Ilustrace: Josef Velčovský
Nakladatelství: Mladá Fronta
Rok a místo vydání: 1990, Praha
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 144
Zdroj: knihovna
3. vydání
ISBN 80-204-0199-7
O knize:
Kateřina Horovitzová se se svou rodinou dostane na rampu v blízkosti tábora. Tábora, do kterého se jde pro smrt. Jistý Herman Cohen si jí však všimne a zažádá o ni. Chce ji osvobodit a tak se stane jeho spolucestující, jako devatenáct dalších mužů. Jejich plán je jednoduchý: dostat se na loď a odcestovat daleko odtud. Do USA. A začít nový život.
Jistý Bedřich Brenske s nimi jedná a zařizuje vše potřebné. Všichni zmínění muži spolu s Kateřinou se musí potýkat s překážkami, které jim nastolil Červený kříž a úřady. Musí zaplatit vysokou cenu, aby se dostali tam, kam chtějí. Jenže skutečnost je pak jiná...
Můj názor:
Na škole by mě ani ve snu nenapadlo, že bych přečetla něco z povinné četby. Navíc něco z období války. Ale nakonec jsem se i já odhodlala a půjčila si v knihovně Modlitbu pro Kateřinu Horovitzovou. A jaké byly moje pocity?
Musím přiznat, že ze začátku se Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou četla hůře. Bylo tam dost odboček v závorkách, takže jsem se lehce ztrácela a pořádně nevěděla, o čem čtu. Je to rušivé a odtahuje od samotného děje. Ale pak jsem se chytla. Nenaplnilo to moje očekávání, samotné čtení mi přijde trochu nudné. Ale jako celek je to jiné. Má to hodně do sebe. A jak napsal Library Journal: „Lustig dokáže vytvořit klima i atmosféru oné doby a oněch míst se zkušeností mistra”.
Je to o beznaději a naději. O svobodě a nesvobodě. O lži a přetvářce. Jediná Kateřina Horovitzová poznala, o co tu celou dobu jde a jako jediná se odvážila zakročit. I když věděla, že si tím ničemu nepomůže a její osud je zpečetěn, ona jediná se vzbouřila a bránila se. A zemřela se ctí, dá se říct. Těžko hodnotit, jak bychom se v takové situaci zachovali my. Kateřina ale musela vynaložit veškeré úsilí a odvahu, aby dokázala to, k čemu se odhodlala. To nedokáže každý, neboť spousta z nás by doufala v malý zázrak. Kateřinu musíme obdivovat, jaká silná mladá žena byla.
I když to bylo poutavé a rozhodně k zamyšlení, dávám jen čtyři hvězdičky. Skoro po celou knihu jsem měla pocit, že ztrácím čas. Ale až posledních 40 stránek se stalo všechno najednou. A poprvé až v tu chvíli jsem měla pocit, že se k něčemu dostávám. Neodtrhla jsem se, dočetla jsem do konce téměř okamžitě. Těch posledních 40 stánek Vás donutí přemýšlet. Nad osudem Kateřiny Horovitzové, nad panem Rappaport-Liebenem, nad celým příběhem, nad celou světovou válkou a Německem... Díky oněch zmíněných posledních stránkách má kniha tak vysoké hodnocení. Právě díky konci, který mě donutil přemýšlet nad osudy lidí, válkou, Německem a zaklíčil ve mě zvědavost v další knihy na toto téma.
Možná že jsem z knihy nebyla až tak nadšená, ale svůj účel splnila a je spousta těch, kteří ji zbožňují. Já sama bych se k ní ráda někdy vrátila a určitě zkusila jiné Lustigovy knihy. Myslím, že Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou má své místo jak v četbě povinné (což je samozřejmé), tak v srdcích mnozích čtenářů.
Bodování:
Obdivuji tě, že ses pustila do povinné četby. Já po letech přečetla Obraz Doriana Graye a mile mě překvapil. Na českou literaturu spadající do povinné literatury se zatím nechystám, ale třeba jednou...
OdpovědětVymazatDěkuji :) Já sama byla překvapená, kde se ve mě ta odvaha vzala. Ale jsem ráda, že jsem tak učinila a určitě v tom budu pokračovat. Protože věřím, že najdu spoustu úžasných knih.
VymazatObraz Doriana Greye je úžasný a vůbec další Wildeovy knihy jsou skvělé, takže vřele doporučuji :)
Moc pěkná recenze. Naprosto s tebou souhlasím, já knihu četla nedávno a pociťovala jsem v podstatě to samé. Bohužel mi ale úplně nesedl styl jakým byla kniha napsaná.
OdpovědětVymazatDěkuji :) Mě se to také hůře četlo, úplně ze stejného důvodu. Ale až budu jednou moudřejší (doufám :D), snad se mi bude líbit ještě víc a já s knihou nebudu mít problém. Docela by mě zajímal tvůj názor na knihu. Neplánuješ recenzi?
Vymazat