Recenze ✩ Lucerna ✩ Alois Jirásek

Autor: Alois Jirásek
Obálka: Jiří Miňovský
Nakladatelství: Omega
Rok a místo vydání: 2013, Praha
Vazba knihy: brožovaná
Počet stran: 136
Zdroj: knihovna
ISBN 978-80-7390-060-1

O knize:
Mlynář je povinován už po několik desetiletí svítit vrchnosti lucernou, když chce jít na nedaleký zámeček. Cesta však vede přes les, okolo rybníka, kde vyhlíží svou milou vodník. Na zámek má v brzké době přicestovat mladá kněžna, která zdědila panství. Mušketýr je vyslán vrchností, aby vyřídil mandát a absolutně všichni přivítali kněžnu slavnostně. Jenže mlynář je jiného názoru a nechce o mandátu ani slyšet. Vždyť ho chce vrchnost připravit o jeho lípu, o jeho právo. Tak proč by měl někoho vítat a slavit? Vrchnost se však bude snažit udělat vše, aby mlynáře zdolal. Mezitím mladá kněžna přijede na zámek dříve, než všichni čekali a nic není připraveno. Využije mlynářovu povinnost a nechá se odvést na zámeček?

Můj názor:
Co se týče divadelních her, nikdy jsem jim nepřišla na chuť. V divadle jsem byla párkrát ještě jako školou povinná, a když se mi dostane do rukou kniha, opravdu si vybírám. A ne vždy je pro mě jednoduché se v oné hře vyznat. Přesto jsem byla ochotna zkusit Lucernu od Aloise Jiráska.

Kdo zapomene ran, kterými jej ponížili, zůstává bitým psem, a kdo zapomene na své právo, ať je sluhou, ať otrokem!

Tato hra má čtyři jednání a mnoho výstupů. Postav je tu dvacet, přitom nejvýznačnější je mlynář, Hanička a mladá kněžna. Najdeme tu také nadpřirozené bytosti jako dva vodníky Michala a Ivana, hejkala a lesní panny.

Alois Jirásek napsal Lucernu roku 1905 a od té doby byla několikrát hrána. A není se čemu divit, neboť nám má opravdu co nabídnout. Historická linka je zasazena do období před zrušením nevolnictví. Mlynář je povolán, aby uvítal přijíždějící kněžnu, jak se sluší a patří. Ten však odmítá a odmítá pustit i svou svěřenkyni Haničku. Je však povinen doprovázet vrchnost na nedaleký zámeček, ve dne v noci a svítit jim lucernou. Tato povinnost na něj přešla z otce. A to je celé, co s vrchností chce, nechce mít co do činění.

To, že odmítá přivítat kněžnu, je neodpustitelné a hanebné. Vrchní se s tím nehodlá smířit a pokusí se ho donutit všemi prostředky. I lípu, která je pro prostý lid velmi důležitá, chce pokácet. A všichni ostatní poctivě nacvičují své řeči a úklony, aby svou kněžnu přivítali dobře. Jenže ta přijede dříve, než měla a všichni jsou z toho paf. Přesto se snaží mlynáře přinutit, aby udělal, co má.

Trochu jsem se obávala, jak se mi bude tato divadelní hra líbit a zda ji budu schopná přelouskat. Zda nebude složitě napsaná. Nebyla. Nadchla mě od začátku do konce a nemohla se odtrhnout. Alois Jirásek poukázal na odlišnosti mezi vrchností a prostým lidem. Jakou moc vrchnost měla a jak moc zasahovala do života obyčejných lidí. Také mlynářova láska byla čistá. A kněžna? Inu, ne všichni byli asi povýšení.

Lucerna se četla sama, stránky ubývaly a dokonce se tu najde i pár vtipných situací. Jirásek se dokázal vžít do příběhu a skvěle popsal okolnosti i osoby. Takže tuto divadelní hru určitě doporučuji a pokud na ni narazím na divadelních prknech, určitě nebudu váhat. Zajímá mě i toto zpracování ☺

Bodování: