Autor: Rowan Coleman
Originální název: The Memory Book
Přeložila: Zora Šíchová
Obálka: Rajka Marišinská
Nakladatelství: Domino
Rok a místo vydání: 2015, Ostrava
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 368
Zdroj: knihovna
1. vydání
ISBN 978-80-7498-071-8
O knize:
Claire je čtyřicetiletá žena, která onemocněla Alzheimerovou chorobou. Její rodina jí je nablízku a snaží se jí se vším pomáhat. Ale jak se s tím dokáže vyrovnat samotná Claire? Když si vše živě pamatuje a pak najednou začne pozapomínat určité okamžiky svého života anebo neví, že se něco takového děje?
Můj názor:
Moje druhá kniha Rowan Coleman během brzké doby. Byla jsem nadšená, že se mi do rukou dostala a přestože jsem chtěla rozečíst něco úplně jiného, neodolala jsem a otevřela ji dříve.
Neustále jsem si říkala, proč se jmenuje Kniha vzpomínek. Vždyť je to příběh o ženě, která onemocněla Alzheimerem. Ale velmi brzy jsem pochopila. Když Claire diagnostikovali její nemoc, bylo to pro její rodinu hrozné. Ale jak se jim postupně začala ztrácet, bylo to ještě horší. Její muž jí koupil knihu, která měla splnit jediný účel. Měla do ní napsat cokoliv, na co si jen vzpomněla a chtěla, aby její vzpomínky zůstaly uchovány. V tu ránu vše do sebe perfektně zapadlo a já najednou prozřela. Právě těmito vzpomínkami je kniha prošpikovaná od začátku do konce a dodávají jí na osobitosti. A co je lepší, nepíše je jen Claire, ale i její muž, dcera Caitlin a její máma Ruth.
Příběh je vyprávěn ze dvou pohledů, stále více zapomnětlivé Claire a zmatené Caitlin. Ze začátku se mi tyto dvě kvůli podobnosti jmen velmi pletly a já se nemohla sžít. A když vedla Claire rozhovor se svou matkou, byla jsem ještě zmatenější. Jenže pak jsem pochopila, že Claire nám vše vypráví ze svého zmateného pohledu a já ihned pochopila, že to bude zajímavý příběh.
Claire je taková ta typická úspěšná žena, která si jde tvrdě za svým a ničeho se nebojí, z nikoho si nic nedělá a pro svou rodinu by byla ochotna položit život. Jenže Alzheimer je svině a postihne jí ve velmi mladém věku, bylo jí sotva 40 let. Spolu s ní sledujeme, jak je v jednu chvíli šťastná a silná a svá a vzápětí se s ní ocitáme na neznámém místě. Náhlé procitnutí je pro ni pokaždé těžké a já si nedokážu představit, co tito lidé musí prožívat. Myslím, že autorka nám perfektně podala tuto nemoc a dokázala nám předestřít příběh, který přiblíží pocity takto nemocných lidí. Claire mi bylo neskutečně líto.
Caitlin je jednadvacetiletá žena, která chce být stejně úspěšná a šťastná, jako její máma. Jenže to vzala za špatný konec a pohořela. Nedokázala se smířit se svou porážkou a svým úděsným osudem. Její cesta je plna bolesti a vše dusí v sobě. Nakonec se jí podaří procitnout a s pomocí své rodiny dokáže vyřešit ty nejtěžší otázky svého života.
V podstatě je to jednoduchý příběh, který ale poutavým stylem dokáže čtenáře vtáhnout. Některé věci jsem věděla dříve, než s nimi hlavní hrdinové vyšly na světlo a nebyla jsem tudíž moc překvapena. Vážně, je to docela předvídatelné. Jaké tajemství skrývala Caitlin? A co jí Claire nikdy neřekla? Tyto dvě otázky jsou až moc jednoduché… A navíc to má na můj vkus moc velký happy end. Ne vážně, je to smutný příběh, kde se rodina snaží vyrovnat s tak krutou nemocí a nejhůře to pociťuje Greg. Ale přece jen jsem nečekala, že problém, který s týkal Claire, bude tak jednoduše vyřešen a vše proběhne tak hladce. Co nějaká hádka? Nebo rozhořčení, že už je nikdy nechce vidět? A chování Alice mi přišlo divné. Byla moc milá, hodná a vstřícná. Jako pardon?
Možná to bude tím, že jsem jako první četla Všichni jsme utkáni z hvězd a ta udala vysokou laťku. Kniha vzpomínek je sice pěkná kniha, ale nesplnila mé už tak veliké očekávání a prostě nedosahuje potřebné kvality. Přesto na ni nezapomínejme. Je to dobrý příběh, který dodá potřebné odvahy a odhodlání :)
Bodování:
Pěkná recenze :) Kniha vypadá jako velmi zajímavá a silná.
OdpovědětVymazatDěkuji :)
VymazatSouhlasím s tebou, že se mi občas při čtení pletlo zda čtu kapitolu/ vyprávění Claire nebo Caitlin, právě kvůli podobnosti jmen. Také souhlasím s tím, že mi bylo hned po "naznačení" jasné, co Caitlin skrývá. O Alici ani nemluvě, dost nereálné.
OdpovědětVymazatJinak se mi kniha hooodně líbila... Za mě spokojenost, až na ty maličkosti...
Až na ty maličkosti, tak je to velmi dobré. Rowan jsem si oblíbila, protože píše poutavě a chytlavě i o vážných věcech. Jsem ráda, že se kniha líbila :)
Vymazat