Z knihovny #25

Letošní rok nám začíná opravdu krásně. Opět sněží a já si nemůžu pomoct, ale zbožňuji sníh. Takže je Vám určitě jasné, že jsem ráno po probuzení měla dobrou náladu. No jo, jenže cestování už je horší. Přesto mě to neodradilo a jela jsem do knihovny vrátit přečtené a rovnou si nějaké půjčit. Protože když jsem se pár dní nazpět dívala na ten šílený seznam, které bych si chtěla jednou přečíst...

Jako první jsem zvolila Dokonalé ticho od Rosamund Lupton. Od této autorky jsem četla dvě její knihy, na které tu najdete i recenze (Sestra, V plamenech). Jedna byla naprosto úžasná a ještě teď si na ni někdy vzpomenu. Ta druhá už byla horší. Přesto jsem zvědavá, jak autorka ve svém psaní pokročila.

Anotace:
24. listopadu se Angličanka Yasmin s desetiletou dcerou Ruby vydají na cestu přes severní Aljašku. Pátrají po Rubyině otci Mattovi, který se při katastrofálním požáru inuitské vesnice ztratil v polární divočině. S každou další mrazivou mílí se hrouží stále hlouběji do nekonečné polární noci. A Ruby, která je od narození úplně hluchá, musí čelit temnotě, v níž se nemůže dát vést ani zrakem. Nehodlá milovaného otce opustit za žádnou cenu. Avšak zima je svírá v ledových spárech stále pevněji… a kdosi je ve tmě sleduje.
„Rosamund Luptonová ve vrcholné formě!“ Daily Mail
„Elegantní, ledově jedinečný thriller – nic podobného už letos číst nebudete.“ The Observer

Pak jsem zabrousila k písmenu "E" a našla tam tento kousek: Matčiny dary od Cecilie Enger. Její kniha mě tenkrát zaujala svou jednoduchou a přesto krásnou obálkou. Na její příběh se moc těším a knihu jsem dokonce už rozečetla. Nechtělo se mi totiž jít stát do chumelenice na zastávku, tak jsem zvolila tu příjemnější variantu a knihu rozečetla hned v knihovně :)

Anotace:
Když Ceciliina matka skončí v důsledku zákeřné Alzheimerovy choroby v pečovatelském ústavu, rozhodne se Cecilie dát do pořádku rodný dům. Během úklidu narazí na matčiny úhledně zaznamenané seznamy všech vánočních dárků, které rodina v průběhu čtyř desetiletí nejen darovala, ale také dostala. A ke každému dárku se váže životní příběh nějakého člověka. Tyto seznamy jsou pro Cecilii určitým vodítkem pro sepsání rodinné historie od konce 19. století až po současnost…
Jedinečná kniha, která se stala v Norsku bestsellerem, je úžasnou cestou časem i obrazem jedné neobyčejné rodiny.

Když jsem se otočila, koukala jsem pro změnu na písmeno "G". John Green mě totiž také zaujal. A Kniha Sněží, sněží... má naprosto kouzelnou obálku a schovává tři romantické příběhy laděné pro toto období. Je sice už po Vánocích, ale já se ještě ráda nechám uchlácholit.

Anotace:
Sníh o Vánocích je hezká věc, ale čeho je moc, toho je příliš. Taková sněhová bouře umí zamíchat i těmi nejlepšími plány – a když k tomu ještě připočtete čtrnáct roztleskávaček, jedno miniprase a keramickou vesničku pro elfy, bylo by na rozpletení všech těch zmatků v městečku Gracetown skoro zapotřebí nějakého anděla! Tři vánoční příběhy o tom, že ne vždycky je to, oč stojíte, taky to pravé...

Poslední je také od pana Greena. Hvězdy nám nepřály je totiž další kniha, kterou mám zaškrtnutou. A když tam měli rovnou obě dvě, tak proč toho rovnou nevyužít, že? 

Anotace:
Hazel Grace diagnostikovali ve třinácti letech rakovinu štítné žlázy, teď je jí šestnáct a rakovina je v posledním stádiu. Nikdo neví, jak dlouho bude žít, ale vědí, že smrt je nevyhnutelná.
Hazel Grace tráví dny sledováním nekonečného pořadu Amerika hledá topmodelku a čtením dokola její oblíbené knížky Císařský neduh od holandského spisovatele Petera Van Houtena. Začne z donucení rodičů chodit do podpůrné skupiny, kde se schází lidé s rakovinou. Tam se seznámí s okouzlujícím Augustem Watersem, neboli Gusem, s klukem, jenž vyšel z boje s rakovinou s amputovanou nohou.
Hazel začne trávit s Gusem hodně času. Baví se například sledováním filmů, hraním videoher a jinými naprosto běžnými činnostmi. Gus jednoduše probudí v Hazel znovu chuť žít. Hazel si ale plně uvědomuje, že brzy umře, a proto se zpočátku bojí do Guse zamilovat, neboť má obavy, že mu její smrt zlomí srdce. Gus ji ale neustále přesvědčuje, že by si tu krásu zamilovanosti měli užít právě proto, že oba dobře vědí, jak málo času jim zbývá.

Na všechny knihy se moc těším. Avšak sama jsem zvědavá, jak se mi budou líbit. O tom Vás samozřejmě budu informovat. A klasické otázky na konec: četli jste nějakou nebo se teprve chystáte? A jaké byste mi doporučili či naopak?