Z knihovny #15

Pěknou neděli přeji, dnes přináším slibovaný článek ze včerejška. Tedy, jaké dva pěkné kousky jsem si dotáhla domů? V pátek jsem byla v mahence a jako vždy, odolat se nedalo. Tak trochu jsem šla na jistotu. Protože se mi Jumaroro líbilo, rozhodla jsem se vyzkoušet další autorčin počin. Měli tam Hračku a Tichošlapa, ale zvítězil Otrok. A o co, že neuhádnete, z jakého důvodu. Odpověď je jednoduchá: Otrok má nejméně stránek. No vážně! Na stole mám spoustu knih na přečtení a tuhle budu mít dočtenou dříve než všechny ostatní (aspoň doufám). A ráda bych tu hromadu trochu zúžila. Anotace: "...jsou to hlubiny lidské duše, co nás znepokojuje." Otrok je šokující román, ve kterém autorka zcela otevřeně a bez zábran popisuje detaily intimních scén striktně definovaného sadomasochistického vztahu a poukazuje na vnitřní touhu násilně ovládat na straně jedné a touhu být ovládán na straně druhé. Nutí čtenáře překročit onu pomyslnou hranu dnes stále ještě tabuizovaného tématu. Pak jsem se šla podívat na Jodi Picoult, protože bych se okamžitě chtěla začíst do dalšího jejího úžasného příběhu. Bohužel tam měli jen to, co už jsem četla. Takže.. Co teď? Po asi pěti minutách bloudění mezi regály jsem se šla podívat na právě vrácené knihy. Moc jsem tomu nevěřila, ale ejhle. Všichni jsme utkáni z hvězd. Okamžitě byla v mých rukou. Trochu to odporuje mému předešlému přesvědčení a sice, že čím méně stránek, tím více a rychleji přečtených knih, ale tuhle jsem tam nemohla nechat! Anotace: Odejít z tohoto světa je snazší, když vás netrápí nedokonané a nevyřčené... Stella Careyová je provdaná za válečného veterána Vincenta, který po návratu z bojů tráví večery ve společnosti traumatických vzpomínek, úplně uzamčen před vnějším světem. Aby unikla před neútěšnou realitou domova, bere si Stella stále více nočních směn v hospicu. Rozmluvy s pacienty jí přinášejí zvláštní klid. Seznamuje se s jejich osudy; vnímá, jak odlišně lidé přijímají blízkost smrti. A především stále silněji chápe, jak je pro umírajícího člověka důležité urovnat a uzavřít vztahy s blízkými. A právě tehdy začne Stella psát dopisy, jejichž prostřednictvím se její pacienti loučí se svými milovanými. Některé jsou plné humoru či lásky, jiné obsahují souhrn praktických rad, z dalších čiší litost ... Všechny dopisy Stella odešle, až jejich faktický pisatel zemře. Tento slib dodržuje až do jedné noci; tehdy sepíše dopis, který je pro pacienta poslední šancí na odčinění dávné viny - pokud ovšem bude doručen včas... Tak co? Četli jste? Nebo se právě chystáte? Otroka někdo z Vás už četl, ale co ta druhá kniha? Ještě jedno poznamenání. Včera jsem v závěru článku o nových knihách psala, že jdu sepsat recenzi. Bohužel se tak nestalo. Nevím čím to, ale nějak mě opouští síly. Ani dnes to nevidím růžově. Ale snad v začátku týdne se na ně konečně vrhnu... Doufám. Užijte si zbytek neděle a mějte se fajn :) Já se jdu věnovat domácím pracem a pak možná si sednu na chvíli k Šílené :)