neděle 8. března 2020

Recenze ✩ Noční návštěva ✩ Carol Goodman

Autor: Carol Goodman
Originální název: The Night Visitor
Přeložila: Jana Kordíková
Obálka: Natálie Pecková
Nakladatelství: Cosmopolis
Rok a místo vydání: 2020, Praha
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 248
Doporučená prodejní cena: 299,- Kč
Zdroj: moje knihovna
1. vydání
ISBN 978-80-271-2282-0

O knize:
Jedné mrazivé noci se Alice se svým desetiletým synem Orenem ocitá v neznámém městě. Uprchla před svým šíleným a manipulativním manželem, aby ochránila nejen sebe, ale hlavně svého syna. Její manžel je totiž velmi nebezpečný a bála se, kam až by to všechno mohlo dojít. Mattie, sociální pracovnice, která pomáhá právě ženám, které prožily domácí násilí, je vyzvedává na autobusovém nádraží. Hodlá je odvést na bezpečné místo, ale něco na Alici i Orenovi je. Něco zvláštního, kdy okamžitě změní názor a přes jasný zákaz organizace, odveze oba dva k sobě domů. Do polorozpadlého domu na konec obce, kde je obklopuje jen les.

Obě ženy skrývají tajemství, které si chtějí nechat pro sebe. Ani jedna té druhé nevěří, a přesto se spolu snaží vyřešit nenadálou situaci. Sněhová bouře tomu moc nepřidává a to pravé nebezpečí má teprve přijít. Dokáží jedna druhé pomoci nebo si půjdou po krku? Ví vůbec, před čím stojí? A kdo se postará o Orena?

Můj názor:
Jako první letošní recenzák mi dorazila Noční návštěva od americké spisovatelky Carol Goodman. Už nějakou chvíli jsem po ní pokukovala, protože anotace zněla lákavě a obálka je famózní. Ta mě na ni také upozornila. O to víc jsem byla nadšená, když mi ji Bára z Cosmopolis nabídla.
Ani největší sněhová bouře nepohřbí děsivá tajemství…
Kniha je opět krásně zpracovaná. Najdeme zde něco málo přes třicet kapitol a každá je nadepsána jménem: Mattie a Alice. Obě tyto ženy nás provázejí celým příběhem, a tak tu nemáme jednu hrdinku, ale rovnou dvě.

Rozjezd byl trošku pomalejší a s Mattie jsem se musela sžít. Její myšlenky jsou rozutíkané a až s více přečtenými stránkami jsem jí začínala rozumět a chápat. Její minulost je jasná jako facka, ale přesto dokáže překvapit. Mě tedy překvapila, i přestože jsem jasně věděla, co se jí nakonec stalo. No, ne vše jsem odhadla správně, a tak i s její osobou mě čekalo překvapení. Zato Alice byla průhledná, až to hezké nebylo. Okamžitě víte, proč utíká s desetiletým klukem a před kým. Nebo před jakou minulostí, před jakým dopadem? Netrvá dlouho a přesně víte, co se stalo, až Vás to spíše nudí. Čtete přesně ty informace, které se Vám v mysli vytvoří dříve, než je autorka stačí napsat. Jenže nedlouho na to je najednou všechno jinak a otevírá se jiný, zajímavější příběh.

