Recenze ⭑ Nejdelší chobot ve Finsku ⭑ Arto Paasilinna

Autor: Arto Paasilinna
Originální název: Suomalainen kärsäkirja
Přeložila: Markéta Hejkalová
Ilustrace: Jiří Slíva
Obálka: Pavel Hrach
Nakladatelství: Hejkal
Rok a místo vydání: 2016, Havlíčkův Brod
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 192
Zdroj: moje knihovna
1. vydání
ISBN 978-80-86026-79-4

O knize:
Evropská unie zakázala převádění divokých zvířat v cirkuse. Jenže co se slonem, který je ještě slůnětem? Lucia Lucander alias Sanna Tarkiainenová si neví rady, až s ním nakonec uteče na Sibiř, kde se slonice Emilka naučí kozáčka a její představení se stane velice oblíbené. Jenže po nějaké době se Lucia rozhodne vrátit do své rodné země, a co čert nechtěl: Evropská unie znovu vydala další zákaz. Co tedy se slonem, který už vůbec nesmí nic předvádět? S pomocí se Lucia pokusí Emilku vrátit do její rodné země, jenže přípravy budou zdlouhavé a plné nečekaných nástrah…

Můj názor:
Druhá Paasilinnova kniha, která mi tu tak strašně dlouho ležela, je Nejdelší chobot ve Finsku. Rozhodla jsem se tedy ji konečně přečíst, a protože jsem velice nedávno četla Čas odejít, kde se to slony jen hemžilo, myslím, že teď byla ta správná doba. Tady je sice jen jeden slon, ale i tak jsem se moc těšila. A jaká kniha ve skutečnosti je?

Zezačátku napíšu, že jsem se začítala poměrně těžce. Nedokázala jsem se s Artem srovnat, bylo to uondané a já tak nějak chtěla hned nějakou akci, která se bohužel stala až v pozdějších stránkách. Asi za to může fakt, že nejprve se seznámíme se slonicí Emilkou a její krásnou krotitelkou Lucií Lucander alias Sannou Tarkiainenovou. Evropská unie zakázala veškeré představení s divokými zvířaty a Lucia si najednou neví rady, co se slonem. Až pak, co se seznámí s Igorem, svým nastávajícím, děj dostane jiný spád a najedeme na starý známý Paasilinnův humor.

Netrvá dlouho a Evropská unie vydá další zákon, který Lucii ještě více znepříjemní život. Co s Emilkou? Začíná rok v mrazivém Finsku, kdy se Lucia snaží svou slonici někde přezimovat a následně začne zařizovat cestu do její rodné země. Lucia ovšem díky své kráse není na nic sama. Neustále se okolo ní ochomýtají muži, kteří mladé ženě v nesnázích velice rádi pomůžou. Zažijí nečekaná dobrodružství a spoustu zábavy. Pro slonici Emilku je spousta věcí nová a také ona zažije spousty legrace. Třeba když poprvé okusí sníh nebo sežere nevídané množství jablek.

Přes nudící začátek to nakonec byla dobrá kniha, která mě opravdu pobavila. Některé chvíle jsou opravdu úsměvné, a pokud hledáte něco odpočinkového, toto bude to pravé. Nejdelší chobot ve Finsku sice nepovažuji za jednu z nejlepší z tvorby Arta Paasilinny, ale i tak je velice dobrá :) 

Bodování: