sobota 5. září 2020

Z knihovny #35

Zdravím, po dvou měsících přináším další článek o své návštěvě knihovny. Proč po tak dlouhé době, ptáte se? Protože celý srpen měli zavřeno. Na jednu stranu to bylo fajn, protože jsem se mohla věnovat více jiným knihám, na tu druhou jsem se těšila, až budu procházet mezi regály a nějakou knížku si půjčím. A to stalo včera.

Před měsícem jsem přečetla Němý křik od Angely Marsons a její Kim mě nadchla, i když jsem očekávala něco trošku jiného. No a teď jsem nelenila a vrhla se na další její díly. Půjčila jsem si dvojku Ďábelské hry a trojku Tichá modlitba. Na obě se moc těším a věřím, že mě nezkalamou.

Anotace Ďábelské hry:
Čím větší zlo, tím ďábelštější hra…
Inspektorku Kim Stoneovou a její vyšetřovací tým povolají k nálezu zmrzačeného, ubodaného těla – oběť je však zároveň i zločincem, pachatelem brutálního znásilnění. Že by vzal někdo spravedlnost do svých rukou? Kim současně pátrá po skupině pedofilů, brzy však začne být jasné, že se stala sama terčem nebezpečné osoby. Ta zná každou její slabinu. A rozhodla se vyzkoušet na Kim vlastní zvrácený experiment. Kim ví, že každý další krok může být smrtící. A tentokrát – je to osobní.
Ďábelské hry, druhý román Angely Marsonsové, jednoznačně potvrzuje, že jeho autorka (debutující v roce 2015 knihou Němý křik) je vycházející mezinárodní hvězdou žánru krimi.

Anotace Tichá modlitba:
Ztratily se dvě.
Vrátí se jen jedna.
Ti druzí mají smůlu.
Jejich holčička
zemře…
Zmizení Charlie a Amy, devítiletých nejlepších kamarádek, znamená pro jejich rodiny tragédii. Textová zpráva potvrzuje to, čeho se všichni obávali: obě se staly oběťmi únosu. Další esemeska jim však vyrazí dech – nutí rodiče postavit se proti sobě a bojovat o život svého potomka. V tu chvíli se do případu vkládá Kim Stoneová a její tým.
Zdá se, že tentokrát budou mít co do činění s neobyčejně krutými zločinci. Klíč k případu však nejspíš tkví v temné rodinné minulosti. Čas se však krátí a Kim nechce dopustit, aby něčí dítě zaplatilo za chyby dospělých nejvyšší cenu…

Teď z jiného soudku. Nevím, zda jste narazili na mou Celoživotní výzvu týkající se povinné četby. Článek jsem sem dávala před necelými čtyřmi lety a její ikonku dala do pravého sloupce. Před nedávnem jsem si však na tuto svou výzvu vzpomněla a omrkla, jak jsem s ní pokročila - absolutně nijak! Hrůza! Jak jsem na ten seznam koukala, usmyslela jsem si, že si při "každé" návštěvě jednu knihu půjčím. Takže jsem si na papír napsala několik autorů, jen ty naše. Jste zvědavý, jaké knihy jsem si půjčila? 

Jako první mi do ruky přišel Jan Drda a jeho Němá barikáda. Tuhle knihu jsem rozečetla hned v knihovně, jen co jsem ji vzala do rukou. A už první stránka mě zaujala. Doma jsem se do knihy okamžitě začetla a už teď musím podotknout, že to rozhodně nebylo sáhnutí vedle.

Anotace:
Jedná se o první prozaické ztvárnění událostí 2. světové války (včetně heydrichiády, Pražského květnového povstání a osvobození) v české literatuře. Patří k Drdovým nejpopulárnějším dílům.

Druhá kniha je divadelní hra Maryša. Už strašně dlouho si chci přečíst Pohádku máje od Viléma Mrštíka. Hlavně po té, co jsem byla u sochy Helenky a celé si to tam prošla. Myslím, že Maryša bude dobrý začátek.

Anotace:
Klasické české drama z vesnického prostředí. Maryša je jedním z klenotů české divadelní tvorby. Neustále přitahuje významné inscenátory a její inscenace patří velmi často mezi pozoruhodné divadelní počiny. Mimochodem patří mezi nejpřekládanější česká dramata a nezřídka se objevuje i na zahraničních scénách. Dnes její hodnoty dokážeme ocenit snad ještě více, než v době jejího vzniku.

Druhou divadelní hrou je Lucerna od Aloise Jiráska. Z tohoto mám trošku obavy jako z autora celého, ale jsem rozhodnuta ji přečíst.

Anotace:
Divadelní hra z roku 1905 je vůbec nejhranější původní českou hrou všech dob. Odehrává se v historickém období před zrušením nevolnictví. Hlavní postavou je mlynář, který je povinen sloužit vrchnosti jako doprovod a svítit jim lucernou, od toho je odvozen název hry. Ve hře probíhá několik dějových linií: vztah mlynáře a kněžny, vztah mlynářovy schovanky s pohledným vodníkem, intriky zlého správce a ambice místního učitelského pomocníka.

Tak jo, všechny knihy jsem představila, jednu mám skoro přečtenou a už teď se těším, až je budu mít všechny za sebou a půjčím si další 😀

8 komentářů:

  1. Lucernu, Maryšu i Pohádku máje mohu rozhodně doporučit. :) Tahle "celoživotní výzva" vypadá jako super nápad. Docela by mě zajímalo, kolik z ní mám přečtených knih já. :)
    Přeju příjemné čtení. Budu se těšit na tvůj názor.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak Lucernu mám za sebou a jsem ráda, že jsem ji četla. Je vážně dobrá. Teď čtu Maryšu, ale ještě je brzy soudit.
      Děkuji :)

      Vymazat
  2. Pěkné knížky, přeji pěkné čtení :)

    OdpovědětVymazat
  3. Od Angely Marsons jsem četla první díl a tenkrát se mi fakt líbil. Pevně doufám, že se někdy v blízké budoucnosti dostanu i k dalším knihám z této série.
    Přeju hezké čtení :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky :) Já jsem zvědavá, jak se mi budou další díly líbit. Ale věřím, že si mě Kim získá :)

      Vymazat
  4. Pěkné úlovky, ale mě osobně asi neláká ani jedna z nich...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak asi tak před deseti lety bych se na to taky tak tvářila :D Ale jak stárnu, pořád mám větší chuť číst pro mě nové věci. A zatím se mi daří :)

      Vymazat

Děkuji za Váš čas strávený čtením příspěvku a případným komentářem :)