Recenze ✩ Bez soudu ✩ Pavel Sekyrka

Autor: Pavel Sekyrka
Obálka: Libuše Bartošková
Nakladatelství: Brána
Rok a místo vydání: 2015, Praha
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 256
Zdroj: knihovna
1. vydání
ISBN 978-80-7243-751-1

O knize:
Hana Pinkasová je krásná, mladá žena, která je ráda středem pozornosti a její muž tím trpí. Jejich manželství je jako na houpačce a po osudovém těhotenství, se rozvádějí. Hana ve svém životě udělá několik chyb, ale vždy je dokáže omluvit. Nabourá život mladého faráře Tomáše Šťastného, a ač se pak nikdy neuvidí, jeho život nabere jiný směr. Po letech sžírání a neustálými myšlenkami se rozhodne odejít z kněžského stavu a odcestovat. Během krátké návštěvy v Čechách je však polapen nepřítelem, kterého by nechtěl nikdo potkat. Dostane se zpátky do zahraničí? A jak to bude vůbec prožívat? Jaké utrpení ho čeká?

Můj názor:
Na knihu jsem narazila v knihovně, a ač mě anotace nalákala jen částečně, její obálka mě přemluvila, neboť ta je naprosto úžasná a perfektně vystihuje děj. První stránky byly zmatené, nezáživné, nijaké. Až od 2. kapitoly to začalo být zajímavé a děj nabral jiný směr. Nebyl napínavý, ale přesto mě udržel v pozornosti. Skoky do minulosti byly skvělé, odlehčené a já měla pocit, že o hlavních postavách vím vše. Jako by byli součástí mého života…

Žádná láska není bez problémů. Někdy to bolí. Bolí to oba.

Děj se odehrává během konce 20. let, začátkem války, ale i koncem a jejími dozvuky až do let 50. minulého století, kdy vládu převezmou komunisti. Osudy několika lidí zavedou čtenáře do dramatického příběhu, který vygraduje do ne zrovna šťastného konce.

O válce je toho hodně. Hodně článků, knih, příběhů, fotek... Vím, co se dělo v koncentračních táborech, vím co se dělo s lidmi během války. Ale pořád to nemůžu pochopit, přijmout. A když se opět začtu do nějakého článku, zamrazí mně. Zde se Filip svěřuje se svými zážitky, o plynových komorách. Jak byli do nich natlačeni, usmrceni a co se dělo s jejich těly. Až detailně se dočtete, jaké to tam bylo a co se stalo s jeho příbuznými. Smutná a děsivá historie našich dějin.

Osud Hany Pinkasové byl zajímavý a já dychtivě četla, co se s ní stane. Otec jejího dítěte mi byl po několika stránkách jasný a po několika dalších potvrzen. S tím se autor příliš netajil. Ač jsem Haně ze začátku fandila, nakonec mě zklamala. Věřila jsem, že city k jejímu synovi vše změní, ale nebylo tomu tak. A pak jsem žasla nad tím, jak naivní byla. Pravda, tenkrát při odvodu nikdo netušil, co se s nimi stane. Ale přesto byla naivní a myslet si, že když je někdo známý, je tím pádem někdo jiný, lepší a nic se mu nestane, je bláznivé.

Naproti tomu Tomáši jsem nevěnovala dostatečnou pozornost. Až později mě začal zajímat a začala jsem věřit, že se jeho život obrátí k lepšímu. Přece jen si to zasloužil. Nečekaná tragédie otřásla jeho životem, jeho smýšlením a jeho nadějemi. Cesta za rozptýlením byla osvobozující a skvělá na utřídění myšlenek a zjištění, čím ve skutečnosti je. Kdyby tato možnost byla možná i dnes, bylo by to skvělé.

I když měla kniha jistý spád a částečně napínavost, volím střední cestu. Nebyla žádný zázrak, přesto ve mě zanechala jisté pocity (hlavně ty z koncentráku). Má svoje kouzlo, ale asi ne každému se zalíbí. Ne každý by ji dokázal přijmout a ochoten číst. Konec mě odrovnal, tušila jsem ho a doufala, že se tak stane. Ale přesto… Někteří lidi byli prostě svině. Hrůzná historie našeho státu nás bude strašit, ať chceme nebo ne…

Pavel Sekyrka vydal ještě jednu knihu, Nedosáhneš na dno, kde se řeší morálnost a lidskost. Pokud Vás zaujala Bez soudu, myslím, že i nová kniha Vás bude zajímat. Já se po ní určitě podívám.

Bodování: