Originální název: Die Leiden des Jungen Werthers
Přeložil: Erik A. Saudek
Doslov napsal: Aloys Skoumal
Ilustrace: Karel Machálek
Obálka: Antonín Dvořák
Nakladatelství: Mladá fronta; edice Knihovna československé mládeže (svazek 113)
Rok a místo vydání: 1964, Praha
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 108
Zdroj: moje knihovna
4. vydání
ISBN 23-068-68
O knize:
Mladý Werther píše v dopisech svému příteli Vilémovi o svých útrapách, svém štěstí a neštěstí a hlavně o své lásce k Lottě, která mu ji ale neopětuje. Ta je souzena jinému muži, Albertovi. Přes všechna svá soužití, se s nimi schází a přátelí, až to už nemůže vydržet a uchýlí se k hrůznému činu.
Můj názor:
Knihu jsem poprvé četla před třemi lety, jen proto, abych věděla, co se na ní Christiane F. líbilo. Tenkrát na mě neudělala moc valný dojem a já na ni pozapomněla. Ale asi před rokem jsem ji objevila v jednom zapomenutém antikvariátu a mě posedl duch chamtivosti a koupila si ji. Dnes, po již zmíněných třech letech, jsem ji otevřela podruhé a jsem za to opravdu ráda. Protože dnes ji vidím úplně jinak a už teď prozradím, že je to jedna z těch knih, které na Vás zapůsobí a už nepustí.
Je zvláštní. A určitě ve své době musela vzbudit veliký poprask. Vždyť díky ní stouplo procento sebevrahů. Spousta těch, kdo ji prý tenkrát přečetl, se v ní ztotožnil, zjistil, že vlastně jeho život nemá cenu a budoucnost a… Sebevražda byla jasná volba. Nedivím se, že ji chtěli zakázat. Ani nevím, jestli se jim to povedlo.
Každopádně má své kouzlo. Je čtivá, zajímavá a dokonalá. Ano, nebojím se to napsat. Tenkrát jsem to neviděla, ale má velký potenciál a myslím, že to je jedna z nejlépe napsaných knih, co se lásky týče. Neopětovaná láska, zklamání, trápení… Pan Goethe to uměl výtečně napsat, tak krásně a živě. Tak velkolepě a květnatě (vážně? nevím jak jinak to vyjádřit, ale prostě nic jiného mě nenapadá :D).
Werther se tu ale nezabývá jen svou láskou k Lottě. S Albertem řeší otázku sebevraždy nebo se rozplývá nad krásou přírody. Také se zmiňuje ještě o jiné dívce a své práci. Láska k Lottě ho ale tak sužuje, že se nakonec rozhodne k nečekanému a drastickému činu.
Kniha je obdařena ještě doslovem panem Skoumalem a kresbami pana Machálka a ty jsou moc vyvedené.
Sice jsem tuto knihu četla podruhé, takže pro mě není novinkou, ale rozhodně se stala jednou z nejlepších knih, co jsem zatím letos četla. Tak moc mě zasáhla…
Bodování:
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za Váš čas strávený čtením příspěvku a případným komentářem :)