5 knižních nej #1

Jak jsem slibovala, mám tu první článek z 5 knižních nej. Zavzpomínala jsem a našla jsem 5 knížek z mého dětství. Které mě jako malé uchvátily a já si v nich pořád listovala. Sice jsem nebyla žádný velký čtenář a hned po chvíli mě to přestalo bavit, ale vzpomínky mám na ně pěkné. Až moc dobře si pamatuji ty obrázky a jak jsem nad nimi dokázala sedět hodnou chvíli. A jaké že to knihy jsou?

5. místo:
Začneme od té poslední, tou méně oblíbenou. Knížka se jmenuje Markétka a Bojar a napsal ji Joëlle Barnabé-Dauvister. Má jen pár stránek, velký formát a je v ní několik příběhů o Markétce a jejím psu Bojarovi (vlčáci mě vždy fascinovali). Dočteme se, jak byla Markétka se svým pejskem třeba v cirkuse, na horách nebo jak objevovali poklad.

4. místo:
Další, čtvrtou knihou je Lesní majáles. Jejím autorem je Antonio Lupatelli. Velký formát a jen 41 stránek. Hodně obrázků a velká písmena. Tady najdeme zase všechna možná lesní zvířátka a dočteme se o jejich životě. Jak padaly hvězdy, co zvířátka dělala s ovocem, jak byla na pikniku nebo třeba co provedla s kukuřicí. Ty příběhy si sice moc nepamatuji, ale ty ilustrace byly prostě úžasné.

Jaká zvířátka v knížce najdeme?

3. místo:
Neposedná kachňátka. Tak tuhle knížku jsem měla hodně ráda. June Woodman vytvořila kouzelný svět kachňátek, které neustále tropily hlouposti. Nejsou tu jen kachňátka, je tu i pes a králíček. Já si ale pamatuji jen ty kachňátka. Hlavně některé útržky. Ale můžeme se dočíst o Emě, jak nedávala pozor na své děti nebo o medvídku Béďovi v cirkuse.

2. místo:
Cesta za duhou byla má druhá nejoblíbenější knížka. Opět krásné ilustrace, velká písmena a fakt úžasné zpracování. Také příběh stál za to. Luce - Andrée Lagarde vytvořil na pouhých 68 stránkách čtyři úžasné příběhy a vážně mám chuť ji normálně otevřít znovu :D Jo a poslední příběh je o tučňácích. Možná právě tohle zapříčinilo mou lásku k nim :)

Oblíbení tučňáci :)

1. místo:
No a jaká že je ta úplně nej knížka mého dětství? O té jsem se tu už kdesi zmínila a zmíním se o ní znovu. Jedná se malinkatou knížečku napsanou Jacquesem Thomas-Bilsteinem a byla vydána jako šestá v řadě v edici Minipohádky. Nemá žádný název, prostě jen Minipohádky. Jsou zde čtyři krátké pohádky o holčičce a zvířátkách. V té první je její pejsek a vidím to jako tenkrát, když jsem si v ní listovala :)

Tuhle scénu si pamatuji až moc dobře :)

Tááák. Prvních pět nej knížek máme za sebou. Jsou hodně pro malé děti, což by souhlasilo, protože jsem si v nich listovala opravdu jako malá, možná do druhé třídy a pak mě knihy přestaly zajímat. Znáte ten pocit neštěstí ze čtenářského deníku? No, tak přesně tenhle jsem měla do svých asi čtrnácti let.. Ale o tom až někdy jindy..

A co Vy? Jaké byly Vaše knihy? Knihy dětství? Bylo jich málo nebo více?