Originální název: Nasjonalsatanisten
Přeložila: Alice Týnská
Grafická úprava obálky: Martin T. Pecina
Nakladatelství: Host
Rok a místo vydání: 2012, Brno
Vazba knihy: brožovaná
Počet stran: 188
Doporučená prodejní cena: 239,- Kč
Zdroj: knihovna
1. vydání
ISBN 978-80-7294-559-7
O knize:
Dva mladí chlapci se po koncertu Gorgoroth rozhodnou založit vlastní kapelu. Nazvou ji Stormvold a každý si vymyslí přezdívku. Identitu, pod kterou je bude znát každý. Vinterblod a Ljavold. Vinterblod je zlý, osobitý člověk, který je proti všemu a všem. Svou hudbou chce dát najevo svůj postoj ke společnosti a nebojí se to dát najevo i činy. Zato Ljavold je mírnější a spíše tíhne k hudbě než k postoji samotnému. Přesto se přes hudbu chtějí vypracovat a dát světu najevo, že pravý norský black metal je ten nejlepší, co vás může potkat.
Můj názor:
Pro knihu jsem se rozhodla z důvodu, který pro Vás může být nepochopitelný. Děj se odehrává v době (90. léta 20. st.), kdy v Norsku vznikal black metal a kapely jako Immortal, Gorgoroth, Burzum, Bathory (Švédsko) nebo Mayhem. Jejich členové byli extrémisti a svůj postoj dávali více než najevo. Tenkrát se v Norsku vypalovaly kostely, Varg Vikernes z Burzum zabil Euronyma z Mayhem. Byl za to odsouzen na 20 let, pokud se nemýlím a dnes už je propuštěn. Tato doba mě, dá se říct, zajímá. Pokud ale nevíte, o čem píšu, myslím, že se Vám tato kniha nebude zamlouvat…
Ljavold miluje hudbu a black metal vůbec. Je to jeho život a celá ta filozofie vůbec. Ale když dojde na vypalování kostelů nebo zmlácení někoho, je celý nesvůj a má naděláno v kalhotách. Vinterblod je jiný. Ten se s black metalem sžil. Všechno a všichni ostatní jsou jen lidi, on je někdo. Jen on ví, o čem je řeč. Jen on je pravý potomek Norů. A co hůř, narodil se o celých tisíc let později. On je hlavní mozek všeho a jeho se všichni bojí. To se mu líbí a svou odhodlanost, nasranost a jedinečnost chce dát vědět víc lidem a za rozhodně "lepších" podmínek.
Ljavold je sice idiot, který se nechá strhnout, ale Vinterblod je korunovaný idiot. Hilde, Ljavoldova kamarádka je zvláštní. Snad ona jediná se dokáže postavit Vinterblodovi. Na jednu stranu ji obdivuji, že to dokázala. Na tu druhou… Já bych se jim vyhýbala. Ljavold přitahoval problémy, Vinterblod byl ve sračkách už od narození.
Tak fajn. Dávám jen 3 hvězdičky. Ne že by to bylo až tak špatné. No… Slohově je to hrozné. Takto jsem psala asi ve 14 letech slohové práce. Erichsen není moc dobrý vypravěč a vzhledem k tomu, že studoval literární vědu, je to dost špatné. Na druhou stranu si vzal dost těžký téma. Počkat. Pro něj to není těžký, sám si tím prošel (bývalý bubeník Gorgoroth). Myslela jsem ale, že se třeba dozvím něco víc z té doby. Očekávala jsem nějaká fakta, díky kterým bych se dověděla něco nového. Že se třeba zmíní o Euronymovi (zmínil se jen okrajově) a že to třeba rozvede. A vůbec celou tu atmosféru. Rozvedl to jinak. Popsal myšlení tehdejších black metalistů, tehdejších muzikantů.
Konec mě docela překvapil a zklamal. Očekávala jsem nějaký zvrat, poslední bitku nebo něco takového. Zakončil to moc rychle a nezajímavě. Po celou dobu jsem očekávala více toho nasrání, více činů. Ne jen plané řeči a hovno (pardon) z toho. Na přebalu je napsáno, že kniha vyvolává mrazení v zádech. Zvláštní, já žádné mrazení nepocítila. Někdo z Vás je možná pocítí, já jsem možná moc otrlá. To by musela být o hodně ostřejší…
Vím, že tohle je recenze jen tak do větru a nikdo ji nebude číst a už vůbec nikoho nezaujme samotná kniha. Ale to je tak "jedinečné", že jsem se chtěla podělit o svůj názor. Jak jsem uvedla na začátku, pokud Vás aspoň trochu nezajímá black metal, téhle knize se vyhněte. Tahle je totiž pro fajnšmekry.
Bodování:
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za Váš čas strávený čtením příspěvku a případným komentářem :)