Celkové zhodnocení série ✩ Komisař Palmu ✩ Mika Waltari

!! Než se pustíte do čtení, ráda bych Vás upozornila, že tu mohou být (a určitě budou) zveřejněny nebo vysvětleny zápletky z celé série, nebo-li SPOILERY. Proto zvažte, zda to budete číst. Toto je souhrn nad celou sérií. !!

Úvodem…
Komisaře Palmua jsem poprvé četla před třemi lety. Tenkrát jsem měla obavy, jaké knihy budou. Přece jen jsem žádnou detektivku nečetla (kromě Smysluplné vraždy od Agathy Christie). Nakonec jsem byla mile překvapena a nadšena. V dubnu jsem se rozhodla pro oprášení všech třech dílů a s jistotou mohu říct, že je to jedna z nejlepších detektivek.

Na rohu mlékárny stály dvě ženy a dívaly se ke schodišti A domu číslo 8. Prodavačka v bílém plášti stála ve dveřích obchodu jako vševědoucí anděl. Žádný dav se však ještě v Pobřežní ulici neshromáždil. Ostatně tato čtvrť byla vždycky tichá.
Zaplatil jsem taxikáři. Palmu se na můj vkus hrozně loudal. Nejraději bych byl utíkal napřed. Otevřenými dveřmi nám proudil vstříc slabý zápach plynu. Palmu s hekáním vstoupil na první schod. Okna na schodišti byla otevřená a silný průvan nám ovíval obličeje. (Kdo zavraždil paní Skrofovou?)

V kostce
Palmu je muž v předdůchodovém věku, který se celý život živý jako komisař. Helsinky, kde se všechny tři příběhy odehrávají, je veliké město a zločinů je tam ažaž. Musí se potýkat se zloději, vrahy a opilci. Ale také s ostatními policisty a diplomacií. V příbězích se dočteme, kdo zavraždil paní Skrofovou, mladého zámožného Bruna Rygsecka a nakonec staříka Nordberga.

Mé myšlenkové pochody
Tyto detektivky můžeme zařadit do klasické literatury. Tedy mezi klasické detektivky, které nejsou drastické, krvavé, hrubé nebo drsné. Tady najdete logiku a rozvážnost. Komisař Palmu by se dal klidně přirovnat k samotnému Poirotovi. Povahově si budou podobní, mají jistou úctu a každý je v řešení případů jedinečný. Komisař Palmu je občas navíc i komický. A abych nezapomněla, také byl přirovnán ke Komisaři Maigretovi od Georgeho Simenona. Ale to nemohu posoudit, prozatím.

Co se týče tohoto vydání (ano, tohoto vydání, neboť celá série byla vydána v minulosti ještě třikrát), je velmi pěkné. Každý díl má svou barvu a obrázek, který představuje něco málo z oné vraždy. Tyto obálky jsou jednoduché, skromné a přesto fikané. Za to musím dát velké plus. Také se mi moc líbilo shrnutí každé kapitoly. Ve stručnosti jsme měli přehled, co se stane. Přesto stejně hádáme, protože z toho všechno nepoznáme. Jen mě mrzí, že v posledním díle, Hvězdy to řeknou, nic takového nebylo. Trochu to pak kazí dojem...

A tu, ve chvíli z psychologického hlediska zcela nevhodnou, se ze dvora ozvalo skřípění brzd automobilu a vzápětí zazvonil zvonek, jako by hořelo. Z kuchyně vyběhl Batler, otevřel a dovnitř s veselým rámusem vrazili mládenci z oddělení pro vraždy, rozjaření jako honicí psy.
„Jako horda divochů…“ spustil Palmu rozhořčeně, avšak uvědomil si marnost svého počínání, a tak si jen zhluboka odfrkl. „Kokki, běž jim ukázat, co mají dělat. Začněte koupelnou. A nedělejte rámus jako cikáni, nebo se postarám, aby se v bazénu ocitlo několik dalších mrtvol!“ (Omyl komisaře Palmua)

Mika Waltari byl snad spisovatel všech žánrů, na jaké si vzpomeneme. I detektivní román mu neunikl a musím podotknout, že udělal velmi dobře. Neboť se nám dostalo kvalitní detektivky, která Vám nedá spát. No dobře, usnete, ale neustále budete přemýšlet, kdo je vrahem. Protože ten je odhalen až na samém konci knihy. Perfektně nás nechá proplést celým příběhem, nadhodí jistá slabá místa, poodhalí některá tajnosti, ale tak dokonale, že tápete a tápete a tápete. A když už si myslíte, že máte vše na dosah, opět příběhem tak zamotá, že jste vedle jak ta jedle. A tohle je jedno obrovské plus. Díky tomuto jsem si tyhle detektivní příběhy tak oblíbila.

