Nové knihy v mé knihovně #20

Vánoce se kvapem blíží a tak jsme se s mámou rozhodly, že se zajedeme podívat na vánoční trhy do Brna. Obě jsme se na to těšily, hlavně také proto, že jsme dlouho spolu nikde nebyly a taky bychom si udělaly takový ten pěkný den, kdy si zajdeme na kávu, dobrý oběd, podívat se po pár obchodech, odreagovat se (to se ovšem o mých nohách říct nedá :D) a hlavně si pěkně popovídat. Včera jsme tak tedy uskutečnily a může Vám říct, že to byl opravdu pěkný den. No vážně! ☺

A jak už to tak s námi oběma bývá, samozřejmě jsme neodolaly Levným knihám. Tam bylo neskutečně mnoho lidu, ani hýbat se tam nedalo a navrch k tomu tam byl vydýchaný vzduch. Takže jsme odsud vlastně utekly. Škoda, ale třeba příště, říkáme si. Přesto jsem si udělala radost, neboť jsem si pořídila dva kousky za parádní cenu, a sice v antikvariátu, který se nachází nedalo Špalíčku. No, tak se na ně pojďme podívat :)

Jako první mě upoutalo Svévole od Švédky Leny Andersson. Kniha je sice už 3 roky stará, ale pořád ji mám na seznamu, a tak jsem si řekla, že když je volná, v perfektním stavu a stejně bych si ji jednou půjčovala v knihovně, tak proč si ji rovnou nekoupit.

Anotace:

Příběh o tom, jak v touze být milováni oddaně podvádíme sami sebe
Ester Nilssonová je jednatřicetiletá básnířka a esejistka, racionální žena žijící v rozumném, dospělém vztahu. Jednoho dne dostane nabídku pronést přednášku o umělci Hugu Raskovi. Ten se akce nzúčastní a přednáškou je nadšen. Je to začátek milostného vztahu, banálního ve své prosté krutosti, velkolepého naprostou odevzdaností.
Román Svévole vypráví o tom, nakolik jsme připraveni pro lásku lhát sami sobe, jak snadné je zneužít lidskou slabost a jak krutý může být výsledek.

Druhou knihou je letošní novinka Konec léta. Také od Švéda, Anders de la Motte (moc švédsky mi to tedy nezní) a díky pár recenzím jsem nabyla dojmu, že bude skvělá. A když tam tak osamoceně koukala.. :D A až teď jsem zjistila, že se jedná o první díl ze série Roční období. Achich ouvej...

Anotace:
Strhující krimidrama z pera oceňovaného švédského bestselleristy Anderse de la Motte.
Za soumraku na konci léta roku 1983 prolezl pětiletý Billy Nilsson dírou v plotě ze zahrady do kukuřičného pole – a nevrátil se domů. V poli našli jen jednu jeho botu. Příbuzní, policie i sousedé po něm několik dní marně pátrali. Příběh ze zapadlé jihošvédské vesnice obletěl celou zemi, zdevastoval rodinu Nilssonových a po čase se na něj zapomnělo. A pak, dvacet let poté, potká Billyho starší sestra Veronica na skupinové terapii ve Stockholmu mladíka, který začne vyprávět o svém zmizelém kamarádovi. O tom, jak si s ním hrál v zahradě. O skrýších, které důvěrně znala i Veronica… a které měly zůstat neodhaleny. Stejně jako pravda o tom, co se stalo onoho horkého večera.

Po vybrání těchto dvou knih jsem pak ještě chvíli po antikvariátu chodila, koukala po dalších knihách a přemýšlela, zda tyto dvě ve skutečnosti potřebuju. Nutno podotknout, že máma mi nic nevymlouvala, ba přímo naopak. Kdyby tam měli něco pro ni, neváhala by ani minutu a klidně by si odtáhla i 10 knih. Přesto jsem ráda, že jsem si je koupila.