Ilustrace na obálce: Pavel Štefan
Nakladatelství: Paseka
Rok a místo vydání: 2003, Praha
Vazba knihy: vázaná
Počet stran: 175
Zdroj: půjčeno
1. vydání
ISBN 80-7185-577-4
O knize:
Opilé banány pokračují! Jaký život mají čtyři výrostci jako dospělý muži? Jaký život žijí a čeho všeho dosáhli a nedosáhli? Víťa, Břečka, Ptáčník a vypravěč nám přednesou, jak dopadli a jací jsou jako přátelé. Vydají se na vodu v nafukovacím člunu s nafouklou pannou Žanetou a hodlají prožít nezapomenutelný víkend plný zážitků a vzpomínek na mládí.
Můj názor:
Čtyři muži na vodě aneb Opilé banány se vracejí od pana Petra Šabacha je volným pokračováním Opilých banánů, jak je ze samotného názvu patrné. Musím se přiznat, že kdyby nebylo Čtenářské výzvy na Databázi knih, knihu bych asi nečetla. Nebo spíše o hodně později. A jak se mi tedy líbila?
„Nejsme špatný chlapi, akorát že trochu vyjetý!“
Opět se setkáváme s našimi čtyřmi hrdiny: Víťou, Honzou Břečkou, Jirkou Ptáčníkem a bezejmenným vypravěčem. A zatímco jsme se v Opilých banánech potkávali s jejich rodiči, láskami, spolužáky a hospodskými povaleči, zde je o nich jen občasná zmínka. Hlavním tématem těchto kamarádů je výlet na vodě. Od jejich příprav až po samotný víkend, kdy náš vypravěč vzpomínal na dávné časy a sny.
Dnes jsou však naši hrdinové dospělí lidé, potkáváme se s nimi po dvaceti letech. A za všechno může rybička, kterou daroval otec našemu vypravěči. Vzpomíná na něj nejen coby otce, který odešel od rodiny, ale i na rybaření s ním. A on rybaření miluje, takže vzpomíná na rybaření celkově a popisuje nám příhody s Danielou.
Některé jeho vzpomínky jsou úsměvné, jiné ne. Třeba jaký měl život s Danielou? Jaké vylomeniny Víťa provádí nebo jaký je coby strýc jeho dětí. A ty se také potatily. Jaké lumpárny prováděli jako kluci nebo kam to každý z nich dotáhl. A samotný jejich výlet? Čtyři čtyřicátníci v nafukovacím člunu s nafukovací Žanetou?
Kniha se mi četla vcelku pěkně, příběh odsýpal a mnohdy jsem se i zasmála. A dalo by se říct, že je o chlup lepší než její předchůdkyně Opilé banány. Přesto mě nenadchla natolik, abych z ní skákala radostí. Pan Šabach má neotřelý styl a byla jsem zvědavá, jakým směrem se bude příběh ubírat. A nutno podotknout, že velice rád skáče z jednoho tématu ke druhému, takže jsem byla párkrát ztracená. Na druhou stranu mě v ničem nepřekvapil. A zda ji doporučuji? Sama nevím. Přesto bych si ráda v budoucnu přečetla Hovno hoří.
To je právě skvělé na výzvě na Databázi knih. Knihy, kekterým bych se hned tak nedostala, nebo by mě ani nenapadly se kolikrát ukážou jako skvělá volba.
OdpovědětVymazatJinak pěkná recenze. :)
No právě. Přečtu si pro mě neznámé knihy nebo dlouho odkládané. A to je to nejlepší :)
VymazatÁ - koukám, tady se jede (také) ve výzvě :-) Já honím na poslední chvíli knihy do zbylých témat. Na aneb jsem četla knihu od Aleny Damijo: Mé anglické sezony aneb Fucktografická ročenka (volné pokračování Anglického listí).
OdpovědětVymazatTeď jsem do čtečky nahrála Deset malých černoušků - kniha autora, který získal cenu E. A. Poa. A v knize mám rozečtené Úzkosti a jejich lidé (od Backmana do tématu: Kniha , která vystihuje vaši osobnost nebo náladu)... :-O
Jedu :D A už dělám seznamy na tu další :D Mě chybí ještě 4 úkoly, ale zvládnu asi jen 1: Kniha od dánského autora. Mám tu Žena v kleci od Adler-Olsena. Tak aspoň právě díky této výzvě rozečtu tu sérii :D
VymazatKniha od dánského autora bude asi téma, které už nestihnu splnit...
Vymazata k té výzvě na příští rok - no dvě letošní knihy by se mi do ní hodily .-D
Před chvílí jsem se dozvěděla o 8. tématu: Kniha, ve které hraje důležitou roli dopis. Kurnik! To kdybych věděla, tak jsem si Román z pokoje 128 nechala na další rok :D
VymazatJinak jsem si chtěla ještě půjčit v knihovně něco od Kinga: Kniha autora, který získal cenu E. A. Poa. Ale vzhledem k tomu, že je všechno zavřeno... Snad to ještě stihnu :)