Recenze ⭑ Zápalné oběti ⭑ Laurell K. Hamilton

Autor: Laurell K. Hamilton
Originální název: Burnt Offerings
Přeložil: Pavel Toman
Autorský medailon: Martin Šust
Fotografie na obálce: Alžběta Trojanová
Grafická úprava obálky: Dagmar Krásná
Nakladatelství: Triton, edice Trifid (svazek 387)
Rok a místo vydání: 2010, Praha
Vazba knihy: brožovaná
Počet stran: 384
Doporučená prodejní cena: 308,-Kč
Zdroj: moje knihovna
1. vydání
ISBN 978-80-7387-392-9

7. díl ze série Anita Blake – zde mohou být zodpovězeny otázky z předešlých dílů!!

O knize:
Anita má zase jednou perný týden. Tentokráte se setkává s upířím koncilem přímo z Francie, odkud pochází Jean-Claude. Přijeli zjistit, proč neobsadil volné místo v radě, když zabila Zemětřasa, sedmého člena koncilu. Koncil je děsivý a nebezpečný a Jean-Claude moc dobře ví, že si žádného z nich nemůže poštvat proti sobě. Vzniká nelehký úkol: jak se koncilu zbavit?

Anita ovšem nemá problém jen s koncilem. Má nevyřešené spory se svým bývalým, Richardem. Po zabití Gabriela zjišťuje, že leopardodlaci nemají mezi sebou nikoho dostatečně dominantního, a tak se stává jejich léoparde lionné. Navíc je den, který se nazývá Inferno. Po městě lítá šílenec, který má pyrokinetické schopnosti a policie spolu s Anitou mají plné ruce práce při zachraňování upírů z hořících domů…

Můj názor:
Zkrátka a dobře. Laurell opět nezklamala. Opět se začtete a ztrácíte pojem o čase. Zjišťujete, že Richard je opravdu citlivá bytost a stejně jako Anita máte o něj strach. Na druhou stranu mu za jeho výbuchy vzteku přejete, aby byl vyzván… A ovšem, nesmím zapomenout na svého milovaného leopardodlaka Nathaniela. Něčím si mě získal. Svou oddaností, hloupostí, důvěryhodností… A hlavně svým zranitelným holčičím vzhledem. Zaručuju Vám, po přečtení této knihy, si ho oblíbíte také. Jak je roztomilý :P

Koncil je opravdu děsivý. Stále dokola si říkáte, jak se jim ubrání. Jak je přesvědčí, aby jen tak odešli. Každý má něco, ale Fernando a Yvette bych potkat nechtěla. Oba jsou děsivý jiným způsobem, ale každý přece. Zato Warricka jsem si docela oblíbila. Zvláštní upír…

Scéna, kdy Anita zachraňuje upíry, mě nebavila. Nebavila mě, když jsem to četla poprvé a nebavila mě ani teď. Asi za to může můj nezájem o potápění a ponorky, lodě a tomu podobné. I když nezájmem bych to nenazvala. Spíš mě to děsí. Děsí mě ta hrozba, která může nastat. I přesto, že je to jedna z nejméně zajímavých částí tohoto dílu, jsem to přečetla. Nedokážu něco přeskočit. A mám dojem, že kdybych to četla třeba po patnácté, můj názor se nezmění.

V tomto dílu je nepatrný náznak, kterým směrem se série začne ubírat. Tenkrát jsem to vítala a bavilo mě to. No, nebudu nikoho strašit svými obavami, ale v tomto díle je to ještě dobré. Hlavně je to krátké, ne moc časté a jsou to opravdu jen náznaky. Ale i tak, pomalu ale jistě se dostáváme do bodu, kdy Anita ztratí to kouzlo, které měla…

Tak jo, dala bych klidně plný počet. Je to dobrý díl, nové postavy, nové zvraty, překvapení. Ale ten dům… To byla chyba, proto jednu uberu.

Bodování: