Recenze ⭑ Tichošlap ⭑ Sylva Lauerová

Autor: Sylva Lauerová

Nakladatelství: van Aspen
Rok a místo vydání: 2012, Brno
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 224
Zdroj: knihovna
1. vydání
ISBN 978-80-904933-3-9

O knize:
Tichošlap. Muž bez minulosti. Muž, který s rozbřeskem vchází do nitra pražského metra a hledá. Hledá tváře, postavy a lidi, které mu dají, co potřebuje. Potkává lidi, kterým nějakým způsobem otřese, záhy na něj zapomínají a nakonec si vzpomenou. Vzpomenou si se zděšením. Osud je nevyzpytatelný a stanou se následné události jen náhodou nebo jsou jasně dané? Šest dní, pět různých lidských životů a paralelní svět. Co všechno se může stát?

Můj názor:
Další z knih od Sylvy Lauerové, kterou jsem si půjčila, je Tichošlap. Přestože jsem v podstatě nevěděla, o čem kniha je, hrozně jsem se na ni těšila. A hlavně jsem byla zvědavá, jak se Lauerová vypořádá s dalším žánrem.

Autorčin styl psaní je sice jednoduchý, ale tak čtivý, že stránky utíkají jedna za druhou. Píše velice poutavě a čtivě, což dodává ještě větší chtivosti a zvědavosti, takže tak za jedno odpoledne máte po knize. Navíc ani nemusíte vědět, kdo knihu napsal a už jen z prvních pár stránek poznáte, že je to právě Lauerová. Píše pořád stejně a přesto tak krásně. A jak jsem se zmiňovala výše, byla jsem zvědavá, jak se vypořádá s prvkem thrilleru (nadsazeně řečeno). A mohu Vám říct, že perfektně.  

Tentokrát se neseznámíme jen s jednou nebo dvěma postavami, ale přímo s několika. Příběh je psán z pohledu jiného člověka, takže se do něj lehčeji začteme a zažijeme spousty životních okamžiků. Podíváme se za Anetou, která prožívá životní krizi v podobě vztahu a své osobnosti. Za Boženkou a Drahou, nejlepšími přítelkyněmi už v důchodu a prožijeme s nimi menší rozmíšku. Za Sonjou, úspěšnou galeristkou, které nešťastná náhoda zachrání život. A nakonec za Pavlem, který řeší manželskou krizi. A nakonec za Tichotou, který je zvláštní, nemluvný a všichni se ho bojí. Jeho část je označena kurzívou, jako by byl někde v jiném světě.

Někdo z postav se v příběhu jen mihne, někdo dostane hodně šance. Ale nejvíce se příběh točí kolem Tichoty. Dlouho jsem přemýšlela, jaké vyústění to celé bude mít a nedovedla jsem si představit, jak toto skončí. Musím ale napsat, že takový konec mě opravdu zaskočil a hodně jsem přemýšlela, jak to ta Lauerová zatraceně myslela. Navíc Tichotovo doznání mě tak trochu šokovalo a najednou vše do sebe pěkně zapadlo. Jen ten konec… Také máte v hlavě guláš? Začínám mít totiž pocit, že si autorka v otevřeném konci vyžívá.

Tak jo, recenze u konce a já mohu říct, že toto je velice dobrá česká autorka a nadšeně budu očekávat další její tvorbu. Ještě mi chybí přečíst Hračku a doufám, že ji brzy seženu. Tichošlap je opravdu výborná kniha a určitě doporučuji :)

Bodování: