pondělí 23. září 2019

Recenze ✩ Svévole ✩ Lena Andersson

Autor: Lena Andersson
Originální název: Egenmäktigt förfarande - en roman om kärlek
Přeložila: Luisa Robovská
Obálka: Lucie Zajíčková
Nakladatelství: Host
Rok a místo vydání: 2015, Brno
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 208
Zdroj: moje knihovna
1. vydání
ISBN 978-807491-527-7

O knize:
Ester Nilssonová je uznávaná švédská básnířka, která ráda polemizuje o životě, vede besedy a přednášky a její život je velmi uspořádaný. Je vegetariánkou, už několik let žije ve spokojeném vztahu, svého přítele miluje. Když však dostane nabídku, aby uspořádala přednášku o umělci Hugu Raskovi, neváhá ani minutu. Přečte si o něm spousty informací a nezaujatým okem si prohlédne jeho tvorbu. Ester však netuší, že její život nabere jiný směr a bude jí trvat velmi dlouho, než pochopí všechna fakta.

Co všechno jsme ochotni udělat pro lásku? A co všechno jsme ochotni udělat, když je ona láska neopětovaná? Jakou bolestí a trýzní musí Ester projít, než začne znovu racionálně uvažovat?

Můj názor:
Trvalo mi devět měsíců, než jsem Svévole konečně otevřela a přečetla. A v podstatě to byla čirá náhoda, neboť knihu jsem si vybrala díky jedné události. Přesto jsem za to ráda, neboť se mi dostalo opravdu kvalitního čtení.
Jakmile se člověku dostane něčeho, po čem toužil, na vteřinu pocítí vděčnost. Brzy si však na nový výdobytek přivykne a začne ho považovat za standard. Nároky se neustále zvyšují a k uspokojení je třeba čím dál tím víc. Tekoucí voda, výživná strava, auto a větší byt už nestačí. Ke stejné spokojenosti je třeba větších a větších reforem. Dávky se musejí zvyšovat a aplikovat častěji.
Kniha má podtitulek "Román o lásce", což je velmi výstižné. Každá kapitola má na začátku namalovanou složenou lodičku z papíru a většina kapitol je krátkých. Takže se kniha čte sama, až jsem tomu nechtěla věřit. Protože jsem ji v jednu chvíli rozečetla a v druhou jsem byla na jejím konci. S takovou lehkostí se četla. Ještě na chvíli k těm lodičkám, když sundáte přebal, na přední straně najdeme namalován návod, jak onu lodičku složit. Což se mi moc líbí, opravdu perfektní nápad.

Hned v úvodu se seznámíme s Ester, jejím životem, uvažováním a smyslem života. Velmi ráda beseduje a je ochotna reagovat na každou událost, která se kdy stala. Ona diskuze přímo zbožňuje. A v podobném duchu jsou i její básně.
Láska není chladná pozorovatelka.
Po své přednášce o Hugu Raskovi její život dostane jiný smysl života a je ochotna kvůli němu zahodit vše, co si řádně vybudovala. Je ochotna počkat a dává Hugovi čas. I přesto, že on sám se nevyjádřil. Její láska k němu je neumdlévající a stále rostoucí. Byla by ochotna pro něj udělat cokoliv, a když si jí konečně všimne, jak ona žádá, je u vytržení. Jenže pro něj to není láska jako taková. On má rád svou svobodu a ke všem ženám se chová naprosto stejně. Všechny to chápou a respektují, jen Ester si nárokuje víc, než je jí schopen dát.

Příběh je o neopětované lásce a Ester musí projít opravdu těžkým obdobím, než jí všechno dojde. A když už se zdá, že se od něj vzdaluje, vždy se jí nějakou skulinkou dostane pod kůži. V knize najdeme také mnoho citátů a mouder, které jsou zajímavé a samotnou knihu dělají poetičtější. Je to opravdu o ryzí lásce, která není opětovaná. Ne všichni možná budou schopni knihu docenit, ale já v ní onu krásu našla. Prožila jsem spolu s Ester nešťastnou lásku a věřila, že se z ní dostane. Jen jsem netušila kdy a jak. A hlavně, která situace jí konečně otevře oči? Jak dlouho se nechá oklamávat a bude si nalhávat, že se to konečně otočí a budou jen spolu?
Šlo mu pouze o to, zbavit se koule, kterou mu přikovala k noze. Mlčel, jako mlčíme před člověkem, o němž víme, že stejně nic nepochopí, jelikož patří do jiného světa, ve kterém platí jiná pravidla hry, a nemá smysl s ním diskutovat, jelikož nás dělí bezedná propast. 
Kniha Svévole mi poskytla jiný pohled na lásku, kdy Ester klamala sama sebe. Touha po Hugovi byla téměř hmatatelná a ubíjející. Bylo to zajímavé a vážně jsem ráda, že jsem měla tu možnost si ji přečíst. Protože i mě, i když jsem to nezažila, dala mnohé.

Bodování:

4 komentáře:

  1. O knize jsem nikdy neslyšela, ale nevypadá vůbec špatně. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já na ni kdysi narazila náhodou a abych na ni nezapomněla, tak jsem si ji poznamenala. A nakonec jsem za to ráda. Byla vážně skvělá :)

      Vymazat
  2. Neznám, díky Tobě o knize slyším prvně. Asi by se mi mohla zamlouvat ... :-O

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já na ni kdysi narazila náhodou a teď jsem za to ráda. Má takovou tu vnitřní krásu :) A myslím, že by se ti mohla líbit :)

      Vymazat

Děkuji za Váš čas strávený čtením příspěvku a případným komentářem :)