Recenze ✩ Úplně cizí lidé ✩ Liane Moriarty

Autor: Liane Moriarty
Originální název: Nine Perfect Strangers
Přeložila: Šárka Kadlecová
Obálka: David Dvořák
Nakladatelství: Ikar
Rok a místo vydání: 2019, Praha
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 464
Zdroj: knihovna
1. vydání
ISBN 978-80-249-4030-4

O knize:
Domov pohody. Lázně, kde načerpáte novou energii, změníte postoj k životu a odpočinete si. Kdo by to nechtěl? Devět lidí se rozhodlo se svým životem něco udělat. Devět úplně cizích lidí, které čeká skvělých deset dní, jak lázně slibují. A jejich důvody? To se různí: vyčerpání, psychické problémy, tělesné neduhy, nekomunikace s rodinou… A právě tady doufají se změnou. Jenže, bude to pravda? Na stránkách TripAdvisoru jedni lázně zatracují, ba dokonce žalují, jiní ji vychvalují do nebes a každému doporučují. Jaká je tedy pravda? Našich devět hostů zjišťuje, že některé jejich praktiky jsou opravdu podivné.

Můj názor:
Úplně cizí lidé je poslední kniha, kterou jsem od australské autorky Liane Moriarty ještě nečetla. Jedná se o loňskou novinku, předloňskou v originále. Celkově nemá moc veliká hodnocení a některé reakce byly opravdu negativní. Přesto jsem se do ní s menšími obavami začetla. 

Dejte si pozor, komu se svěříte do rukou… 

Kniha má přes sedmdesát kapitol a některé jsou opravdu kratičké, takže stránky rychle ubývají. Postav je tu celkem dvanáct a žádná není hlavní. Snad jen Frances tu má nejvíce prostoru. A vůbec mi nevadilo, že žádná příliš nevybočuje, neboť je vše přehledné, srozumitelné a okamžitě víme, s kým prožíváme danou situaci. Ty zmapujeme z několika úhlu pohledu, což je vlastně skvělé.

Domov pohody slibuje mnohé: zklidnění mysli, odpočinek, úbytek na váze, zlepšení kondice, transcendentní prozření. Když navštívíte Domov pohody, stanete se lepším člověkem. Frances, Carmel, Tony, Lars, Jessica, Ben, Zoe, Heather a Napoleon. Dvě rozvedené ženy, dva muži, jeden manželský pár, tříčlenná rodina. Devět klientů, kteří přijeli do těchto lázní z různých důvodů. Chtějí změnit život a najít své lepší já. A někteří se jen snaží vyrovnat s minulostí. Někteří si sedli více, jiní méně. Přesto si mezi sebou našli své místo a snaží se mezi těmito cizími lidmi strávit deset dní co nejlépe. Až do chvíle, kdy se vše zvrtne…

Liane Moriarty nás prvně seznámí s postavami, přiblíží nám jejich starosti, životní útrapy a s důvodem jejich pobytu. Příběh se rozehrává pomalu, až má člověk pocit, že se nemůže nic stát. Kupodivu je to ale čtivé a stránky tak mizí. Poté se vrháme do vyjetých kolejí řádu lázní. Některé jejich metody jsou zvláštní, jiné uhozené a ředitelka Máša byla velmi často mimo realitu. Nejvíce protivná, s minimální inteligencí, mi byla Jessica. Ona je jasný příklad, jak peníze mohou změnit člověka. Frances byla vyhasínající spisovatelka románů, která byla velmi naivní. Možná za to mohly její růžové brýle a přílišná romantika, kterou psala. Občas mi jí bylo opravdu líto. Zoe, Napoleon a Heather se zase snaží vypořádat se Zachovou smrtí. Zach byl Zoeino dvojče a syn Napoleona a Heather. Každý viní sám sebe, přitom pravda je někde uprostřed. A právě zde si uvědomí, co je pro ně nejdůležitější. Zoe mi byla nejsympatičtější.

Závěrem napíšu, že se mi kniha opravdu líbila. Liane Moriarty nastavila vysokou laťku hned z kraje a tu udržela, ba na konci knihy překvapila. Přesto až úplný závěr nebyl dle mého úplně top, celkový dojem tomu však neubírá. Kniha byla stále čtivá a já věřím, že si své čtenáře najde.

Bodování: