Originální název: Lolita
Přeložil: Pavel Dominik
Doslov napsal: Václav Jamek
Nakladatelství: Odeon
Rok a místo vydání: 1991, Praha
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 352
Zdroj: knihovna
1. vydání
ISBN 80-207-0308-X
O knize:
Humbert Humbert je normální dospělý muž, jako každý jiný. Vybočuje jen jednou věcí: láskou k mladým dívkám. A tak když potká Dolores Hazeovou, ihned se do ní zamiluje a je mu jasné, že by s ní chtěl prožít zbytek svého života. Okolnosti tomu napomohly a on se s ní vydává na dlouhou pouť po státech a jeho láska k ní vzrůstá.
Šokující příběh o pedofilii, lásce, zoufalství a vášni.
Můj názor:
Lolita. Kniha, kterou jsem si vybrala v rámci Čtenářské výzvy na DK (kterou mimochodem stejně neplním). Jak nadšeně jsem si ji donesla domů a asi po třech týdnech se do ní konečně pustila. Otevřela jsem ji minulý pátek s tím, že těch necelých 350 stránek prostě za víkend přečtu jakoby nic. Jako jednohubku. Jak jsem se zmýlila…
Už při prvních stránkách mi bylo jasné, že to nebude lehké čtení, jak jsem si malovala. Ano, čte se to relativně dobře a rychle. Ale když někde na 40 stránce zjistíte, že vlastně nevíte, co jste přečetli, je to špatné. Vracet se mi nechtělo a matnou představu jsem měla, takže jsem pokračovala dál. Odstavce jsou navíc dlouhé, třeba na celou stránku a to mě ve čtení rozhodně nepovzbuzovalo. Navíc, nikdy jsem neměla problém se díky nějakému vyrušení vrátit k četbě. Vždy jsem okamžitě věděla, které slovo jsem přečetla jako poslední a kde přesně bylo. Tady to nefungovalo. Dokonce se mi stalo, že jsem hledala na špatné stránce. Tak špatné to bylo.
Ze začátku jsem byla hodně zklamaná, že se Humbert rozpomíná na své chutě a vlastně na to, co bylo před Lolitou. Na jednu stranu je to dobrý začátek. Humbert se představí, ukáže se v pravém světle a hned vlastně víte, jakou má povahu, záliby apod. Ale já si myslela, že to začne od začátku. No nevadí, těch několik stran jsem přetrpěla, a když se konečně dostal k Lolitě, byla jsem nadšená, že se konečně začne něco dít.
Jo, jasně… Ale abych knihu jen nehanila. Měla několik dobrých chvilek. Třeba když se s Lolitou usadil nebo když začal kamarádit s pistolí. I rozmluva s jejím únoscem nebo shledání s Lolitou bylo docela chytlavé a já dostala další dech knihu konečně dočíst. Závěr knihy byl zajímavý a nečekaný (já fakt nevěděla, jak to celé dopadne). Co musím ale vyzdvihnout je fakt, že Nabokov se po celou knihu neuchýlil k hrubosti nebo vulgaritě. Je to s podivem, ale opravdu dokázal napsat tak rozsáhlé dílo o pedofilii bez jediného sprostého slova a vážně jsem netušila, že se určité části těla dokáží popsat tolika způsoby.
Humbert je citlivá osoba a jeho myšlení a city mu dávaly pěkně zabrat. Naproti tomu Lolita byla zase energická dívka, která měla svou hlavu. Skloubit život těmhle dvěma lidem muselo být těžké. Humbert se snažil pro to dělat vše, ale Lolita je prostě… Lolita. Je to napsáno emočně, živě a smutně.
Jak jistě tušíte, Lolita na mě neudělala dobrý dojem. Vážně nechápu, jak ho mohla zrovna tahle kniha proslavit. Zase na druhou stranu mi je jasné, že určitá část lidí je z ní vedle jak ta jedle a knihu považují za jednu z nejlepších své doby. A když jsem ji konečně zavřela naposledy, hned jsem věděla, že se ostatním dílům tohoto autora budu vyhýbat.
Bodování:
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za Váš čas strávený čtením příspěvku a případným komentářem :)