Recenze ✩ Tiché roky ✩ Alena Mornštajnová

Autor: Alena Mornštajnová
Obálka: Lucie Zajíčková
Nakladatelství: Host
Rok a místo vydání: 2019, Brno
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 296
Zdroj: moje knihovna
1. vydání
ISBN 978-80-7577-911-3

O knize:
Bohdana je nemluvná a citlivá dívka. Žije se svým otcem, který je nevrlý, nepříjemný a věčně zahořklý. A matkou Bělou, která je její světlo. Její veselá nálada a milá slova Bohdanu vždy posílily. Když ji však babička těsně před koncem osloví Blanko, Bohdana nic nechápe. A její nevrlý otec nehodlá nic vysvětlovat. V tu chvíli pochopí, že svou rodinu nezná. Má jen otce a Bělu, ale kde je zbytek? Co se s nimi stalo? A kdo byla Blanka?

Můj názor:
Alena Mornštajnová patří mezi nejoblíbenější současné české autory a není se čemu divit. Její Hana překonala nejeden literární žebříček a i ostatní příběhy si zaslouží pozornost. I já si ji oblíbila a z každé nové knihy jsem nadšená. Její poslední kniha Tiché roky se stala velmi populární a já na ni byla velmi zvědavá. Jak se mi tedy líbila?

Člověku ne vždy všechno vychází podle jeho představ.

Kniha má dvacet kapitol a jsou pojmenovány Otec a Dcera. Ponoříme se tedy do života otce Svatopluka, jeho dětství, poznáme jeho první lásku, rodinu, prožijeme s ním komunismus i stárnutí. S dcerou Bohdanou se také ponoříme do jejího života. Pokusíme se pochopit, proč nemluví, proč je tak stydlivá a nesmělá. A co zapříčinilo, proč je taková, jaká je. Zajímavostí je, že posledních pár slov každé kapitoly jsou první slova kapitoly nadcházející. A tyto slova jsou zvýrazněny.

Zprvu jsem se nemohla začíst a na můj vkus moc rychle skočila z Dcery na Otce. Poté, co mi došly souvislosti, a já pochopila, kdo je kdo, jsem se doslova nemohla odtrhnout. A její dozvuky jsem vstřebávala ještě dlouho po přečtení…

Svatoplukovo dětství nebylo jednoduché a jeho matka byla nesnesitelná. To ho však posílilo a dokázal se vypracovat v řádného občana a byl zastáncem komunismu. Jeho manželství bylo šťastné, dcera krásná a nadaná. Všechny čekal bohatý život a dceřina budoucnost měla být perfektní. Jenže pak přišel problém, díky kterému z pomyslného obláčku padli na zem. Co se mohlo stát tak děsivého? Co mohlo zapříčinit Svatoplukovu zahořklost? A může to mít dobrý konec?

Sáhla jsem do kabelky pro mobil a vyťukala pár slov. Kde jsi? Můžu za tebou přijít? Odpověď přišla okamžitě, jako kdyby na mou zprávu čekala. A já jsem pochopila, že od této chvíle už nic nebude jako dřív.

Když jsem pochopila veškeré souvislosti, nechtěla jsem tomu věřit. A na jednu stranu si říkala, že dojde na každého, ať je, kdo je. Jenže, zasloužili si to? A co Bohdana, opravdu si zasloužila takový život? Její nemluvnost sahá až do raných let a nechápala jsem jejího otce, že se dokázal chovat tak, jak se choval. I po takové době a nedokázal polevit ze své nabručenosti. Jeho zklamání a ztráta byla bolestná, to by zasáhlo každého. Ale v některých věcech a okamžicích bylo potřeba změnit postoj. Bohdana byla citlivá osoba a spoustu věcí vnímala jinak, než někteří lidé. A její nemluvnost by vydala na deset psychologů. Jádro toho celého bylo popsáno více než dobře.

Autorka zde vymyslela příběh, ve kterém stačilo málo, a nejeden život uvadl. Po více než polovinu knihy netušíme souvislosti, díky kterým se ony životy změnily. Skvěle zde popsala, jak málo stačí. Jak může jeden člověk udělat jednu věc, i třeba neplánovaně, nechtěně a vše je jinak. Jak nevyřčená slova dokážou zlomit nejednoho člověka. Jak jeden skutek může být propastný a doplatí na to životy druhých.

Alena Mornštajnová napsala příběh plný bolesti, zklamání, ale i naděje. Přestože byla kniha velmi čtivá a chtěla jsem vědět, co se vlastně stalo, asi polovinu knihy jsem si říkala, v čem je tak dobrá. Proč ji všichni hodnotí tak vysoko. Pak přišel zlom a já pochopila. Po dočtení se mi v hlavě vyrojila taková spousta otázek, na které neznám odpovědi… A to je jediné mínus.

Bodování: