Recenze ✩ Tři přání ✩ Liane Moriarty

Autor: Liane Moriarty
Originální název: Three Wishes
Přeložila: Šárka Kadlecová
Obálka: David Dvořák
Nakladatelství: Ikar
Rok a místo vydání: 2016, Praha
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 368
Zdroj: knihovna
1. vydání
ISBN 978-80-249-3249-1

O knize:
Tři sestry, trojčata Lyn, Cat a Gemma. Sestry, které si jsou podobné a nápomocné. Každá by za tu druhou či třetí položila život, ale najdou se chvíle, kdy si lezou na nervy a jsou na zabití. Asi jako v každé rodině. Každoročně slaví své narozeniny při večeři a každá má svůj vlastní dort. Každá si přeje své přání, ale jen někdy se vyplní. Dvě sestry se však v poslední chvíli nepohodnou a o jejich hádce se mluví po celém Sydney. Jenže jejich hádka po létání vidliček skončí v nemocnici. Co je mohlo rozkmotřit? Co mohlo vnést onu šílenost mezi jinak naprostou souhru.

Můj názor:
Své čtecí plány chci splnit aspoň z poloviny a kniha Tři přání spadá do jedné z kolonek. Po minulé knize Sedmilhářky od autorky Liane Moriarty jsem byla opravdu natěšená a nabuzená, jaký příběh mě čeká tentokrát a zda se mi její tvorba bude zamlouvat více nebo méně. Protože jestli jste četli obě mé recenze na již zmíněné Sedmilhářky a Šílené výčitky, víte, že mi hlava nebrala, jak tak nesourodé příběhy mohla vymyslet jedna a tatáž osoba.

Dej si pozor, co si přeješ, mohlo by se tito vyplnit… 

Kniha obsahuje dvacet osm kapitol, prolog a epilog. To vše je doplněno výtahy lidí, kteří nějakým způsobem zaznamenali život trojčat Lyn, Cat a Gemmi po celý jejich život. A právě o těchto trojčatech celá kniha je. Vyprávění několik z hostů místní restaurace nás vyflusnou přímo na narozeninovou oslavu, která se zvrtne v hádku. Ta ovšem nekončí zrovna nejlépe a my pak po celou knihu zjišťujeme, proč se tato trojčata hádala a co zapříčinilo takovou zášť a vztek, že jedna z nich zařvala: „Vy dvě jste mi ZKURVILY ŽIVOT!“

Cat s Lyn jsou jednovaječná dvojčata. Krásná s dlouhýma nohama. Gemma je jejich zbloudilé vajíčko, které se usídlilo vedle, díky čemuž není tak krásná, přesto si jsou v mnohém podobné. Mají skvělý vztah a každá je ochotná pomoct. Jejich vzpomínky na dětství je rozporuplné, hlavně na jisté zásadní okamžiky. Třeba rozvod jejich rodičů. Každá to vnímala jinak a až v dospělosti se právě tato jejich zkušenost projeví zcela v jiných rozměrech.

Cat je úspěšná marketingová pracovnice a má milujícího manžela Dana. Jediné, co jí ke štěstí chybí, je dítě. Po několika pokusech se jim konečně zadaří, ale při zjištění jistých faktech o svém muži se jí svět rozboří. Musí hodně zabojovat a rozmíška se sestrami jí nepřidá. Ale právě ony jsou ty jediné, které jí můžou opravdu pomoct. Lyn má naproti tomu vše, co si vysnila. Prosperující firmu se snídaňovým autobusem, vybojovaného manžela, skvělé dvě dcery a život přesně takový, jaký si naplánovala. Vše má totiž svůj řád a ona si každý den píše seznam úkolů, co musí zvládnout. Gamma je třeštidlo, které nemá stání. Nemá muže, pořádnou práci ani bydlení. Svým životem proplouvá a nic nebere vážně. Chlapů vystřídala, že by je nespočítala ani na prstech obou rukou. Jenže i na ni čeká láska, která však bude mít takový zádrhel, že by nikoho nenapadl.

Babička Kettleová se obrátila na Gemmu. „Řekla jsem tomu tvému mladíkovi, že jsi nemehlo. Myslíš, že mě slyšel?“
„Já jsem tě, babi, slyšela.“
„Řekla bych, že se mnou souhlasil. Vypadá jako velice rozumný člověk, nemyslíš, Dane?“
Dan pevně sevřel vidličku a nůž. „Velice rozumný.“
„A ta jeho sestra je hezká,“ pokračovala babička Kettleová. „Moc hezká. Má tak krásné tmavé vlasy, viď, Gemmo?“
Gemma v duchu zařvala: Zmlkni, babi! Budu se s ním muset rozejít, pomyslela si, budu muset. Pohled jí neodolatelně zalétal ke Cat. 

Když to shrnu, tak námět je těžce průměrný a celou knihu jsem četla spíše ze setrvačnosti. Ne že by nebyla zajímavá, ale nepřišlo žádné áchání ani juchání nad dokonalostí či zápletkou. Závěr byl navíc překombinován a doslova jako z červené knihovny. Promiňte, ale výsledná situace Maxine a Franka byla nenormální, až moc šťastné a sladké. Gemma byla hodně zmatená a musela jsem přečíst spoustu stran, abych se v ní aspoň trochu zorientovala. Její myšlenky jsou roztěkané a neustále utíká z přítomnosti do minulosti. Navíc si myslím, že kdyby se bývala svěřila svým sestrám o Marcusovi, určitě by se jí ulevilo a neplácala by se tak nešťastně životem. Přesto všechno je to vcelku dobře napsané a Liane Moriarty opravdu umí používat slova. Takže knihu máte (naštěstí) přečtenou opravdu brzy. Jako velké plus ještě zmíním emaily, které si sestry posílají. Jsou vtipné, hlavně když Gemma se s nimi nekamarádí a tak jeden zasílá všem, ač nechtěla. A ještě se z nich dovíme něco nového, protože každá něco málo nakousne.

Když se nad tím zamýšlím teď, asi týden po přečtení, tak stále netuším, jaké přání která měla. No, s Cat si jsem jistá, ale zbylé dvě sestry? Autorka mě tentokrát nepřesvědčila, i když to bylo o chlup lepší než Šílené výčitky. Mé hodnocení je tedy průměrné a doufám, že její další knihy jsou lepší.

Co se týče doporučení, nenapadá mě nikdo, komu by se tato kniha mohla líbit. Snad jen, pokud hledáte něco jednoduchého a trošku zapleteného s nezáživným koncem, nemusela by být špatná.

Bodování: