Autor: Petra
Poncarová
Obálka: Alice Neugebauerová
Nakladatelství: Brána
Rok a místo vydání: 2013, Praha
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 192
Zdroj: knihovna
1. vydání
ISBN 978-80-7243-651-4
Obálka: Alice Neugebauerová
Nakladatelství: Brána
Rok a místo vydání: 2013, Praha
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 192
Zdroj: knihovna
1. vydání
ISBN 978-80-7243-651-4
O knize:
Příběh ze života lidí, kteří si žijí svým vlastním životem. Šest lidí, tři ženy, tři muži, tři manželství. Každé manželství je jiné. Každé manželství provází jiné strasti a radosti, jiné problémy a lásky, a přece tak podobné. Příběh o lásce, nenávisti, manželství, mateřství, křivdách, lžích…
Příběh ze života lidí, kteří si žijí svým vlastním životem. Šest lidí, tři ženy, tři muži, tři manželství. Každé manželství je jiné. Každé manželství provází jiné strasti a radosti, jiné problémy a lásky, a přece tak podobné. Příběh o lásce, nenávisti, manželství, mateřství, křivdách, lžích…
Jak se každý jedinec dokáže vyrovnat s tím svým partnerem a
problémem?
Můj názor:
Další kniha, kterou jsem si chtěla přečíst, ani nevím proč. Zaujala mě její obálka a ano, byla jsem zvědavá. Nakonec se mi dostalo celkem očekávaného příběhu, který ale nebude pro všechny.
Další kniha, kterou jsem si chtěla přečíst, ani nevím proč. Zaujala mě její obálka a ano, byla jsem zvědavá. Nakonec se mi dostalo celkem očekávaného příběhu, který ale nebude pro všechny.
Chlap se má PODÍLET na práci doma.Příběh, nad kterým se pozastavíte a začnete uvažovat o životě trochu jinak. Je to víceméně ze života a věřím, že v některých manželstvích to tak opravdu funguje. Nechtěla bych něco takového zažít. Je to hrozné, děsivé a smutné. Díky této knížce jsem se na celou věc začala dívat jinýma očima a doufám, že udělám vše proto, že až nastane ten den a pak celý život, že neskončím takto. Že tato knížka bude jako taková děsivá připomínka toho neštěstí a zla, co může potkat každého z nás. A já jen doufám, že mě to mine.
Máme přece ROVNOPRÁVNOST.
Je ale pravda, že mě kniha doslova vtáhla do děje a já
čekala, jak se která postava zachová. Na druhou stranu jsem ráda, že to byla
jen taková malá knížečka. Nechtěla bych to číst delší dobu (i když bych to měla
přečtené za chvíli, protože se to četlo opravdu dobře). Konec je smutný a v
některých případech bohužel pravdivý. Dá se říct, že mě rozladil…
Co se postav týče, nejmilejší mi byla Vendula s Viktorem.
Její láska a oddanost k dětem je něco, co cítí snad každá matka. Z ní jsem tu
lásku cítila, i když byla z celého toho kolotoče vyprahlá jako Sahara. Viktor
byl zase milující otec, který by pro svého syna udělal vše. Dokonce mu seslal
modré z nebe. Milující, citlivý a upřímný muž. Takových se najde opravdu málo.
A ty nejhorší postavy? Bezesporu Dan a Dáša (vidíte tu
podobu jmen jak u oblíbených tak neoblíbených? To nebude jen tak). Dan je
bezohledný zmetek, který mi byl protivný od první chvíle a doteď nemůžu
pochopit, co na něm jeho žena viděla. Vždyť je to hulvát a ti se jen tak
nezmění. Jeho bych doma opravdu nechtěla a neopřela bych si o něj ani kolo. Dan
je přesně ten typ člověka, co myslí na sebe. Všichni (jeho žena) mu musí dokazovat,
jaký je borec a kanec. Hlavně když se všechno točí okolo něj. Brrr. Ne že by mi
Dáša byla protivná, jen blbá. Skoro rok jí trvalo, než jí došlo, jakou blbost
udělala. Tímto způsobem si žádná žena doma chlapa fakt neudrží. Jednoduchá
pipina, kterou musí každý postrkovat a říkat, co má dělat. Dáši mi spíš bylo
líto.
Co napsat na závěr? Myslím, že po přečtení vás nenechá
chladnými. O některých věcech začnete uvažovat jinak. Je to tvrdá realita,
bohužel. Ale pro mě je kniha jen lehký průměr. Žádný zázrak to nebyl, ale
stejně… Něco v ní je…
Tuhle knihu jsem bohužel četla :(
OdpovědětVymazatAsi jsis sama doplnila, že mne nijak neúchvátila...U tebe je lepší, že jí máš z knihovny - jak tuším z fotky :-) Já si ji tenkrtá koupila a považovala jsem to za hodně zbytečně utracené peníze. :-/
Neříkám, že šlo podle mě úplně o brak, věřím, tak jak sama píšeš, že to někde takhle chodí.. ale mě to prostě nepřišlo, ani na ty tři hvězdičy... :(
Ano, mám ji z knihovny. Já už asi čtyři roky zpátky přišla na to, že kupovat nestále knihy, když nevíš jaké jsou, je blbost. Takže si je raději půjčím v knihovně a pak mi doma aspoň nezavazí (a stejně chci asi tak 30 knih prodat). A pak případně dokoupím.
VymazatVím co myslíš, dlouho jsem nad hodnocením otálela. Ale nakonec jsem zvolila tolik bodů, protože to je opravdu ze života a poslední dobou takové příběhy můžu :) Je pravda, že to občas zaškobrtne, ale dívám se na to spíše jako na celek.