Recenze ⭑ Chrám Matky boží v Paříži ⭑ Victor Hugo

Autor: Victor Hugo
Originální název: Notre-Dame de Paris
Přeložila: Milena Tomášková
Doslov a poznámky pod čarou napsal: Vladimír Brett
Obálku, vazbu a grafickou úpravu navrhl: Aleš Krejča
Nakladatelství: Odeon; edice Galérie klasiků
Rok a místo vydání: 1978, Praha
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 412
Zdroj: knihovna
15. vydání, v Odeonu 5. vydání
ISBN 01-015-78 13/32

O knize:
V knize se splétají životy několika lidí dohromady. Mladé, krásné Esmeraldy, mladého vrtošivého Jana Frolla, jeho bratra arcijáhna Klaudia Frolla, ošklivého, znetvořeného Quasimoda a mladého kapitána Phoebuse.

Shrbený, hluchý, ošklivý. Takový je Quasimodo. V době, kdy se děj odehrává, tedy v 15. století, je to odsouzeníhodné. Jenže i takový tvor má city. Zamiloval se do krásné cikánky Esmeraldy, která mu ale své city neopětuje. Ta by svou lásku opětovala někomu zcela jinému. Jenže nic není tak, jak by si přáli. Esmeralda je odsouzena a jen jediný člověk ji nevidí jako odsouzence…

Máme možnost sledovat životy lidí, kteří milují, jsou milováni, kují pikle a zrady nebo jen jdou jako slepé ovečky s davem.

Můj názor:
Před přečtením knihy jsem měla obavy, jak se mi bude líbit. Jak obtížná bude. Ale byla jsem zaskočena a zároveň potěšena. Četla se velmi rychle, hravě a ohromně mě to bavilo.

Kapitola o Paříži byla sice zajímavá, ale zbytečně dlouhá. Už v polovině jsem vyhlížela konec. Z toho vyplívá, že něco by se mohlo zkrátit. To ale na její kráse rozhodně neubírá. Naopak, když se na to podíváte s odstupem, poté, co dočtete knihu, zjistíte, že celek je výborný. Skvělá myšlenka, která byla přenesena na papír.

Stejně ale jednu hvězdičku uberu, za ty zdlouhavé popisy.

Hned na 11 stránce jsem byla naštvaná, protože nějaký idiot si vzal mizítko a zaplácal dvě nebo tři slova. Takže až po bedlivém soustředění, zkoumání a zaostřování proti slunci jsem se dověděla, co onen idiot vyzmizíkoval. Toť ovšem riziko knihoven. Nikdy nevíte, kterému blbu se jaká kniha dostane do rukou :(

Teď ale nebudu filozofovat nad knihovnami a inteligencí některých lidí. Důležitá je ta kniha sama. Určitě se k ní ještě někdy vrátím, protože byla opravdu pěkná a velice mě překvapila. A taky ze zvědavosti, jestli můj pohled na ni bude třeba po pěti letech stejný. Určitě bych ji doporučila těm, kteří hledají klasiku a nevědí, kam se podívat. Myslím, že nebudete zklamáni :)

Bodování: