Obálka: Veronika Kopečková
Nakladatelství: Host
Rok a místo vydání: 2018, Brno
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 310
Zdroj: moje knihovna
2. vydání (dotisk)
ISBN 978-80-7491-940-4
O knize:
Co když je cesta osudu nevyzpytatelná? Co když si zahrává s osudy lidí tak, že jedněm zachrání život a druhým ne? O tom by mohla povídat Mira, neboť díky neposlušnosti byla ušetřena nemoci a přežila. Jenže se stala sirotkem a přes nesnáze se zabydlela u své tety Hany. Teta Hana je jiná, než všichni ostatní. Je tichá, zachycena ve svém světě. Co ji poznamenalo natolik, že se stala chodící bytostí bez duše?
Můj názor:
Hana převálcovala snad všechny žebříčky a stala se jednou z nejčtenějších a nejúspěšnějších knih, které byly napsány (aspoň podle Databáze knih). Musím se přiznat, že právě díky tomu jsem na ni byla zvědavá, protože jinak bych ji určitě přešla. A tak když jsem vyhrála Meziřádkovou výzvu a měla si vybrat, jakou knihu bych opravdu chtěla, tato byla mezi vybíranými. A byla jsem na ni tak moc zvědavá, že jsem ji nedokázala odložit jen tak k ledu.
Radili mi, že mám zapomenout, protože nechtěli slyšet to, co bych mohla vyprávět.Hana se zabývá nelehkým tématem, je osobitá a svéhlavá. A hlavně zasáhne snad každého, kdo ji četl. První řádky ovšem nebyly nic moc. Bylo to těžkopádné a neustále jsem si říkala, jestli jsem udělala dobře. Jenže pak se to rozjelo takovou rychlostí, že jsem nestačila zatajovat dech. Určitě jsem si zvykla na styl psaní, což tomu všemu pomohlo.
Kniha je rozdělena na tři části: Já, Mira; Ti přede mnou; Já, Hana. Každá část se zabývá jinými lidmi, ale přesto jsme ve stejném městě, ve stejné rodině. Poznáváme se s Mirou a její rodinou, její nemluvnou tetou a jejími přáteli. A už v prvních kapitolách poznáváme, že si osud nehezky zahrál s celým městem, neboť spousty lidí zemře. Mira se tak ocitá sama, netušíc, co má dělat. Neví, za kým má jít, koho požádat o pomoc a poznává, že ne všichni jsou ochotni. Už jen díky její rodinnému "prokletí". Hana byla poznamenaná, svými činy i krutým osudem. Až do poslední chvíle netušíme, co se stalo. Jedno je ovšem jisté: její rodina je židovská a Hitler obsadil Česko…
Neměla jsem proč žít, ale neuměla jsem umřít.Je mi jasné, že téma války nemusí sednout každému a ne všichni na to mají odvahu. Ale tato kniha není tak hrozná, v jistém smyslu. Jak Mira, tak Hana zažijí spousty nehezkého a nečekaných zvratů a osudových chyb, ale přesto je to psáno s citem a takovou odevzdaností, že nedokážete knihu odložit. Já sama jsem byla zvědavá, jak to dopadne, proč se dělo tak či onak a přestože o tomto období víme spousty, stejně nás to něčím dostane. Aspoň já jsem byla překvapená a o to víc zvědavá.
Hana je velmi čtivá a velmi napínavá. Alena Mornštajnová napsala ještě dvě knihy: Slepá mapa a Hotýlek. Obě knihy si určitě přečtu, protože věřím, že se mi dostane skvělých příběhů a i Vy byste neměli otálet. A až doposud jsem nevěděla, jak mám knihu ohodnotit, ale nakonec jsem se rozhodla pro plný počet. I přes zdlouhavý a těžký začátek.
Bodování:
Musím se přiznat, že Hana mě totálně minula, ale tvoje recenze mě tak nahdlodala, že se po ní asi poohlédnu.. Ostatní recenze sme většinou přejela bez povšimnutí, až teď se u ní zastavila. Vůbec jsem netušila, že se v ní ukrývá válečné a židovské téma, který (sem tam) čtu a zajímá mě....
OdpovědětVymazatTakže dík, Ivetko!
To je právě ono. Já do ní spadla , ani nevím jak. Vůbec jsem netušila, co mě čeká, o čem je, natož že budu číst o židech a válce. Takové tajemství na mě vykouklo a jsem za to ráda, protože je to opravu pěkně (jak jen to je možné o tomto tématu napsat) a chytlavě napsané.
VymazatVůbec nemáš zač a budu se těšit na tvé dojmy, pokud se k Haně dostaneš a já věřím, že ano ;)