Originální název: Ildmannen
Přeložila: Tereza Blatná
Obálka: Jiří Mičkal
Nakladatelství: Jota
Rok a místo vydání: 2013, Brno
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 480
Zdroj: knihovna
1. vydání
ISBN 978-80-7462-336-3
O knize:
Město Lillestrøm zachvátí požáry. Jak policie brzy zjistí, někdo je zakládá úmyslně. Poprvé zemře asi třicet koní, podruhé zemřou lidé a tato hrozba se stane živější a hroznější. Je jasné, že pachatele musí chytit dřív, než zmaří další nevinné životy. Jenže… Jsou ty životy opravdu nevinné? Nebo se jen vyskytly na nesprávném místě, v nesprávnou chvíli?
Mladý chlapec, Karsten, maturant a velice inteligentní chlapec, se zakouká do Jasmin. To by nebylo nic zvláštního, vždyť v jejich věku je to normální. Jasmin je ale muslimská dívka a aniž by si to Karsten uvědomoval, poštve na sebe celou její rodinu. A co hůř, jeho rodina může být ohrožena také...
Můj názor:
Jak obálka informuje, kniha získala Rivertonovu cenu jako nejlepší norský krimiromán roku 2011. Abych řekla pravdu, zase až tak dokonalá nebyla. Začátek knihy se táhl. Zase na druhou stranu měla něco, co mě u ní drželo až do konce. Prostě jsem chtěla vědět, kdo je žhář a jak to dopadne s Jasmin a Karstenem a co se vlastně stalo jeho sestře a jak celé to všechno do sebe zapadá.
I když si myslíte, že s určitostí víte, kdo je onen žhář, záhy zjistíte, že jste vedle jak ta jedle. A co vůbec provedl bratr Jasmin? Je opravdu takový, jak si všichni myslí? A co se ve skutečnosti stalo s Karstenem? A když se do toho opřela jeho sestra Synne, teprve to začalo být zajímavé, napínavé a neskutečné. Dostalo to ten správný náboj, vyskytly se nečekané zvraty a stalo se to krimirománem, jak přebal slibuje.
Kniha je hlavně takovou psychologií. Autorovo původní povolání se tu dost projeví, takže máme možnost poznat hrdiny ze všech stran a ze všech pohledů. Můžeme nahlédnout do jejich mysli a snů. A můžeme sledovat jejich vývoj a postoje.
Ať přemýšlím, jak přemýšlím, Jasmin mi bylo líto. Její osud je smutný a bohužel pravdivý. A vše to krásné, i když krátké, co spolu prožili, jsem jim fandila a zároveň záviděla. Zakázaná, ale přesto opravdová a nevinná láska.
V jedné recenzi jsem se dočetla, že se zde vyskytují dvě postavy, které se vyskytují i v autorově druhé knize, Slepá skvrna. Tato maličkost mi unikla. Každý příběh je jiný, o něčem naprosto jiném. A oba díly jsem četla s velkým odstupem, abych si jména zmíněných postav pamatovala. Přesto mě to zarazilo a zaujalo zároveň. Že bychom tu měli další sérii volně na sebe navazující?
Za sebe mohu říct, že pokud se nakladatelství Jota (nebo jiné) rozhodne vydat další jeho knihu, nebudu váhat ani vteřinu a určitě si ji přečtu.
Bodování:
Pěkná recenze, opět kniha, kterou neznám a ani jsem o ní neslyšela. Rozhodě ale vypadá zajíamvě a velmi děsivou obálku. :))
OdpovědětVymazatDěkuji :) Námět má opravdu dobrý a chvílemi mi běhal mráz po zádech. A máš pravdu, obálka je pěkně děsivá :)
VymazatSlepou skvrnu mám doma už stráášně dlouho, nevím, kdy se k ní dostanu, ale tato kniha se taky tehdy prodávala v levných knihách, ale nakonec jsem si koupila jen tu Slepou skvrnu...
OdpovědětVymazatTahle se mi líbila o krapet víc. Ale Slepá skvrna je zase děsivější. Ten způsob vraždy byl na mě moc. Ale tahle taky není k zahození, i když se taky dotýká ožehavého tématu a dnes vlastně dost aktuálního. Pokud se k jedné z knih dostaneš, budu se těšit na recenzi :)
Vymazat