Recenze ✩ Porodní bába ✩ Katja Kettu

Autor: Katja Kettu
Originální název: Kätilö
Přeložila: Jitka Hanušová
Obálka: Pavel Růt
Nakladatelství: Argo
Rok a místo vydání: 2015, Praha
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 328
Zdroj: knihovna
1. vydání
ISBN 978-80-257-1473-7

O knize:
Ve světě zuří válka, rok 1944 a Němci vidí svou strategii ve Finsku. Žena středního věku, která nezná nic než samotu a posměšky, se živí jako porodní bába a skvěle se vyzná ve všech bylinkách. Nečekaně se však zamiluje do nacistického důstojníka SS Johannese Angelhursta, který je tak trochu zahalen tajemstvím, ale přesto udělá vše proto, aby se do ní také zamiloval. Je ochotna obětovat vše, a tak se dostává do zajateckého tábora, kde se z ní stal anděl smrti.

Má jejich láska vůbec nějakou budoucnost?   

Můj názor:
O knihu jsem projevila zájem hned při vydání, ale trvalo mi tři roky, než se mi konečně dostala do rukou. Jako první mě na ni upozornila autorka, kterou jsem sice neznala, ale pochází z Finska a já severské země ráda. Poté obálka, která přesně a jednoduše vystihuje celý příběh a vůbec ona žena, která na nás upřeně zírá. A vím, že jsem se tu nedávno zmiňovala, že si od války dám chvíli oddech, ale tomu se asi jen tak nevyhnu, neboť válka je všudypřítomná, i v této knize…

Kniha je rozdělena na předmluvu, šest částí a doslov. Přiznávám, že mě předmluva dost zmátla a až doslovem jsem konečně pochopila, kdo byla ona Helena a proč tu píše. Na konci knihy najdeme malý slovníček, který se mi moc líbí a ještě překladatelskou poznámku. Ještě nesmím opomenout mapu severního Finska, kde je zobrazena chata mrtvého muže spolu s Titowkou, kde se příběh odehrává plus další významná místa tohoto mrazivého severu. A za toto všechno dávám bod, protože slovníky a mapy já můžu :)

Každá část začíná zápiskem Mrtvého muže, který nás trochu mate, ale to je v pořádku. Hned na to se rozjíždí vyprávění porodní báby, která má osamělý život a vše zasvětila pomáháním druhým, hlavně těhotným ženám. Pro svůj pochybný původ není oblíbená a její život se skládá z rutiny. Když ale pozná Johannese, její život se rázem změní. Už v prvním okamžiku se zamilovává a je ochotna udělat vše, aby s ním byla do konce svého života. Sledujeme její poznání, první krůčky i nehynoucí lásku, a protože nám vše vypráví sama, tedy v ich-formě, je to živější, čilejší a procítěnější. Hodně se mi líbilo její vyznání lásky, když jí to všechno došlo, jak se cítila a co k němu cítila.

V této knize najdeme i druhý pohled, a sice od samotného Johannese. Jeho láska je pomalejší a hlavně jako důstojník SS má jisté povinnosti a neměl by se sbližovat s Fräulein Schwester. Jenže láska je silnější a nedokáže jí odolat. Také se hodně zmítá v minulosti a vzpomíná na svého otce a matku, na svůj původ a snaží se vzpomenout, co se odehrálo na Ukrajině. My čtenáři hodně tušíme a nakonec se nám to potvrdí, ale pro Johannese je to bolestné a konečné procitnutí sžíravé.

Na pozadí tu zuří válka, druhá světová a buď se naši hrdinové nacházejí v opuštěné chatě nebo v zajateckém táboře zvaném Titowka, kde se prováděli pokusy a kde operace Kravín nebyla právě tou nejlepší volbou, kde skončit. Přesto se tito dva lidé do sebe zamilovali a sledovat, jak v tak hrozném čase se sbližují a přeskakují překážky, je zajímavé a hlavně neuvěřitelné.

Porodní bába dostala ocenění Runebergovu cenu, což je jedno z největších, co ve Finsku můžete získat. A navíc byl zfilmován a věřte mi, že jestli se mi naskytne možnost, nebudu váhat. Tato kniha má silné téma, které vůbec není lehké zakomponovat a Katji Kettu se to povedlo výborně. Za sebe mohu jen doporučit, a pokud bude vydána další její kniha, nebudu váhat.       

Bodování: