Recenze ✩ Pozdě v listopadu ✩ Tove Jansson

Autor: Tove Jansson
Originální název: Sent i november
Přeložil: Libor Štukavec
Ilustrace: Tove Jansson
Grafická úprava: Michal Slejška
Nakladatelství: Albatros
Rok a místo vydání: 2020, Praha
Vazba knihy: vázaná
Počet stran: 240
Zdroj: moje knihovna
2. vydání
ISBN 978-80-00-05761-3

O knize:
Do muminího údolí přišel podzim a všichni tvorečkové se chystají na zimu. Muminci se však vypravili na výlet a dům zanechali prázdný. Do něj se postupně nastěhují nedalecí sousedé, kteří se o něj budou starat.

Fififjonka je tak poctivá a pořádkumilovná, že má doma naprostý pořádek. Ani smítko u ní nenajdete. Po jedné příhodě se však rozhodne vydat za maminkou, aby ze svého domu na chvíli utekla. Mimla se jde podívat za svou sestrou Miou, která je samá neplecha. Bambul naproti tomu rozumí řádu a každému velice rád poskytne radu. A najednou zatouží být někým jiným, na jiném místě. Rozhodne se tedy navštívit muminky.

Všichni tvorečkové se budou o dům poctivě starat a pravé majitele neustále vyhlížet. Kdy se ale vrátí?

Můj názor:

Tove Jansson psala příběhy o mumincích, které učarovali nejen dětem po celém světě, ale i mnohé dospělé. Já sama k nim přilnula až v dospělosti. Nakladatelství Albatros navíc vydává skvělou edici s těmito postavičkami a jejich přáteli a právě tuto edici zbožňuji. Ještě schází dvě knížky a edice bude kompletní. Pozdě v listopadu vydali letos a slupla jsem ji na posezení ☺

Není nic krásnějšího jako mít se dobře a není nic prostšího.

Pozdě v listopadu je jiná kniha, než všechny ostatní. Své slovo tu mají muminkovi kamarádi, jen samotní muminci ne. Ti s přicházejícím podzimem odpluli na své lodi za dobrodružstvím a dům nechali prázdný. Přesto však maminka nechala pár rad a zavařenin, kdyby se někdo rozhodl v něm pobýt nějaký čas. Postupně se do něj nastěhují Pimek, Mimla, Bambul, Fififjinka a Strejdánek. I Šňupálek se vydal na cestu zpět do muminího údolí. Ten si však postavil stan u řeky.

Přestože se nikdo z přítomných moc neznal, vytvořili si mezi sebou přátelství. Starali se jeden o druhého, sblížili se a prožívali jednu příhodu za druhou. Fififjonka třeba pro všechny vařila, neboť ona uměla i z ničeho vytvořit tu nejlepší večeři. Strejdánek se skamarádil s muminím předkem a Bambul se rozhodl vybudovat pro tatínka dům na stromě. Také muminkům na počest uspořádali večírek. Mimo jiné se všichni obyvatelé muminího údolí připravovali na zimu, neboť většina z nich se ukládá k zimnímu spánku.

Tove Jansson napsala příběh, který pohladí u srdíčka, vykouzlí úsměv na tváři a duši dá klid. Autorka tu popsala, jak se i nesourodí lidé, v pohádce nesourodí zvířátka, dokáží domluvit. Že i když jste odlišní, s různými návyky, názory nebo i jiného druhu, tak se můžeme stmelit a vytvořit fungující společnost. Nevím, zda to byl záměr či náhoda, ale přesně toto jsem po přečtení cítila.

Pozdě v listopadu je drobná knížečka, kterou za jedno odpoledne zvládnete přečíst. A pokud budete číst dětem před spaním, nesáhnete vedle. Kniha je navíc doplněna krásnými ilustracemi, takže stránky plynou sami. Já sama ji řadím mezi to nej s muminkama a někdy v budoucnu se k ní ještě několikrát vrátím.

Bodování: