Autor: Emily
Rodda
Originální název: The Valley of the Lost
Přeložila: Olga Staníčková
Ilustrace na obálce: Marc McBride
Nakladatelství: Fragment
Rok a místo vydání: 2012, Praha
Vazba knihy: vázaná
Počet stran: 128
Zdroj: moje knihovna
2. vydání
ISBN 978-80-253-1174-5
Originální název: The Valley of the Lost
Přeložila: Olga Staníčková
Ilustrace na obálce: Marc McBride
Nakladatelství: Fragment
Rok a místo vydání: 2012, Praha
Vazba knihy: vázaná
Počet stran: 128
Zdroj: moje knihovna
2. vydání
ISBN 978-80-253-1174-5
7. díl ze
série Deltora – zde mohou být zodpovězeny otázky z předešlých dílů!!
O knize:
Po najití šestého drahokamu v Labyrintu bestie se Lief, Jasmína a Barda vydají na další nebezpečnou pouť, na další nebezpečné místo. Údolí ztracených je obklopeno mlhou a říká se, že se odsud ještě nikdy nikdo nevrátil. Jenže sedmý drahokam, diamant, se nachází právě tam.
Po najití šestého drahokamu v Labyrintu bestie se Lief, Jasmína a Barda vydají na další nebezpečnou pouť, na další nebezpečné místo. Údolí ztracených je obklopeno mlhou a říká se, že se odsud ještě nikdy nikdo nevrátil. Jenže sedmý drahokam, diamant, se nachází právě tam.
Strážce diamantu je nejen nebezpečný, ale také prohnaný a zlomyslný. Jeho
přisluhovači jsou hrůzostrašní. A oběť, kterou budou muset podstoupit, pokud
neuspějí v uhádnutí záludné hádanky, je strašná a děsivá.
Můj názor:
Tento díl je o poznání slabší, než předešlé. Přečteno jsem měla téměř okamžitě, ale to hlavně proto, že je to droboučká knížečka. Chybělo mi tu to očekávané napětí, nebezpečí a víc akce. Je sice pravda, že díky hádance to napínavé trochu bylo. Ono přece jen, když víte, co se s Vámi stane, pokud neodpovíte správně, je stresující. A přesně to zažívali Lief, Barda a Jasmína.
Tento díl je o poznání slabší, než předešlé. Přečteno jsem měla téměř okamžitě, ale to hlavně proto, že je to droboučká knížečka. Chybělo mi tu to očekávané napětí, nebezpečí a víc akce. Je sice pravda, že díky hádance to napínavé trochu bylo. Ono přece jen, když víte, co se s Vámi stane, pokud neodpovíte správně, je stresující. A přesně to zažívali Lief, Barda a Jasmína.
„Od té doby, co jsme tě viděli naposled, jsme se naučili, že není moudré důvěřovat zevnějšku.“Co se týče té hádanky, nebyla nijak těžká. Původně jsem si myslela, že budou muset přijít na to, kdo je Pýcha, Závist, Chamtivost a Nenávist. Ale o moc jsem se nesekla. Hádanku můžete řešit spolu s nimi. V knize jsou obrázky, takže můžete zapojit svůj mozek a třeba na odpověď přijdete sami.
Co se mi líbilo, bylo náhlé zjištění, kdo je ve skutečnosti Zmar. Konečně
po tolika dílech se můžete dovědět, kdo kdysi byl, proč se z něj stal
člověk takový, jaký je a že přece jen je v něm něco dobrého.
Podle mě to mohlo být více rozepsané. Nebylo to úplné, cesta do Údolí
ztracených byla moc rychlá a odfláklá. Nejvíce se autorka zaměřila asi na tu
hádanku a vysvětlování. A v Toře mohli také zůstat déle, vždyť by tam
mohli něco objevit… Bylo to takové nedotažené… Bohužel.
Pěkná recenze, před dávnou dobou :) jsem četla dva díly Deltory a ke zbytku jsem se nikdy nedostala a s největší pravděpodobností už ani nedostanu, je proto fajn, že můžu zjistit o co v dalších dílech šlo. :))
OdpovědětVymazatJá nemám ráda nedočtené série (vyjma pár vyjímek, co se fakt nedalo :D) a Deltora je pěkná, takže jsem ji slupla celou. A nedávno se naskytla možnost přečíst ještě další dvě série po této, tak se na ně docela těším :)
Vymazat