Originální název: Mors gaver
Přeložila: Alice Týnská
Obálka: Karol Lament / PT Moba
Grafická úprava: Alena Gratiasová
Nakladatelství: Moba
Rok a místo vydání: 2016, Brno
Vazba knihy: vázaná
Počet stran: 232
Zdroj: knihovna
1. vydání
ISBN 978-80-243-6982-2
O knize:
Cecilie při vyklízení rodného domu najde spoustu věcí. Jen jedna jediná ji však dokáže upoutat natolik, že napíše román. Seznam veškerých vánočních dárků psané její matkou po celých čtyřicet let. Seznam dárků, které věnovala její rodina svým blízkým i přátelům a naopak. A právě díky těmto dárkům začne vzpomínat a objeví nejen sebe, ale i historii své rodiny.
Můj názor:
Kniha Matčiny dary vyšla v roce 2016 a už tenkrát mě zaujala svou nádhernou a jednoduchou obálkou. Anotace zněla lákavě a věděla jsem, že jednoho dne prostě neodolám. Ten den nadešel o tři roky později a myslím, že to bylo třeba. Protože jsem svým způsobem dozrála a před těmi třemi lety by se mi nelíbila natolik, že bych ji zhltla během tří dní.
Přesně tak, kniha se mi opravdu líbila. Četla se rychle a byla tak zvláštním způsobem poutavá, smutná a veselá zároveň. Vyvolala ve mně rozporuplné pocity, neustále na ni vzpomínám a spousta myšlenek ve mně zanechala tolik krásy a uspokojení.
Cecilie Enger našla matčin deník, kam zapisovala po celá léta veškeré vánoční dárky po čtyři desetiletí, kterými obdarovala své blízké a přátele a naopak. Když se nad tím zamyslíme, tak to není nic moc. Jak můžete na tomto sestavit příběh? Ale Cecilii se to povedlo. Ne jen že vypsala dárky, které dostala ona nebo její rodiče či prarodiče. K většině se poutal nějaký příběh, na který vzpomínala nebo se jí vyrojila vtipná příhoda. Bylo moc zajímavé sledovat, co pro ni ony dárky znamenaly a jak moc jí teprve po tolika letech docházela spousta věcí.
Kniha ovšem nebyla jen o dárcích. Její matka začala trpět Alzheimerovou chorobou a autorka vzpomínala na návštěvy v léčebně. Na průběh nemoci, uvědomění si, že něco není v pořádku a změny osobnosti její matky. Tyto pasáže byly zajímavé a zároveň smutné. Vyvolávaly ve mně úzkost a zvědavost. A zjištění, že se začala vytrácet, bylo děsivé. Obdivuji její otevřenost a vypsání se ze strachu a obav.
Matčiny dary bych doporučila naprosto všem, ale ne všichni ji dokáží přečíst. Musíte se na ni vnitřně připravit a neočekávat nějaký závratný děj nebo spád. Její krása je jedinečná a jen málo lidí ji dokáže najít. A proto, pokud chcete silný příběh, který ovšem negraduje, neváhejte ani vteřinu. Jinak by tato kniha neměla smysl.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za Váš čas strávený čtením příspěvku a případným komentářem :)