Recenze ✩ Sirotek č. 8 ✩ Kim van Alkemade

Autor: Kim van Alkemade

Originální název: Orphan Number 8

Přeložil: Lumír Mikulka

Ilustrace na obálce: Emil Křižka

Nakladatelství: Baronet

Rok a místo vydání: 2016, Praha

Vazba knihy: vázaná s přebalem

Počet stran: 396

Doporučená prodejní cena: 359,- Kč

Zdroj: knihovna

1. vydání

ISBN 978-80-269-0505-9

O knize:
Rachel Rabinowitzová se po rodinné tragédii dostane do sirotčince pro nejmenší děti, kde je léčena ozařováním. To ji ovšem poznamená a po celý svůj život s tím musí žít. Když se jako dospělá žena znovu potká se svou tehdejší doktorkou Mildred Solomonovou, její vzpomínky se oživí a začne tápat, s čím byla vlastně tenkrát nemocná. Po děsivých zjištěních polemizuje nad otázkami, zda doktorce Solomonové odpustit nebo se jí pomstít…    

   

Můj názor:
Sirotek č. 8 je kniha, která mě upoutala hned po vydání nejen svou obálkou, ale i anotací. Četla jsem nějakou tu kladnou recenzi a já říkala, že to bude skvělý příběh, který mě určitě zamrazí, a osud oné Rachel budu doslova hltat…

„Tati!“ zvolal Sam. „Pomoz nám!“
Harry přelétl pohledem svou manželku, děti a krvavou skvrnu na stěně. Soucitem se nehodlal zdržovat. „Postarej se o sestru, Same. Teď jsi tady mužem ty.“

Na úvod zmíním, že příběh je rozdělen do dvou časových úseků. Prvně se seznámíme s malou Rachel, kdy ještě žila s rodinou a vše bylo naprosto v pořádku. Její milující rodiče jsou pro ni vším a naopak a starší brácha, který ji postupně učí počítat a abecedu. V druhé kapitole poznáme Rachel už jako dospělou ženu, která pracuje jako zdravotní sestra v domově pro židovské seniory. S ní se nacházíme v roce 1954 a promlouvá k nám v ich-formě. Což je skvělé, protože s další kapitolou okamžitě poznáme, v jakém období jsme. Malá Rachel je totiž napsaná v er-formě. A každý časový úsek se střídá.

Byla jsem natěšená, protože jsem věřila, že se mi dostane dalšího kvalitního příběhu. Bohužel tomu tak nebylo. Nejednou jsem se nudila a moje myšlenky utíkaly jinam, načež jsem knihu musela zavřít. Kim van Alkemade má veliký potenciál, který se ovšem bude muset ještě naučit využít. Její vypravěčský um je pomalý a občas nudný, přesto se v některých chvílích znovu začteme, načež je to přetrhnuto další kapitolou. Tento autorský tah bývá mnohdy vítán a nutí číst dál. Tady to ovšem ztrácí šmrnc a vůbec jsem nebyla zvědavá, jak to bude dál.

Rachel je velmi vnímavá a chytrá a už jako dítě chtěla vědět více. To se jí promítlo i do dospělého života. Jako dítě zažila veliká muka a nechápala jsem, kdo by to mohl udělat. Co to je za člověka, který se dopustí takových činů na malých dětech? A když pak jí osud připravil další zkoušku v dospělosti, kdy pozná pravdu a ona tápe, zda doktorce Solomonové ublížit nebo ne, její činy jsou podivné. Na jednu stranu chce lítost a omluvu, na tu druhou by jí nejraději ublížila. Její konečné řešení je podivné a věřím, že spousta z nás by se tak ve skutečném světě takto nezachovala. Jednoduše řečeno: ani za mák jsem jí to nevěřila…

Když se Rachel konečně dostala do domova pro osiřelé Židy za svým bratrem, očekávala jsem naprosto jiný příběh. Asi jsem četla moc knížek z červené knihovny, protože jsem očekávala všechno to dobré a ono se tak nestalo. A když trochu vyrostou, jejich životy se od základu změní. Jeden útěk stíhá druhý a řeknu Vám, že Rachel měla víc štěstí než rozumu. A toto mě vede ke stejné myšlence: ani za mák tomu nevěřím.

Sirotek č. 8 má úžasný námět. Byl inspirován dle skutečných událostí a vlastní rodinnou historií, která je částečně mrazivá. Bohužel to bylo tak špatně pojaté… Knihu jsem četla přes týden a dočetla ji jen proto, že chci mít čistý štít do nového roku. A to knize moc nelichotí :( Přesto bych ji doporučila těm, kteří si chtějí přečíst něco neobvyklého a těm, kteří se zajímají o historii medicíny jako začátek vědy. V některých částech by to mohlo být pro Vás zajímavé.

 

Bodování: