem si oblíbila hned na začátku. Možná jsem byla ovlivněna, přece jen mám pro upíry slabost. Ale Jenna je jiný upír, než jak jsem zvyklá z jiných knih nebo filmů. Není krvežíznivá, zlomyslná a zákeřná jako třeba u Anity Blake nebo Laury Caxtonové. Je milá a kamarádská a srdce má na svém místě. Ale právě tato obměna se mi líbí.
Archer Cross:
Archera jsem od první stránky neměla ráda. Nafintěný, sebestředný zmetek. No jo, jenže holky na tyhle kluky letí a přesně oni musí v těchto knihách být. Bez nich by to nebylo ono. Ale Archer je superliga. V druhém díle byla jeho povaha pozměněna, ale já mu to nezbaštila. Pro mě je to pořád stejný zmetek, i kdyby začal každý den růže nosit.
„A upřímně, mami, teď jsem tak ráda, že tě vidím, že by mi bylo fuk, kdybys byla ninja, kterého poslali z budoucnosti zničit duhy a koťátka.“ (Bitva o Hex Hall)Elodie Parrisová:
Elodie je typická ta americká holka, které vidíte v amerických filmech, kde je královnou školy, která má to nejlepší, ale mozek se jí někde zasekl. Což je podle mého dost špatné. Hájí jen své zájmy, ale kámošky by byla schopná podrazit. Je smutné, že až jako duch mi přirostla k srdci. Hlavně s ní byla sranda a celé to oživila. Nejlepší byla hádka mezi ní a Sophií.
Lara Casnoffová:
Lara se zprvu jevila mile a přátelsky, ale potkat bych ji nechtěla. Ztělesnění zla. Šílená ženská, která byla zaslepena láskou ke svému otci a jeho zájmům.
Paní Casnoffová:
Tato žena se mi jevila jako nepřístupná a přísná. Asi jako McGonagallová z Harryho Pottera. I když má někde uvnitř sebe dobré srdce, čas je obrousil a stala se z ní přesně ta žena, která je. Hájí své zájmy, ale je vidět, že špetka rozumu a svědomí jí ještě zbylo. Jak jinak si vysvětlit závěrečnou scénu? A vlastně pár těch mini scén, které tomu nasvědčovaly?
Finley Brannicková:
Finley je jedna z mála Brannickových. Silná, mladá dáma. Bojovnice. Ostražitá. Neprůbojná a jen tak někomu nevěří. K ní si musíte cestu najít. Její nechuť k Sophii chápu. I když je možná přehnaná, Sophie za to přece nemůže. Ale i tak ji chápu. Najděte si snadný terč a obviňte ho ze všeho, co Vás celý život štve a mrzí. Přesně takhle se Filney zachovala. Ale v jádru je hodná holka. To je poznat ke konci třetího dílu. A pro svou rodinu udělá vše.
Hodnocení jednotlivých knih
Čarodějnice z Hex Hall – 4 hvězdičky RC
Démon z Hex Hall – 4 hvězdičky RC
Bitva o Hex Hall – 4 hvězdičky RC
Celkové hodnocení
I přes některé nedostatky to byla povedená série. Snadno vtáhne do děje a nechá unášet prostořekostí Sophie, jen ten závěr by potřeboval vyšperkovat. Přesto si myslím, že jako odreagování to není špatné a někomu bych ji klidně i doporučila :)
Naprosto souhlasím, já knihy četla nějaká čas zpátky (v létě, jako relaxační čtení) a bylo jsem překvapená, jak moc je série povedená. I když ten konec... nebylo by od věci trochu více rozpracovat. :)
OdpovědětVymazatJsem ráda, že se mnou souhlasíš :) Na odreagování je opravdu skvělá, jen ten konec, no...
Vymazat