Ne jen že až do konce nevíte, kdo je vrahem, ale ještě Vás seznámí s celou problematikou, rodinou mrtvého, tehdejší dobou a jejími problémy, ale ještě s celým detektivním sborem. Pravda, toto najdeme všude, ale tady mi to přijde takové úsměvné, přirozenější a lidštější. K tomu je to místy vtipné a napínavé. Takže je jasné, že se to čte velmi pěkně a děj krásně utíká. Stránka po stránce.

Postavy
Komisař Palmu:
Komisař Palmu je jiný, než jaké jsem měla tu možnost poznat. Je to starší pán, který má hodně za sebou, a tak je logické, že jeho detektivní schopnosti jsou dokonalé. Není jako všichni ostatní, žádná zbrklost, zloba či impulzivnost. Je klidný, soustředěný a rozumný. Neustále sleduje své okolí. Poslouchá, pozoruje, vnímá. A tak když to všichni nejméně čekají, přijde s tak nečekanou otázkou, že všichni oněmí. A nakonec přijde s tak dokonalým řešením vraždy, že všem spadne brada na zem. Tento pán mi hodně přirostl k srdci a velmi ráda bych se s ním poznala. Ne že by byl skvělý dědeček nebo tak, ale jako moudrý muž, který přijde s dobrou radou, je k nezaplacení.

Kokki:
Kokki je detektiv, který zprvu nemá moc veliké obsazení. Nejprve se jen mihne a až pak má stejné zastoupení, jako všichni důležití detektivové. Ne jen že je takový nemastný neslaný a nestačíte si o něm udělat žádný obrázek, ale ještě se tváří, jako že nic. Je šikovný, poctivý policista. Snaží se ctít všechny zásady a snaží se vše dodržet tak, jak bylo řečeno. Hlavní slovo nemá, ale rozkazy vykonává dokonale. V jednom si můžete být jisti. Na Kokkiho se člověk může spolehnout a budete vědět, že vše proběhne přesně tak, jak byste si přáli.

Náčelník alias vypravěč:
Náčelník je kapitola sama pro sebe. Ze začátku se nám jeví jako naprosto naivní zelenáč, kdy zákonitě musí provést nějakou pitomost. A on je opravdu provede. Ale později se stane náčelníkem a já si po celou dobu říkala, jestli to Waltari myslel vážně. Na jednu stranu je to vlastně zábavné a někde určitě trefné, protože takový náčelník je prostě na ostudu. Ale nejhorší na tom celém je, když vám moc stoupne do hlavy. A tomuto chlápkovi stoupla dokonale. Nebýt Palmua, nikdy by nevyřešil ani jeden případ. Tento náčelník na mě prostě neudělal žádný dojem. Snad jen... Jestli Waltari nechtěl poukázat, že i na takových místech se najdou blbci.

„Kdybys nám aspoň přišel naproti a varoval nás, abychom s Kokkim nehulákali jako na pastvě,“ obvinil jsem Palmua hořce.
„Ale co je na tom špatného?“ divil se Palmu pokrytecky. „Je jenom dobře, když se i novináři dozvědí, že policisté mají hezké koníčky. Například mužský sborový zpěv.“ (Hvězdy to řeknou)

Hodnocení jednotlivých knih
Kdo zavraždil slečnu Skrofovou? - 4 hvězdičky RC
Omyl komisaře Palmua - 4 hvězdičky RC
Hvězdy to řeknou - 4 hvězdičky RC

Celkové hodnocení
Závěrem? Komisaře Palmua jsem vychválila do nebes v celém tomto zhodnocení. Takže si myslím, že už více netřeba psát. Snad jen: rozhodně doporučuji! :)