Čtenářské plány

Ahoj moji milý čtenáři, určitě jste si všimli, že je to tu jako po vymření. Nebo že moc nekomentuji Vaše články. Můj začátek roku nevypadá přesně tak, jak bych si představovala. Momentálně se nacházím ve stresovém presu, kdy moje práce mi k tomu taky pěkně přidá. Výsledkem je, že nemám na nic náladu, jsem unavená, vzteklá a protivná... A místo toho, abych si sedla a napsala recenzi nebo se podívala k Vám, tak sedím a čumím do blba. A když už se zvednu, tak se snažím dohnat všechny resty v domácnosti a pak si raději sednu ke knížce (a vybírám si ty, u kterých nemusím moc přemýšlet). Tímto bych se chtěla především omluvit, že nejsem moc aktivní a k těm recenzím se snad co nejdříve dokopu :)

Teď ale k původnímu tématu článku. Jak jste si jistě všimli, bude o mých čtenářských plánech. A to je pravda, přednesu zde, co bych chtěla všechno stihnout v roce 2018. Já vím, už je začátek února a tohle jsem měla psát v lednu, ale bohužel... A víte co se říká: "lepší pozdě než nikdy". První dva body jsem zmínila už v novoročním článku, ale myslím, že nebude na škodu, když je znovu připomenu. Hlavně sobě, že..

Tak předně bych chtěla více číst své knihy. To znamená: zmenšit ten šílený seznam z Odsunuto, jak jsem tu velice nedávno psala. Protože ten seznam je opravdu šílený. Ten původní z roku 2017, jsem vůbec nezmenšila, ba naopak, rozrostl se mi o spoustu jiných knih a to mě popravdě děsí. Tím pádem chodit méně do knihoven, ale zase vybírat knihy, které opravdu chci a ne namátkové, na co zrovna narazím (jak se mi několikrát stalo :D).

Více se zaměřím na povinnou četbu. Už dlouho si chci přečíst některé knihy, jako třeba Otec Goriot, nějakého Remarqua, Austenovou nebo Mistr a Markétka. Těch knížek je opravdu hodně a mám je dokonce zaškrtnuté, abych je nezapomněla. Bohužel se tomu neustále bráním, asi ze strachu, že se nebudou dát číst.

A pak samozřejmě číst to, co mě doopravdy baví. Jako první bych ráda zmínila, že bych chtěla dočíst většinu sérií, které mám rozečtené. Jako třeba Hraničářův učeň, Anita Blake, Laura Caxtonová, Meredith Gentry, Robert Marthaler, Bridget Jones, Doktor Proktor, Detektiv Joona Linna, Lovci monster, Černé drahokamy, Případy vrchního inspektora Gamache. Tyto všechny mám momentálně rozečtené a ráda bych s tím něco udělala. Plus k tomu se znovu vrhnout na Eragona (Odkaz dračích jezdců). Stále mi chybí přečíst poslední díl a ráda bych se do celého příběhu ponořila znovu. To samé s Dhampirem. Poté, co vyšly další tři díly, mě to láká znovu, ale stále nenacházím čas. A pokud mě má paměť neklame, teď v únoru by měl vyjít nový Robert Langdon. S ním jsem četla jen Andělé a démoni a Šifra mistra Leonarda. Takže jistě chápete, že bych si to chtěla znovu připomenout. Myslím, že o ničem dalším nevím. A vůbec, těch sérií je spousty, ale raději bych chtěla dočíst větší část výše zmíněných. Jo, počkat! Nesmím opomenout Pána prstenů. Toho už mám sice za sebou, ale proč bych si nemohla oddechnout u Aragona :D?    

Teď se podíváme na samotné autory. Tak třeba Mika Waltari. Vlastním několik jeho knih, ale sotva polovinu mám za sebou. Žalostné, já vím. Jodi Picoult. Její knihy jsou tak úžasné, že bych je chtěla přečíst všechny na jednou. To samé platí o Rowan Coleman a Sofi Oksanen. Strašně moc jsem zvědavá na Leenu Lehtolainen, Míšu Burdovou, Terezu Matouškovou, Erika Axla Sunda, Siri Pettersenvou, Fionu Barton a Jojo Moyes. Proto se budu chtít více zaměřit aspoň na jednoho autora, abych i já okusila jejich knihy a mohla říct: ano jsou dobří nebo ne, jsou špatní.

Vůbec toho není málo, že? Je to šílené a plánovat si můžu cokoliv chci. Ale znám se a vím jaká bude realita. Nakonec budu ráda, když zvládnu aspoň čtvrtku toho všeho.

Tímto bych chtěla ukončit dnešní článek. Budu moc ráda za každý Váš komentář a přeji krásný zbytek večera a víkendu vůbec :)