Doslov napsal: Jiří Holý
Nakladatelství: Československý spisovatel; edice Spisy Vladislava Vančury (svazek 5)
Rok a místo vydání: 1986, Praha
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 160
Zdroj: moje knihovna
15. vydání, v nakladatelství Československý spisovatel 6. vydání
ISBN 22-148-86
O knize:
Markéta Lazarová má svůj život prožít v klášteře. Jenže osud si zahrál s kartami a poté, co byla unesena jinou loupežnickou čeládkou, zaznamenává i pocity, které nikdy poznat neměla. Lásku, něhu a sounáležitost. I přes nepřátelství dvou loupežnických klanů a válkou mezi loupežníky a králem, si najde ve znepřáteleném klanu chlapce a bláznivě se do něj zamiluje. Je jim ale láska dopřána?
Můj názor:
Už dlouho jsem se chystala na něco z povinné četby. Na nějakou knihu, kterou si chci přečíst a u které bych doufala, že mě hned neodradí. Markétu Lazarovou mám bezmála 4 roky doma a zatím se na ni jen prášilo, a tak jsem si řekla, že začnu právě s ní. Byla jsem hodně zvědavá a navíc jsem doufala, že tuto drobnou knížečku brzy přečtu.
Markétu jsem nakonec četla asi jeden týden. Je rozdělena na věnování, deset hlav a "závěrečný dodatek". Ještě tu najdeme vydavatelské poznámky, které jsem přeskočila, protože mě bohužel nebavily a ani bych se stejně nic nedověděla a doslov, který byl o trošičku zajímavější. Příběh mě zprvu vtáhl, téměř okamžitě jsem se začetla a očekávala něco strhujícího. To se ovšem brzy rozplynulo, protože se děj začal natahovat a Vančura utíkal k nezajímavým informacím a poznatkům. Navíc psal dlouhé odstavce, skoro žádnou přímou řeč a občas to bylo dosti květnaté. Jenže i přes své nudné části mě stejně dokázal vtáhnout do příběhu zpět a já chtěla vědět víc.
Vančura také dost často utíkal od jedné postavy ke druhé, takže jsem dost často ztrácela přehled, kdo je v danou chvíli aktuální. Naštěstí to bývalo brzy vysvětleno, narozdíl od jiných knih. Ale když se podíváme na celek příběhu, je krásný. Markéta, která měla strávit celý život v klášteře, byla unesena. Byla strachy bez sebe a očekávala jen to nejhorší, ale přesto našla lásku a záhy i smysl pro čest. Vančura nám nenápadně podává příběh, který by měl nakopnout i toho největšího blb**, aby pochopil, že život nemusí být špatný a může udělat i něco dobrého. A přestože se děj odehrává ve středověku (a v této době knihy nevyhledávám), zanechalo to ve mě takový ten "krásný" pocit.
Přestože Markéta Lazarová nebyla úplně nejlepší začátek, v této literatuře chci pokračovat. Věřím, že objevím spoustu kvalitních knih a Markéta ve skutečnosti nebyla až tak špatná. Možná že za pár let se mi zalíbí ještě o něco více :)
Bodování:
Pěkná recenze, o knize jsem hodně uvažovala. Pak jsem ale přečetla Rozmarné léto od autora a nějak mě chuť pokračova v jeho dílech opustila. :) Vím, že je to opěvovaný a jistě skvělý autor, mě ale jeho tvorba upřímně moc nechytla. :)
OdpovědětVymazatRozmarné léto mě taky zajímá, ale to bohužel nemám doma. A když jsem v knihovně, tak... Skoro nikdy si nevzpomenu, že bych si mohla půjčit nějakou klasiku :D Ale četla jsem méně kladné názory na RL, takže asi ještě chvíli počkám, aby mi ta nadějná bublina nepraskla :D
Vymazat