Originální název: Parantaja
Přeložil: Vladimír Piskoř
Obálka: Lucie Mrázová
Nakladatelství: Kniha Zlín; edice Fleet (28. svazek)
Rok a místo vydání: 2012, Zlín
Vazba knihy: vázaná s přebalem
Počet stran: 184
Zdroj: knihovna
1. vydání
ISBN 978-80-87497-54-8
O knize:
Nacházíme se v blízké budoucnosti. Takzvaný konec světa nastává. Vypukla válka, šíří se mor a další nemoci, lidé nemají co jíst, kde bydlet. Celá populace se snaží odstěhovat na sever. Ti zámožnější do Kanady, ti druzí do Laponska. Panuje chaos, neustálý déšť a záplavy. Zvětšila se kriminalita, loupeže. Jde jen o přežití.
Johanna Lehtinen žije se svým manželem v Helsinkách a živí se novinařinou. Řádí tu sériový vrah, který si říká Léčitel a ona se snaží zjistit vše, co by se dalo a tím ho zadržet. Jenže jednoho dne se svému muži Tapanimu neozve, tak jak je zvyklý a pojme podezření. Zjistí, že byla unesena a protože ji miluje, udělá vše proto, aby ji našel a tím pádem zachránil. A co hůř, dovídá se něco z její minulosti, o které neměl ani potuchy.
Situace je vážnější, než si původně myslel. Je Johanna ještě naživu? A jak moc toho zjistila o Léčiteli?
Můj názor:
Na další knihu finského autora Anttiho Tuomainena jsem byla velmi zvědavá. Navíc má lákavou anotaci a obálka krásně vystihuje ono prostředí a vůbec celý ten děsivý sled událostí.
Bohužel musím konstatovat, že nebyla až tak dobrá, jak jsem si myslela. Četla se velmi pěkně a stránky ubíhaly jedna za druhou. Navíc je tak malého stránkového obsahu, že ji máte opravdu brzo přečtenou. Jen se mi prostě nedostalo přesně to, co jsem chtěla. Bylo to vcelku napínavé, ale ne dost. Dobrým plusem ovšem je, že má tolik myšlenek, že se najednou zastavíte a začnete nad nimi uvažovat. Co by se dělo, kdyby se tak opravdu stalo? Jak by se lidstvo zachovalo? Nastal by chaos? Po této stránce je velmi dobrá.
Tuomainen si vybral zajímavé téma. Změna klimatu je aktuální téma a on tu vykreslil situaci, jak by to všechno jednoho dne mohlo skončit. Co si budeme povídat. Ledovce se rozpouští, zemětřesení, tsunami, povodně, bouře… Počasí si s námi dělá, co chce. Přírodu jsme zmrvili, odpadky, kam oko dohlédne, bordel. Znečištěné ovzduší. Jak tohle všechno jednou skončí? Kniha Vás rozhodně donutí se zamyslet nad důsledky a hlavně nad příčinami. Co bych mohla pro tu přírodu udělat? Čím jí odpomoct od nás, od toho utrpení? Napadlo mě jediné – zlikvidovat lidstvo. To ale není možné…
Jak jsem psala, nápad je to výborný. Je to chytlavě napsané. Jen mě mrzí, že to nebylo akčnější. Víc toho života, nebezpečí, tajemna… A také se mohl víc rozepsat. Myslím, že 178 stránek je na toto téma a nebezpečí okolo Léčitele zatraceně málo.
Děj prolínají vzpomínky na jeho život s Johannou. Na to, jak se seznámili, jak si povídali nebo jak vymýšleli společný život. To knihu trochu ozvláštnilo. Hrdina knihy je tak trochu mimo. Nechá se otloukat, nedokáže nikoho donutit, aby mu pomohl s hledáním… A konec je až moc rychlý a tak trochu divný. Nedomyšlený a asi proto useknutý. A hlavně nepravděpodobný…
Tuomainen vydal další dvě knihy a kdyby byly přeloženy, neváhala bych a přečetla je. Protože má jistý potenciál, který potřebuje ještě trochu vypilovat. A já mu věřím.
Bodování:
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za Váš čas strávený čtením příspěvku a případným komentářem :)