Takže z tohoto hlediska, kdy je vše jasné a srozumitelné, se nám rozjíždí příběh, který nás nenechá spát. Skvěle promyšlené a do poslední stránky netušíte, jak to vlastně dopadne. Najdeme zde jedno překvapení za druhým a opravdu tu nemáme jen jeden zvrat. Na druhou stranu je kniha prolnuta duchařinou, která podle mě celou knihu sráží dolů. Přestože je zde Caleb velmi důležitý, kdy díky němu poznáváme něco z minulosti Mattie a začínáme chápat, co se jí vlastně stalo, kniha se stávala málo uvěřitelná a mé nadšení začínalo upadat. Do tohoto příběhu se to zkrátka nehodilo. Konečné vyústění pro mě bylo překvapení a bohužel také musím napsat nereálné. Z čisté hrůzy, strachu a útěku se stal podivný masakr, za který by se nemusel stydět ani žádný maniakální psychopat.
Budou jeho jméno vláčet blátem… Znovu začnou připomínat tu dobu, kdy jsi musela být v Hudsonu. Tak se na tebe budou lidí dívat, jako by tě otcovy činy pošpinily.
Autorka se zde zmiňuje i o domácím násilí a popisuje organizaci, která pomáhá ženám, které si prošly touto hrůzou. Opustit manžela není jen tak, ať už ze strachu ze sebe sama nebo z pocitu, co by se stalo, kdyby je našel. A když mají děti, je to ještě horší. Jenže tahle organizace je opravdu propracovaná a profesionální. Dává pomoc každé, která o to požádá, a pomohou jí postavit se na vlastní nohy. Popsání takového kolosu je zajímavé a je skvělé, že něco takového opravdu existuje. Jinými slovy, jiný pohled na život, svět a najednou Vám dojde, jak některé věci jsou ve skutečnosti malicherné.

Koncepčně příběh vůbec nebyl špatný. Měl skvělý námět a propracovanost také. Bohužel ona duchařina se mi zde nelíbila. Také onen šílený, překombinovaný konec. Na druhou stranu se kniha četla velmi pěkně a stránky jen ubývaly. Minulost obou žen je překvapivá a právě na konci knihy najdeme to pravé napětí. Autorka navíc velmi dobře popsala prostředí, ve kterém se příběh odehrával. Mrazivá zima, sněhová bouře, špatně izolovaný dům. Nekonečné závěje, nikde v dohledu živá duše, špatně nebo vůbec zavřené okenice či vchodové dveře. Už dlouho jsem z žádné knihy nepociťovala takový chlad a žádná mi nepřivodila mrazení v zádech jen z popsání prostředí, té nekonečně mrazivé zimy.

Knihu hodnotím jako průměr. Byla dobře zpracovaná a velmi čtivá, bohužel však některé situace (které jsem zmínila výše) ji posunuly dolů. Což je veliká škoda, protože jinak by to byl opravdu dobrý psychologický román.

Bodování:
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Cosmopolis, které spadá pod nakladatelský dům Grada Publishing! Knihu si můžete zakoupit zde.

6 komentářů:

  1. Na první pohled vypadá kniha zajímavě a mrazivě. Obálka i věta na obálce mrazivý thriller. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To ano. Právě ta obálka mě na ni nalákala. A autorka ono prostředí popsala také dobře. Vážně mi byla chvílemi zima :D

      Vymazat
  2. Obálka mě taky nalákala, ale na druhu stranu to není thirller, ale román :D Na to nejde zapomínat :)

    Duchařina se mi také nelíbila, ale jinak já byla velmi spokojena :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To ano. Podle mě autorka chtěla poukázat na domácí násilí. Kam až se může vyhrotit a jak to může skončit. Aby se lidem dostalo více do povědomí. Ale jinak ano, jinak to byl vcelku povedený román :)

      Vymazat
  3. Koukám, že na překombinovaný konec a duchařinu máme stejný názor...
    Těšila jsem se na počtení ve stylu Nevítaného hosta nebo Není úniku, ale to jsem teda rozhodně nedostala... :( za mě zklamání. Ale naopak rozjezd mě hodně chytil a říkala jsem si, že má autorka dobře nakročeno... no škoda, toho překombinování...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nevítaného hosta ani Není úniku jsem nečetla, takže nemůžu posoudit. Ale ráda bych to jednou napravila. A pokud jsou lepší jak tady ta, tak nebudu otálet dlouho.
      Právě, nebýt onoho konce, byla by to dobrá kniha. I podobnost Orena s Calebem bych vzala, však nejeden člověk nám připomíná někoho jiného i ve skutečném světě (nebo aspoň mně se to občas stalo). Ale tady v této knize to bylo vzato za špatný konec.. Škoda.

      Vymazat

Děkuji za Váš čas strávený čtením příspěvku a případným komentářem :)