Recenze ✩ Nejhorší noční můra ✩ Brenda Novak

Autor: Brenda Novak
Originální název: Her Darkest Nightmare
Přeložila: Tereza Dobrovodská
Obálka: Jiří Miňovský
Nakladatelství: Omega
Rok a místo vydání: 2017, Praha
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 368
Zdroj: knihovna
1. vydání
ISBN 978-80-7390-423-4

1. díl ze série Evelyn Talbot

O knize:
Zdálo se to jako dobrý nápad. Postavit věznici Hanover House pro nejnebezpečnější zločince psychopaty na Aljašce. Doktorka Evelyn Talbot má neustálý přísun "materiálu" pro své vědecké účely. Jenže jednoho dne je nalezeno znetvořené tělo, které se pak identifikuje jako pracovnice ve věznici. Evelynina noční můra se opět otevřela. Jasper se vrátil. Jeden z nejhledanějších vrahů Ameriky. Už dvakrát ji napadl, ale nepovedlo se mu ji zabít. Povede se mu to do třetice? A jak se s tím Evelyn psychicky vypořádá?

Můj názor:
Nejhorší noční můru určitě všichni znáte. Buď už ji máte za sebou, nebo jste o ní alespoň zakopli. Když před dvěma lety vyšla, i já byla její anotací nadšená. Zdála se být nadčasová, děsivá, hororová a nebezpečná. Jak se mi tedy první díl série Evelyn Talbot líbil?

Během života jsem zavraždil 21 lidí, spáchal jsem tisíce vloupání, loupeží, krádeží, žhářství a také v neposlední řadě, jsem měl anální sex s 1000 muži. Ani jedné z těch věcí nelituji. 

V prvé řadě jsem byla trochu zděšena drobným písmem, které v knize najdeme. Bála jsem se, že mě za prvé budou bolet oči a následně hlava, jak moc bych musela své oči namáhat, ale to se naštěstí nestalo. A za druhé, že to bude zdlouhavé (no jo, já drobné písmo prostě nemám ráda). Kupodivu se kniha četla dobře a vcelku rychle. Obsahuje třicet dva kapitol, prolog a epilog. Každá kapitola i s prologem a epilogem začíná citátem skutečných vrahů, takže je to o to zajímavější.

Příběh má skvělý námět. Doktorka Evelyn Talbot vybojovala postavení věznice pro nejtěžší zločince psychopaty na tom nejodlehlejším místě: Aljašce. Vězni nemají nikam moc utéct. V té neskutečné zimě, kdy nejste schopní ani nastartovat auto, by neutekli daleko. V té mínus dvaceti a víc stupňové zimě by neměli šanci přežít. Ideální místo na studování jejich psychiky, uvažování, osobnosti. Jak vlastně takový psychopat, který necítí žádnou lítost, může uvažovat? Přesně tohle chce Evelyn zjistit a její program je promyšlený do puntíku.

Všichni lidé pracující ve věznici musí mít nějaké osvědčení a musí být řádně zaškoleni. Nic nesmí být ponecháno náhodě a nic se nesmí zameškat nebo odbýt. Tím si je jistá nejvíce. Vždyť má na starost přes dvě stě šílených psychopatických maniaků, kteří by neváhali ani vteřinu a ublížili by jí. Jenže i někteří lidé mají slabé chvilky a můžou selhat… A právě proto jsem se na knihu těšila. Že se dozvím něco málo po psychologické stránce o těchto lidech. Bohužel jsem se toho moc nedozvěděla, protože autorka spíše řešila dějovou linku. Což byla myslím škoda, protože by to bylo určitě zajímavější. Jediné, o čem se neustále zmiňovala, je Hareův test, který jsem si později vyhledala.

Vždycky jsem se divil, že necítím větší lítost. 

Autorka Brenda Novak však napsala thriller. Jedna z pracovnic ve věznici byla nalezena mrtvá a druhá se pohřešuje. Všichni ukazují na věznici a najednou se začne zpochybňovat, zda bylo moudré věznici vůbec stavět. Evelyn však hodlá udělat vše pro to, aby dokázala, že to bylo správné. Najít vraha nebude jen tak. Hlavně se musí bát sama o sebe, když Jasper, její bývalý, může být někde poblíž. Protože kdo jiný by vraždil? Když ji napadl v jejich šestnácti letech a pak znovu před nedávnem. Minulost se opakuje, tím si je jistá…

Jedna z věcí, která mi lezla krkem, byla Evelyn samotná. Její neustálé vzpomínání nebo připomínky k útoku na její osobu bylo ubíjející. Jistě, zažila traumatizující zážitek, jak v šestnácti, tak i v nedávné době. A taková věc zanechá na člověku jistou jizvu a ne každý se s tím dokáže vyrovnat. Ale když cca každou 20-30 stránku čtete, jak na ni Jasper před pěti měsíci zaútočil a pokaždé se o tom jen zmíní, ale nikdy nerozvede, tak to prostě přestane bavit. Toto autorka nevychytala a já prostě nemám ráda opakující se řeči, části, situace, prostě cokoliv… Nebo proč by to ještě po dvaceti letech měla řešit celá Amerika?? A to raději ani nebudu psát, jak vůbec mohla přežít ten první útok.

Až mi useknou hlavu, uslyším alespoň na chvilku zvuk krve tryskající z mého hrdla?
Bylo by to poslední potěšení ze všech. 

Jak jste už poznali, Evelyn mi nebyla moc sympatická (fňukna, kterou všichni litují, ale nejvíce ona sama). Ono těch věcí ohledně ní bylo více (třeba Amarok), ale nechci zacházet do detailů, abych neprozradila příliš mnoho. Takže sečteno podtrženo, větší polovina knihy byla spíše nudná. Ovšem když se začala přibližovat pravdě, začínalo to být zajímavější. Závěr knihy střídá jedna akční scéna za druhou a je to dost napínavé. Některé situace byly předvídatelné, ale skutečného vraha jsem odhalit nedokázala. A panečku, bylo to veliké překvapení! Takže za toto dávám určitě bod. Na druhou stranu těch akcí bylo přespříliš. Evelyn se zdá být nezničitelná, i když je chvílemi vyhořelá emociální troska. Bohužel jsem tomu prostě nevěřila. A co ta poslední scéna s Jasperem?!? Tomu přece nikdo nemůže věřit!

Popravdě, ani nevím, zda vůbec budu číst druhý díl. Na jednu stranu jsem zvědavá, jestli se Evelyn někam posunula a o čem vůbec může autorka ještě psát. Já osobně bych to viděla jen na jeden román. Na druhou stranu se děsím, co jiného bych se ještě mohla dočíst a jak moc si mě hlavní hrdinka znepřátelí příště. A pak, dokáže Brenda Novak napsat plnohodnotný druhý díl nebo některé části odbude a následně překombinuje?

Bodování: