Originální název: Liknelseboken
Přeložil: Zbyněk Černík
Obálka: Martin Pecina
Nakladatelství: Host
Rok a místo vydání: 2014, Brno
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 200
Doporučená prodejní cena: 249,- Kč
Zdroj: knihovna
1. vydání
ISBN 978-80-7491-036-4
O knize:
Když se objeví otcův spálený blok s vytrhanými devatenácti listy, Enquist začíná přemýšlet, jak je to možné. Vždyť viděl svou matku, jak ho pálila. A možná že právě tím všechno začalo…
Kniha pojednává o jeho otci, matce, deníku, smrti, knihách, přátelích a spoustě dalších, co se v jeho životě stalo.
Můj názor:
Kniha je volným pokračováním na autorův jiný román, Jiný život. Tahle prý začíná tam, kde onen Jiný život skončil. To jsem se bohužel dozvěděla až doma a docela mě to naštvalo. Kdybych byla pozornější, půjčila bych si prvně ten "život". Nemůžu sice soudit, ale nakonec si nemyslím, že to bylo na škodu a tu knihu si možná ještě půjčím.
Když jsem ji nakonec otevřela, byla jsem opravdu zvědavá, jaká bude. Na jednu stranu mě zklamala, ale na tu druhou zase překvapila. Mile samozřejmě :) Obsahuje devět kapitol o podobenství a nejvíce se mi líbila ta O ženě na borovicové podlaze, O tetě, která si troufla a pak ta O pěti tulipánech.
Když to shrnu, chvílemi se to četlo docela dobře a bylo to chytlavé a já opravdu chtěla vědět, co autor zamýšlí. Ale na druhou stranu mě to moc nebavilo (třeba ta o jeho mamince) a očekávala jsem kapitolu další. Dost často mluví o podobenství a jeho přirovnání k něčemu. Dost často opakuje některá slova a přiznám se, že mi to občas lezlo krkem. Ale pak jsem se přes to přenesla a já najednou dočetla další kapitolu.
Knížka má necelých 200 stránek, a přestože jsem to četla večer, když jsem unavená z práce zalehla do postele, že s ní trochu pohnu a já neustále usínala, nakonec jsem ji přečetla relativně rychle (uf, to je dlouhá věta… omlouvám se :)). Stačil mi víkend a pondělí. Což je docela slušné.
Nemyslím si, že to bude kniha pro každého. Je to vlastně autorova zpověď. Román, který si nemyslel, že někdy napíše. Mně se docela líbila a možná se podívám po jeho jiné tvorbě. Enquist má osobitý styl psaní, takový zvláštní a zajímavý. Možná chvílemi zmatený. Prostě jeho. Možná by pro mě měla větší význam, kdybych ho znala už z dřívějška. Kdybych jako spousta jiných přečetla ty dřívější. Každopádně jeho další kniha bude pro mě výzvou :)
Bodování:
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za Váš čas strávený čtením příspěvku a případným komentářem :)