Recenze ✩ Za letních nocí se tu nespí lehce ✩ Antologie povídek z finského severu

Antologie povídek z finského severu
Přeložili: Zuzana Burdová; Karolína Horká; Hana Kalábová; Laura Kauppinenová; Petr Kujal; Ivona Mendelová; Eva Rýdza; Blanka Schůtová; Dominika Střížková; Eliška Turčanová; Zuzana Vorlíková
Doslov napsali: Viola Parente-Čapková; Jan Dlask; Lenka Fárová
Ilustrace na obálce: Nataliia Sychevska
Nakladatelství: Pistorius & Olšanská; edice Scholares (svazek 61)
Rok a místo vydání: 2019, Příbram
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 136
Zdroj: moje knihovna
1. vydání
ISBN 978-80-7579-054-5

O knize:
Antologie třinácti povídek z mrazivého Finska se tentokrát zaměřuje na literaturu dějově napsanou za polárním kruhem. Území řídce osídlené, Sámy obývané. Povídky popisují prostý, každodenní život, náboženské zvyklosti, následky druhé světové války, ale i té občanské.

Můj názor:
Za letních nocí se tu nespí lehce je další z řady edice Scholares. Tato jednohubka je "volným pokračováním" úspěšnější antologie Lesní lišky a další znepokojivé příběhy. Jen málokdo docení tyto povídky, které jsou opravdu podivné, zvláštní a přesto krásné. A já se do nich vrhla po hlavě ☺

„Dyž začnou zrát morušky, tak i márnice zejou prázdnotou, jak si každej hnedka pospíší do lesa,“ vykládá babička. „Moruška je královna lesa; člověk by se měl poklonit každý bobuli zvlášť,“ opakuje svoje motto. „Todle je laponský zlato,“ dodává.

Na necelých sto čtyřiceti stránkách nalezneme třináct povídek předních finských autorů, jako je třeba Katja Kettu, Maria Peura, Rosa Liksom nebo Timo K. Mukka. O překlad se postarali studenti finské filologie, což je naprosto úžasné. Za každou povídkou najdeme medailonek autora, ve kterém se dovídáme něco málo z jeho života, a to velmi oceňuji. O doslov se opět postarali Viola Parente-Čapková, Jan Dlask a Lenka Fárová, ve kterém se dočteme, v čem je finská literatura jiná od té z dalekého severu.

Tentokrát se podíváme do ledového Laponska. Za krajinou, záhadnými až podivnými lidmi. Někteří si své místo musí vydobýt, někteří upevnit. Jedno je však stejné: život v odlehlém Laponsku není jednoduchý. Některé povídky jsou napsány syrově, drsně, mnohdy až ironicky a sarkasticky, jiné fantaskně, ale přesto stále poutavě. A i já se přikláním k názoru, že každou povídku je dobré číst jednotlivě, po dávkách. Jedině tak se celá kniha vstřebá.

Podíváme se tedy za lidmi, kteří řeší problém s alkoholem a mají černé myšlenky. Za ženami, které nemohou rozhodovat o svém těle nebo za sběrem morušek. Nejednou je zde popisován drsný ráz krajiny, vtíravý komáři nebo se dočteme o odlišnosti seveřanů s cizinci. Také je tu zmiňován život šamanů a vztah Sámů k přírodě.

Tato antologie je velmi pestrá a nejeden si najde to své. Já knihu hodnotím jako zdařilou.

Bodování: