Originální název: Onnellinen mies
Přeložil: Vladimír Piskoř
Ilustrace: Jiří Slíva
Graficky upravil a obálku navrhl: Pavel Hrach
Nakladatelství: Hejkal
Rok a místo vydání: 2012, Havlíčkův Brod
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 160
Zdroj: moje knihovna
1. vydání
ISBN 978-80-86026-78-7
O knize:
Kniha začíná kratičkou kapitolkou, jak ve vesničce Kuusmäki proti sobě stáli Rudí a Bílí. Stalo se tak v občanské válce. Je to jakoby taková malá pověst, co se tenkrát stalo a co byla předzvěst do budoucna. Jak byl zabit Voranen a co tenkrát zakřičel. Vše se odehrávalo u řeky Smrtná, která byla také díky téhle události pojmenována.
Do vesničky přijede inženýr a mostař Akseli Jaatinen, aby postavil nový most právě přes řeku Smrtnou. To se ale nelíbí zámožným mužům této malé vesničky a tak mu začnou dělat naschvály. Jaatinen se ale nedá odradit a tak postupně likviduje jednoho pána za druhým. Najde si pár spojenců a zamiluje se do tajemnice Koponenové. Ovšem láska je neopětovaná. Z toho se vzpamatovává velice těžce, když skončí v náručí paní Rummukainenové. Její manžel se rozběsní, když se dozví, s kým ho podvedla.
Akseli Jaatinen je velice úspěšný muž, na co sáhne, to se mu daří. Jen lidé v Kuusmäki mu to mají za zlé. Proto ho nemají rádi a je odvrhován. Vždyť je přece přistěhovalec, není jejich. On se ale nevzdává a za pomoci jeho věrných kamarádů vše nakonec končí šťastně. I jeho dvě ženy zmoudří. A sám Jaatinen se dostává do velice důležitého postavení…
Můj názor:
Kolem a kolem působivá kniha se zajímavým příběhem, ale ze všech knih, co jsem četla, mě bavila nejméně. Z tohoto důvodu dávám jen tři hvězdičky, neboť tomu stále něco chybí. I když se příběh čte velmi rychle (jako ostatní Paasilinnovy knihy).
Autor tu píše o vážných věcech a snaží se je předvést v trochu humorném stylu. Ve skutečnosti se tak děje i v reálu: když přijede do malé vesničky nějaký vážený muž, ne vždy ho vítají, ba dokonce mu podkopávají nohy. Toto je vzorná ukázka toho všeho. A i když si za některé věci může stavitel sám, musí se vypořádat se závistivými, nepřejícími, pomlouvačnými a mnohdy i zlými lidmi.
Popravdě, ještě že má kniha jen 160 stránek, protože nevím, jak bych to dočetla. Šťastný muž se rozhodně nezařadil mezi mé nej. Škoda, ale jak to většinou bývá, každý autor má lepší a horší knihy. V každém případě se Vás nesnažím odradit, i tak jsem četla celkem dobré recenze :)
Bodování:
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za Váš čas strávený čtením příspěvku a případným komentářem :)