Originální název: Cerulean Sins
Přeložila: Zuzana L’alíková
Autorský medailon: Martin Šust
Obálka: Jakub Jíra
Grafická úprava obálky: Lukáš Tuma
Nakladatelství: Epocha, edice Fantastická Epocha (svazek 14)
Rok a místo vydání: 2011, Praha
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 440
Zdroj: moje knihovna
1. vydání
ISBN 978-80-7425-152-8
11. díl ze série Anita Blake – zde mohou být zodpovězeny otázky z předešlých dílů!!
O knize:
Do města přijela Mussete se svými přívrženci. Vše by bylo v pořádku, kdyby se neobjevila o několik měsíců dříve. Nikdo není připraven a tento vpád je nečekaný a zhoubný. Jenže co dělat, když je ze stejné krve jako sám Jean-Claude? Pokrevní linie je svině a Anitě začínají tyto upíří intriky jít krkem.
Ve městě řádí vlkodlak, který brutálně vraždí ženy. Anita je povolána zpět do terénu. Jenže nic není, jak je zvyklá. Dolph, šéf MOSTu, jí začíná nenávidět a dává jí to pěkně pocítit. Jeho osobní problémy promítá do své práce a všichni jsou zděšeni a unaveni jeho výbuchy. Jenže to nemůže trvat věčně, někdy prostě musí vypnout nebo zkolabuje.
Můj názor:
Co si budeme povídat, už to není Anita, jakou známe. Její moc vzrostla, má víc jak jednoho přítele, tápe v citech a víc se začala kamarádit s nestvůrami jak s lidmi. Podle toho její život taky vypadá. Co se nepovede v Richardově smečce, Anita se to snaží vyžehlit. Upíří politika jí začíná být vlastní, i když se skoro vše snaží řešit pistolí. A ardeur jí už tolik neporoučí.
Přestože mám Anitu ráda, už to není ono (vím, že se opakuji a opakovat se stále budu). Její řešení vražd mě bavily. Dnes tu jsou také, ale jen povrchové a Anita spíš řeší citové vztahy, než aby honila vrahy a snažila se je zabít. Dolphovo selhání mi lezlo na nervy a hodně u mě klesl. Myslím, že autorka mu uškodila až moc a to je škoda. To samé si myslím o Richardovi. Proč ho Laurell nechala zmagořit? Měla jsem ho ráda. Byl to hodný kluk, který by neublížil mouše, jen občas obrostl srstí a sežral krvavé maso. Jeho harakiri prostě nechápu.
Přes to všechno je to stále dobře čtivé. Chvílemi jsem se i pousmála a napětí to také mělo. Laurell ví, jak upoutat čtenářovu pozornost a už nepustit. I když je to eroticky nabité, je to stále dobré. Upířích intrik je tam na můj vkus sice moc a Belle Morte mě pěkně štvala, ale bez toho všeho by to nebyla Anita. Toto je ještě ucházející díl, který nemusí odradit všechny čtenáře. Jen některé a já marně přemýšlím, do které kategorie spadám...
Bodování:
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za Váš čas strávený čtením příspěvku a případným komentářem :)