pondělí 4. července 2016

Recenze ⭑ Edda a Sága o Ynglinzích ⭑ Snorri Sturluson

Autor: Snorri Sturluson
Originální název: Edda Snorra Sturlusonar
Přeložila: Helena Kadečková
Předmluva: Helena Kadečková
Ilustrace: Anders Bæksted: Gođ og hetjur
Grafická úprava obálky: Libor Batrla
Nakladatelství: Argo
Rok a místo vydání: 2003, Praha
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 224
Zdroj: půjčeno
2. vydání, V nakladatelství Argo 1. vydání - dotisk
ISBN 80-7203-458-8

O knize:
Edda a Sága o Ynglinzích je historická kniha o severské mytologii. Byla napsána někdy mezi lety 1220 a 1235. Každá část vypráví o něčem jiném a Snorri nám přednesl skvělou představu, jak kdysi lidé na tyto bohy věřili a co pro ně znamenali. Co představoval jaký bůh a kdy a za jakých podmínek kterému obětovali.

Můj názor:
Na úplném začátku knihy překladatelka Helena Kadečková vypráví o Snorrim Sturlusonovi, jeho životě a díle. Ale také o dílech, které napsal a které jsou v této knize. Ne že by to nebylo zajímavé, ale měla jsem pocit, jako by uběhla celá věčnost, než jsem se dobrala konce. A to má jen 22 stránek. Něco bylo zajímavé, ale dost často jsem se v tom ztrácela a řekla bych, že je to spíše pro vzdělanější lidi, než jsem já. Pro ty, kteří se tím skutečně zabývají. Nebo historiky, chcete-li. Poté v poznámce překladatelka zase vysvětlovala rozdíly a pojmy ve verších, ságách a strofách. To má naštěstí jen dvě stránky a já netrpělivě očekávala onu Ságu a Eddu. A že jsem se dočkala :)

Edda se skládá ze dvou částí: Gylfiho oblouzení a Jazyk básnický. V první části Gylfi rozmlouvá s králem a dvěma dalšími. Jmenují se Vysoký, Stejně vysoký a Třetí. Ptá se jich na vše možné, co ho zrovna napadne. A my se dovídáme, jak vznikl svět, kdo je koho otec či matka nebo jaké pověsti kolují o Lokim nebo Thórovi. Tato část mě moc bavila a zajímala. Přestože jsem spoustu věcí dávno věděla, bylo zajímavé si připomenout některé informace a dovědět se něco nového. Naproti tomu Jazyk básnický nebyl až tak zajímavý. Ty báje, co nám tu Snorri přednesl, mě samozřejmě zajímaly a moc. Ale vysvětloval tu také, pod jakými všemi jmény a přídomky můžeme narazit na Lokiho, Týra, Ódina a ty další. Jsou zvány několika jmény a popisovány několika slovy. No a přesně toto je ta nudná část.

Sága o Yngliních zase vypráví o celém tom mytologickém rodu. Dovíme se, kdo je čí otec nebo matka, kdo byl jaký válečník nebo panovník, kdo byl jak moc bohatý nebo moudrý, nebo jak se kdo narodil či zemřel. Dočteme se o všech následnících od Ódina přes Freye, Agniho, Jöunda, Helgi až po Rögnvalda. Zprvu to bylo zajímavé, ale pak toho bylo najednou moc a já se docela těšila na konec. Asi to bylo také tím, že jsem jich hodně neznala a tak mě docela nudili. A někteří ti panovníci byli opravdu nudní. Možná to mohlo být tak o polovinu kratší, ale i tak jsem ráda, že jsem si to přečetla.

Snorriho Edda byla několikrát přepsána, ale roku 1760 ji pastor Ólafur Brynjólfsson doplnil ilustracemi. Jen 16 jich bylo dochováno. A přesně tyty ilustrace spolu s úvodní stránkou tu jsou vyobrazeny. Jsou velmi povedené, na tehdejší dobu. Pod nimi jsou vysvětlivky a příběhu dávají jistý šmrnc a takovou tu uvěřitelnost. Na konci knihy pak nalezneme fotky některých vykopávek z doby vikingské a samozřejmě i vysvětlivky. No a úplně na konci si překladatelka dala tu práci, že nám některé věci ještě vysvětlila. Abychom třeba věděli, co je to Valhala, Njörd, Höd, Hel, Surt, Hlésey, Báseň o domě apod. Těch vysvětlivek je opravdu spousta. Jen mě rozčilovalo, že v textu u těch slov nebylo žádné znamení, takže jste museli namátkově listovat na zadní strany, jestli tam něco není.

Říká se, že se Tolkien nechal inspirovat severskou mytologií, když psal Pána prstenů. Bude to pravda, protože mi jedna věc byla dost povědomá právě s onou trilogií a to nemluvím o trpaslících nebo Gandalfovi :)

Když to všechno shrnu, jsem moc ráda, že jsem měla tu možnost si Eddu přečíst. Ne jen proto, že mě vikingská mytologie zajímá. Dověděla jsem se spoustu dalších věcí. Něco bylo zajímavé, něco méně. Ale určitě bych to nedoporučovala každému. Spíše těm, které tato problematika opravdu zajímá. Pokud k ní máte nějaký vztah, neváhejte. Pokud Vás zajímá historie, neváhejte. Ale pokud jen hledáte nějakou knihu na přečtení, podívejte se po něčem jiném. Ne každému se bude líbit (asi jako když já mám hrůzu z Řeckých bájí) a ne každý ji lehce přelouská. Někomu se může číst hůř. Mě se četla, až na některé části, dobře. Ale myslím, že to bylo díky mé nadšenosti, natěšenosti a zvědavosti. A upřímně věřím, že za pár let ji otevřu znovu, tak jako teď :)

Bodování:

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za Váš čas strávený čtením příspěvku a případným komentářem :)