Originální název: Lejontämjaren
Přeložila: Vendula Nováková
Obálka: Robert Imrych
Nakladatelství: Motto
Rok a místo vydání: 2015, Praha
Vazba knihy: vázaná
Počet stran: 368
Zdroj: knihovna
1. vydání
ISBN 978-80-267-0394-5
9. díl ze série Erika Falcková &
Patrik Hedström – zde mohou být zodpovězeny otázky z předešlých dílů!
O knize:
Ještě je zima, sníh zakrývá celé Švédsko a Victorii se podaří uniknout svému vězniteli. Na zasněžené silnici ji srazí auto a Patrik dostává nový podmět k vyřešení případu. Spolu se svými kolegy je v časovém presu, Victoria byla pohřešována čtyři dlouhé měsíce a další dívky se stále pohřešují. Podaří se jim je najít a tím zamezit dalšímu děsivému mučení?
Ještě je zima, sníh zakrývá celé Švédsko a Victorii se podaří uniknout svému vězniteli. Na zasněžené silnici ji srazí auto a Patrik dostává nový podmět k vyřešení případu. Spolu se svými kolegy je v časovém presu, Victoria byla pohřešována čtyři dlouhé měsíce a další dívky se stále pohřešují. Podaří se jim je najít a tím zamezit dalšímu děsivému mučení?
Můj názor:
Kniha je stejně čtivá jako předešlé díly. Není sice nijak převratná, ale dobrá. Celkem rychle jsem se začetla a nechtělo se mi ji odkládat. Prostě jsem musela vědět, jak to s obětmi je. Možná trochu stagnovala, uprostřed knihy jsem měla pocit, jakoby se to táhlo a já se snad nic nového neměla dovědět. Ale musím podotknout, že autorka udrží čtenáře v napětí a očekávání. Tím svým oddalováním a náznaky mě akorát nutila dočíst knihu do konce co nejdříve.
Kniha je stejně čtivá jako předešlé díly. Není sice nijak převratná, ale dobrá. Celkem rychle jsem se začetla a nechtělo se mi ji odkládat. Prostě jsem musela vědět, jak to s obětmi je. Možná trochu stagnovala, uprostřed knihy jsem měla pocit, jakoby se to táhlo a já se snad nic nového neměla dovědět. Ale musím podotknout, že autorka udrží čtenáře v napětí a očekávání. Tím svým oddalováním a náznaky mě akorát nutila dočíst knihu do konce co nejdříve.
„Máte někdy pocit, že vám s kluky dojde trpělivost? Že nemáte daleko k tomu, abyste překročila jakousi neviditelnou hranici?“
Na tuto otázku nebyla jednoduchá odpověď. Všichni rodiče mají patrně někdy pocit, že se pohybují na samé hranici mezi povoleným a zakázaným. V duchu počítají do deseti, zatímco se jim v hlavě honí myšlenky na to, co by byli schopní udělat, aby děti toho zlobení nechaly.
Co se týče
vraha, tentokrát jsem byla vedle jak ta jedle. Vůbec jsem se netrefila a pak
jsem byla zaskočena. Zase na druhou stranu jsem to mohla čekat. Naproti tomu
"zlo" mi bylo vcelku jasné. Nevěděla jsem přesné detaily, ale odhadla
jsem skoro vše, co se minulosti týkalo.
Začátek
příběhu, kdy žena na vyjížďce na koni narazila na dívku, byla děsná. V tu
chvíli jsem si vzpomněla na pátý díl, Elsyino tajemství. Nebyla tam žádná krev ani nijak barvitě popsané, ale přesto mě
z toho až zamrazilo. Vlastně po celou dobu čtení mě mrazilo. Je to děsivé,
dá se říct morbidní a myslím, že autorka překročila takovou tu pomyslnou čáru,
kdy se všechno změní v to nejhorší a dotyčné postihne jen děs. Děs a čirá
hrůza (o to horší to je, když autorka vyšla ze skutečného případu).
Celkově je o
něco drsnější, než předešlé díly. Ne že by byla krvelačná nebo tak. Ale psychotický
vrah a jeho oběti mluví za vše. Spíše je psychologická a nepochopitelná. Už jen
to pomyšlení na to všechno trne, a pokud nemáte silný žaludek, bude to pro Vás
otřesné a nechutné.
Erika si nedá
pokoj. Opět se vrhá nebezpečí vstříc a Patrik je zlostí bez sebe. Vážně čekám,
kdy se stane něco tak závratného, že jí konečně dojde, že do vyšetřování se
prostě nemá plést. Naproti tomu Melberg by potřeboval praštit. Jeho sebevědomí
je do nebe volající a opravdu ohrožuje sebe i okolí. Doteď nechápu, co na něm
Rita vidí. No vážně, víte to někdo? Göstova proměna se mi líbí. Je více
citlivý, přátelský, otevřený, srdečný… Je vidět, že Ebbin návrat mu prospěl.
Víc se mi dostal pod kůži a asi jen tak mě nepustí. Anna to opět nemá lehké.
Díky své blbosti si to u Dana pěkně zavařila. Jejich láska ale přetrvá všechno,
jak je vidět a jsem nadšená, že se na ni opět usmálo štěstí. Martin… Je mi ho
opravdu líto. Nedokážu si jeho bolest představit a vlastně ani nechci. Myslím,
že je silný a přátelé i s prací mu dodávají hodně sil. Ale jak se říká,
všechno má svůj čas…
Když se nad tím
zamyslím, kniha je vážně dobrá, ale ne natolik, abych ji ohodnotila plným
počtem. Je více drsná, ale má i světlé chvilky a úsměvné situace. Asi bych měla
napsat, že je spíše pro silné žaludky. Ale když máte rozečtenou sérii, tak ji
přece dočtete, ne? :)
Bodování:
Pěkná recenze, my se slabým žaludkem a strachem skoro ze všeho... nevím, nevím. :)) Přijde mi děsivá už ta obálka. :)
OdpovědětVymazatDíky :) Některé části jsou opravdu šílené a děsivé, to je pravda. Ta obálka do toho pěkně zapadá. Děsivá je ještě Mořská panna. Ta je horší v tom, že tam vidíš holčičí sandálky kousek od kaluže krve...
VymazatTuhle sérii neznám, ale nemusela by být špatná, vypadá dooost dobře, děkuju za tip, omrknu ji! :-)
OdpovědětVymazatHlava v knihách
Určitě se po ní podívej. Čte se velmi pěkně a rychle. Je napínavá a pokaždé jsem se těšila na další díl :)
VymazatÁááá - další Camilla :-)
OdpovědětVymazatTřeba se od nového roku do ní konečně také pustím :-)
Zjistila jsme, že ji mám na čtečce (ikdyž to už jsem možná někde u tebe psala) :-O
Toto byla prozatím poslední Camilla. Čarodějku ještě nemám a stále přemýšlím, jestli se mi do té bichle chce :D Já si ji budu muset také asi sehnat na čtečce. V knihovně ji zatím nemají. Tak příjemné čtení ;)
Vymazat