Recenze ✩ Léto plné neskutečných věcí ✩ Rowan Coleman

Autor: Rowan Coleman
Originální název: The Summer of Impossible Things
Přeložila: Markéta Polochová
Obálka: Rajka Marišinská
Nakladatelství: Domino
Rok a místo vydání: 2017, Ostrava
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 456
Zdroj: moje knihovna
1. vydání
ISBN 978-80-7498-248-4

O knize:
Luna se se svou sestrou Peou vydávají do Ameriky, do rodného města jejich matky. Po matčině smrti se rozhodnou prodat dům, ale ještě předtím se chtějí podívat do života, jaký žila, než odjela s jejich tátou do Anglie. Luna se díky jistým okolnostem ocitá v minulosti, kdy se setkává s mladou dívkou, která je její matkou. Tenkrát se jí stala děsivá věc a Luna teď má možnost změnit minulost. Ale chce to doopravdy? A jak moc to ovlivní všechny okolo a hlavně ji samotnou?

Můj názor:
Poslední z knih od autorky Rowan Coleman, která si mě získala skvostem Všichni jsme utkáni z hvězd, se jmenuje Léto plné neskutečných věcí. Četla jsem hodně rozporuplných recenzí a nejvíce mě nahlodala Hanka, přesto jsem se do knihy začetla.  

Kdybyste mohli změnit budoucnost, udělali byste to?

Musím říct, že ze začátku to bylo celkem dobré. Poutavé, zajímavé a čtivé. Ale pořád tam nahlodával ten ohavný červíček, který se nehodlal pustit a jen se ptal: tak už? Už to začne být nudné a otravné? To není zrovna lichotivé, že? Bohužel ta situace nastala mnohem dříve, než jsem chtěla. A chtěla jsem to dočíst do konce, zčásti ze zvědavosti, jak to nakonec dopadne, ale taky hlavně proto, že jsem doufala a věřila, že to dostane nový náboj. To se ovšem nestalo…

Léto plné neskutečných věcí začíná klasickým prologem, několika kapitolami a epilogem. To celé je ještě rozděleno na sedm dní, kdy prožíváme s Lunou každičký den, každičký okamžik. A jaké by to bylo, kdyby každý den nezačal citátem.   

Veskrze je to vlastně dobrý nápad, Luna je výjimečná a díky jistým okolnostem se dostává do minulosti, kdy později zjistí, že ji může změnit. Jenže… Chtělo by to jiného autora. Protože ne jen že to bylo špatně popsané, ale ještě ke všemu jsem nepochopila, jak k tomu došlo. Proč zrovna ona? A jak se jí to povedlo? Rowan Coleman se to snaží vysvětlit, ale je to kostrbaté a neuvěřitelné. Chtělo by to pořádně promyslet a lépe propracovat. Pak bych tomu více věřila a určitě by to bylo zajímavější a čtivější.

A protože to je román, i zde Luna zažije romanci. Je to nepravděpodobné a přesto pěkné. Zažívá krásné chvíle, ale je si vědoma nebudoucnosti a nemožnosti. A tak se potýká s otázkou, jestli v tom má pokračovat nebo se tomu vyvarovat. Jenže to je román. Tudíž ještě než jsem se dostala na konec knihy, jsem přesně věděla, jak to dopadne. Jak se vyrovná se smrtí své mámy i co změní a dokonce i konec její lásky. 

Tato kniha je nejslabší, co jsem od této autorky četla a hodně mě zklamala. A když si uvědomím, že kniha je jen rok stará, neustále se ptám, kde se stala chyba, že by přece měla být vypsaná… Přesto se těším na některé její další knihy a budu jen doufat, že to bude o hodně lepší.

Bodování: