Originální název: Charlotte's Web
Přeložila: Kateřina Cenkerová
Ilustrace: Garth Williams
Nakladatelství: Fragment
Rok a místo vydání: 2007, Havlíčkův Brod
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 208
Zdroj: knihovna
1. vydání
ISBN 978-80-253-0326-9
O knize:
Na farmě Arableových se narodí selátka, jako každý rok. Jedno je ovšem nedochůdče a pan Arable se je rozhodne zabít. Jeho malá dcerka Fern se s tím nedokáže smířit a tak se prasátko pokusí zachránit. Pojmenuje ho Wilbur a poté, co se jeho novým domovem stane hospodářství jejího strýce, bude u něj vysedávat každý den a sledovat jeho každodenní život.
Wilbur je sice nedochůdče, ale zato citlivé a skromné prasátko. Skamarádí se s pavoučicí Šarlotou, která se ho pokusí zachránit. Strýc Zuckerman každý rok na podzim zabije prase a tomu se Wilbur chce mermomocí vyhnout.
Můj názor:
Musím se přiznat, že tato kniha by se mi do rukou asi nikdy nedostala. Jenže… V pozdějších dílech od Hamiltonové a její Anitě jsem stále dokola narážela na scénu, kdy tento příběh Anita předčítala Nathanielovi. A já si jednoho dne řekla, že si to přečtu také. Abych jakože pochopila, co na tom tak vidí… Teď mohu říct, že jsem jejich nadšení pro tento příběh neobjevila. Není to špatné, ale já osobně bych si pro takové chvíle vybrala něco jiného.
Příběh je o přátelství. Myslím, že je zde krásně popsáno, co znamená opravdové přátelství a obětavost. Vždyť každý z nás určitě ví, jak je skvělé, když máme opravdového přítele a můžeme se na něj kdykoli spolehnout. Je skvělé, že o této věci se děti mohou poučit už od útlého dětství. A v podobě přátelství mezi dívkou a prasátkem nebo prasátka a pavoučicí je něco kouzelného a krásného.
Moc dobře si pamatuju, že jsem kdysi viděla kousek zfilmované podoby a moc se mi to nelíbilo. Už jen fakt, že hlavní aktér je pavouk, mě děsí. Šarlota je sice mírumilovná, moudrá a přátelská, ale stejně… Je to pavouk. Také jsem si při četbě vzpomněla na jinou knihu, Farma zvířat. Tam se děj také odehrává na farmě a mluvící zvířata sehrají svou roli. Každý příběh je jiný, ale přesto si jsou jistým způsobem podobný.
Tak jo, nevím, jak se na tuto knihu budou tvářit dnešní děti. Pro úplně ty nejmenší to určitě nebude. Konec je smutný a veselý zároveň. Zase na druhou stranu to má poměrně velká písmenka, plno krásných obrázků a krátké kapitoly. Je to napínavé a dá se říct, že i dobrodružné. Já se začetla hned na prvních stránkách, později moje nadšení opadalo, ale když to vezmu z celkového hlediska, nebylo to zase tak špatné.
Bodování:
Pěkná recenze, v živé paměti stále mám film, který se mi líbil moc. :) Po pravdě nevím, jestli bych knihu chtěla číst, tohle je případ, kdy mi film stačil (samozřejmě v pozitivním slova smyslu) :))
OdpovědětVymazatChápu :) Nebýt Anity, jak jsem zmínila hned na začátku recenze, tak bych si knihu nikdy nepřečetla.
Vymazat