Autor: Marie Vareille
Originální název: La vie rêvée des chaussettes orphelines
Přeložila: Hana Davidová
Nakladatelství: Metafora; edice 7lásky (svazek 14)
Rok a místo vydání: 2020, Praha
Vazba knihy: brožovaná
Počet stran: 352
Zdroj: moje knihovna
1. vydání
ISBN 978-80-7625-139-7
O knize:
Alice se řídí jasnými pravidly. Vždy chodit včas, ve všem mít pořádek, nikdy na nic nezapomenout a vše provést včas. Po tragické události se však uchyluje do ústraní a rozhodne se vycestovat do Francie, kde bude hledat nové útočiště. Ale i přes výbornou kariéru ve finančnictví jak v Londýně, tak v New Yorku, v Paříži nemůže najít práci. Nakonec přichází do malé rozjíždějící se firmy, která vyvíjí aplikaci na hledaní ztracených ponožek. I přesto, že tomu tak úplně nevěří.
Ze své bubliny nehodlá vylézt ani zde, ale její kolegové jsou neoblomní, někdy hluční a šéf start-upu až moc familiární. Nakonec se podvoluje a zjišťuje, že nemusí být vše tak, jako doposud. A že i její kolegové mají své tajemství, trápení a nemusí být na vše sama.
Můj názor:
Marie Vareille mě okouzlila svou první knihou Někdy je hezké, že mě miluješ. Láska ve světě lichých ponožek tak neunikla mé pozornosti. Nakladatelství Metafora ji navíc zařadila jako čtrnáctou v pořadí v edici 7lásky.
„Fuck, Alice!“Kniha je rozdělena na několik sekcí, jako Podzim 2018 nebo Léto 2019. Hlavní hrdinka nám vypráví o svém životě, jak osaměle žije a nehodlá si nikoho pustit k tělu. K tomu tu máme Alicin deník, kde si kdysi zapisovala své nejniternější myšlenky ohledně svého přesvědčení, naděje a snu. K tomu sem tam nějaký dopis či mail. Díky tomu je kniha velmi čtivá a chytlavá.
Jeremy se okamžitě zarazí, vypadá zmateně. Zatvářím se nechápavě a nevím, jestli mu to mám vysvětlovat, mám se mu omlouvat, nebo předstírat, že s tím nemám nic společného. Když Zoé vidí tátův výraz, přičinlivě ho poučí:
„To znamená americky ‚nazdárek‘, to mě naučila Alice. Ale moc lidí to neví.“
Alice, hlavní hrdinka, má tajemství, které nikomu nechce prozradit. Ani čtenáři, takže si jen můžeme lámat hlavu, co se tehdy stalo. Vypozorujeme jen, že provedla něco své sestře a až později, s posledními stránkami, nám dochází, co se vlastně stalo. Aby všemu unikla, rozhodla se odcestovat do Paříže, rodného města její mámy. Nikoho zde nezná, a tak si musí najít bydlení i práci. Přestože vývoj aplikace na hledání lichých ponožek není zrovna něco, v co by věřila, rozhodla se do rozjíždějící se firmy nastoupit.
„Zaprvý, že celej den si děláme hlavu s něčím, na co si za rok ani nevzpomeneme, a můžu ti říct, že z celoživotního pohledu to nemá sebemenší cenu. A zadruhý, že dožít se stáří je šance, která není pro všechny, takže věci, co v životě opravdu chceme udělat, plány, na kterejch nám záleží, nesmíme odkládat, protože nikdy nevíme, kdy to skončí.“Alice je uzavřená osoba. S nikým nechce komunikovat, s nikým nechce chodit a nechce ani žádné přátele. Má však psychický problém, který sama nevyřeší. Navíc stačí jakákoli nepatrná zmínka, vzpomínka, píseň nebo vůně, kdy by si okamžitě vzpomněla na svou sestru a přepadá ji záchvat úzkosti. V Alicině deníku se dočteme spoustu věcí o její sestře Scarlett. Jaká byla jako dítě, jaké měli dětství, kde vyrůstaly a jaké měli sny.
V Alicině životě hraje velikou roli i hudba. Na konci knihy najdeme pak Scarlettin seznam geniálních písniček, které začínají pomalu a pak se zrychlí. Třeba Lithium od Nirvany, Don’t Speak od No Doubt nebo Basket Case od Green Day. Všechny jsem si pustila a spousta jich je opravdu geniálních. A jako zpestření celého příběhu je to skvělý tah.
Už první stránky mě vtáhly do děje a nehodlaly pustit. Marie Vareille píše opravdu dobře. Poutavě, zajímavě a místy napínavě. Co se skutečně stalo? Jak moc je to zlé? A dosáhla Alice svého snu? Kde je její přítel Oliver? A do koho se zamiluje v Paříži? Spousta otázek, které jsem postupně rozlouskla, než je autorka stačila říct. To však nevadilo, neboť to byl skvělý čtenářský zážitek.
Bodování:Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelskému domu Grada! Knihu si můžete zakoupit zde.
Tahle kniha je opravdu úžasná. V podstatě ve všem s tebou souhlasím. :) Opravdu hodně mile mě překvapila...
OdpovědětVymazatMarie Vareille psát rozhodně umí. Tahle její knížka mě upoutala hned na začátku a nepustila až do poslední stránky :)
VymazatLáska ve světě lichých ponožek byla příjemným překvapením.. dokonce se přiznám, že i slzičky ukáply.
OdpovědětVymazatI mě ukápla slzička. Závěr knihy mě až ochromil. Někdy se k ní určitě ráda vrátím :)
VymazatHezky napsáno, kdybych knihu už neměla přečtenou, tak bys mě na ni stoprocentně nalákala! Byla opravdu působivá.
OdpovědětVymazatDěkuji :) To ano, byla. Jsem z ní nadšená a ještě teď si na ni vzpomenu. Snad bude vydána další autorčina kniha :)
Vymazat