Recenze ⭑ Partitura smrti ⭑ Jan Seghers

Autor: Jan Seghers
Originální název: Partitur des Todes
Přeložila: Iva Kratochvílová
Nakladatelství: Host
Rok a místo vydání: 2012, Brno
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 391
Doporučená prodejní cena: 299,- Kč
Zdroj: knihovna
1. vydání
ISBN 978-80-7294-965-2

3. díl ze série Robert Marthaler – zde mohou být zodpovězeny otázky z předešlých dílů!!

O knize:
Ve Francii Georg Hofmann, muž starších let, obdrží obálku, na které je napsáno jeho jméno a ještě jedno slovo. Osvětim. Jeho rodiče prošli koncentračním táborem a on se na to po celý svůj život snažil zapomenout. O několik dní později se najde na lodi zakotvené ve Frankfurtu pět mrtvol. Robert Marthaler rozjíždí rozsáhlé vyšetřování. Jak složitý úkol to bude? Co spolu tyto dvě zcela odlišné věci mají společného? A kdo je ten záhadný muž?

Můj názor:
Další díl, na který jsem se moc těšila. Jan Seghers píše opravdu pěkně a poutavě a já moc chtěla vědět, co ta tajemná obálka znamená.

Bohužel jsem se tentokrát nedokázala začíst od prvních stránek. Děj byl rozvleklý, nudný a nezáživný. A skoro až na sté stránce se stalo tolik věcí, že jsem nestačila popadat dech. Najednou se vše otočilo o sto osmdesát stupňů a já najednou zjistila, že jsem na konci. Jako zajímavost bych ráda uvedla, že se s Robertem podíváme do docela nedávné doby, do druhé světové války. Její dozvuky se hlásí ještě teď a morálních otázek je tu více než dost. Hodně se dočteme o Osvětimi a po celou dobu jsem byla zmatená a hlavně zvědavá. Nakonec vše do sebe perfektně zapadlo a povím Vám, že jsem nestačila valit oči.

Hned na začátku je patrné, že se do vyšetřování hodlají plést politici. Respektive jeden. Stejně jako Marthalerovi, tak i mě byl protivný. Nabubřelý politik, který pase po pozornosti. Bála jsem se, aby se to tam nezapletlo až moc. Naštěstí ta jejich politická šarvátka byla sotva patrná.

Malý Benni je nevychovaný spratek. Už od první stránky jsem ho neměla ráda a jeho máma je z něj očividně unavená. Škoda každé rány, která padne vedle, říká se. U něj to platí dvojnásob. Jsem si jistá, že se o něm dočteme ještě nějakou tu jeho lumpárnu.

Nový policista, Oliver Frantisek, je podivný pavouk. Je tichý, nabušený a spousta policistů si o něm myslí, že nemá svých pět pohromadě. Ale když promluví, je vidět, že v té hlavě přece jen něco má. Přesto se mi nezamlouval a chvíli jsem ho dokonce podezřívala, že je do zločinu zapletený. No, uvidíte sami, jaký na Vás udělá dojem. Ne že bych si ho oblíbila, ale Seghers s ním mohl mít trochu jiné plány. Škoda…

Pomalý rozjezd, záživný děj, rodinné vztahy a trochu napínavý konec, který na napínavosti ztratil. Kdežto ohledně otázky Osvětim to bylo poutavé, až děsivé. Zprávy z tehdejší doby Vám sevřou vnitřnosti. Pro milovníky Segherse je tento díl povinnost. Já sama bych ho řadila jako nejslabší, ale přesto nebyl vůbec špatný :)

Bodování: